Mimo jiné stavějí už nějakou dobu Titanic, samozřejmě plně funkční a 1:1.
Rejžák má z megavýroby šuntu už takový prachy, že si může dovolit navalit do stavby nejen Krumlova, ale i toho Titanicu asi 18x víc, než ve své době za Titanic zaplatili White Star Lines..
Na čem že to vydělávají takové prachy, když pominu nebezpečný hračky z nebezpečných a recyklovaných plastů a podobný chuťovky?
Před necelým týdnem jsem své poslední tetě "opravoval" takového kuchyňského, původně opravdu příjemně hrajícího, bachratého jezevčíka značky Watson. Má spoustu kazet s muzikou jejího mládí, co má ráda, od mého táty spousty CD s dechovkou a poslouchá v kuchyni Rádio Čas.
Bylo řečeno, že postupně scípal "jeden repráček", až scípl úplně a druhý už jenom šuškal.
"Pikantní" na tom byl ten fakt, že přístrojek Watson na mou vlastní radu teta koupila v kamenném obchodě. Jestli to byl Electroworld, Planeo, Emos či jiný "elektro-specialista" fakt nevím.
Prostě jsem jí poradil, ať to rozhodně nekupuje u místních rákosů /měli těchto i podobných asi 5-6 modelů/, ale v kamenném obchodě, aby se to dalo v případě /pravděpodobné/ potřeby reklamovat a byly od toho doklady.
Za jedenáct stovek v kamenném, oproti "jenom devětět pani" u čonga. Dvě stovky navíc za záruku, to se přece vyplatí
Já si ten přístrojek předtím, než jsem ho doporučil, prohlížel a poslouchal v místní prodejně Emos-u. Té CD optice ani celé mechanice vč. jedné kazetové šachty jsem nevěřil ani za mák.
Po 28 měsících od koupě v kamenném obchodě, skoro na jeden týden přesně od koupě, to scíplo celé. Definitivně a ještě to začalo hlasitě vrčet i ve "standby" stavu.
Vyrobeno to bylo dle razítka na hrozivě topícím, síťovém transformátorku 5 týdnů před prodejem zde v ČR.
Nebýt to tety a nebýt v tom jakoby osobně zainteresován, každému jinému bych doporučil ten červený kontejner.
Takhle jsem byl nucen vyměnit 22 /slovy dvacet dva/ blankytně modrých elektrolytů "značky" SUN-HOLD a EL-CON na 105°C, o kterých jsem doposud neslyšel. Možná proto, že tyhle, opravdu typicky spotřební přístroje běžně nikdy neopravuju. Není komu a ani proč, lidi to už sami běžně vyhazují.
Kondenzátory od 1uF do 100uF, od 470uF až do 1000uF, co měly mít filtrační a výstupní neměly žádný víc, než pár desítek nF, přerušené-uhnilé uvnitř tedy nebyly.
Přístroj stojí typicky kuchyňsky na ledničce a celkově na kuchyň tam nijak horko není, teta je spořivá ženská ze staré školy a netopí víc, než je nezbytně nutné.
Použil jsem "modrou" 85°C řadu Samwha řady SD a pár starších SG.
Nakonec se to tedy rozehrálo, jak mělo - ale prohlídkou ostatních komponentů jsem zjistil, že je tam ušetřeno snad na všem, na čem ušetřit šlo. Všecky odpory 0207, větší odpory i ty původní elyty vč. velkých kapacit, diody a všechen ostatní materiál má pocínované Fe vývody o necelém Ø 0,4mm /asi ta běžná 1/64 klasického US palce/ a mnohé IO vyhledávače vůbec nenašly.
Zajímavostí také byly ty diody 1N4001 v usměrňovači - s úplně stejně "tlustými" vývody - přitom i bastlířům je známo, že jedna ze dvou možností, jak se taková dioda může při plném odběru chladit, je jen přes vývody. Buď jejich plochou a délkou, nebo přes jejich tloušťku přenosem do fólie. Identifikoval jsem ty diody jako další kurvítko a preventivně je vyměnil za klasické, ještě v NDR vyrobené SY360/1 a nechal je asi 20mm ve vzduchu. Bylo nutný převrtat některé díry v desce, oni s těmi 0,4mm přímo počítají asi..
Celková hodnota součástek tohoto, jinak celkem pohledného přístroje /dokonale okopírovaný design Panasonic ze začátku 90.let/ je tak strašně nízká, materiál tak mizerný, že by se snad nehodil ani na bastlení a určitě by se i takové GM stydělo něco takového prodávat.
Cena přístroje jako celku je vzhledem k tomu, co je uvnitř, velmi vysoká. Mělo by to při vývaru 300% stát tak polovinu.
To se pak ve velkém stavějí neautorizované kopie Ferrari a Lamborghini, vyrábí neautorizované autodíly a taky se stavějí České Krumlovy a Titanicy II. v Číně.
Bodejť by ne, při takových mílových skocích asijského tygra...
Stavějí za prachy ojebaných, obyčejných a hloupých Evropanů, Američanů i všech lidí, co si koupí nějaký jejich přístroj ve víře, že aspoň těch 4-5 let bude sloužit podobně, jako ten předchozí, anebo jako třeba Panasonicy v tomto segmentu sloužily i víc, než 15 let.
Zmíněný Panasonic i při vysoké výdrži jejich výrobků přesto nezkrachoval, drží si určité renomé a je v zisku.
Povězte mi tedy prosím, co potom vede čínské výrobce k ojebávání součástek všeho druhu a typu i výrobě přístrojů s životností 26-28 měsíců? Zisk za naprosto jakoukoli cenu, aby pak mohli světu ukázat, že takový Krumlov není žádný unikum a že číňan to zvládne levou zadní?