Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím,
tak jsem si v simulátoru zapojil jednoduchý jednotranzistorový zesilovač a potřeboval bych se zeptat na jednu věc. Do zdroje stejnosměrného napětí proniká střídavý proud z generátoru. Hádám, že tohle bude určitě zdroji typu baterie vadit. Řeší se nějak tato skutečnost, aby stejnosměrný zdroj nebyl namáhán střídavým proudem ze vstupu a neníčil se? Děkuji za odpověd.

circuit

Použij k té simulaci taky vlastní rozum.

Zdroj je stejnosměrnej, tudíž je zdrojem proudu jen JEDNÝ POLARITY - a ten proud se v závislosti na vybuzení celýho zešilovače mění co do absolutní velikosti. Lidově řečeno, KOLÍSÁ MEZI KLIDOVOU A MAXIMÁLNÍ HODNOTOU - ale jeho směr se nemění. Říká se tomu, že proud má stejnosměrnou a střídavou složku (část proudu teče trvale a část se v čase mění). Střídavá složka se uzavírá přes vnitřní impedanci zdroje a vyvolává na ní střídavej úbytek napětí, kterej se projevuje jako ZVLNĚNÍ NAPÁJECÍHO NAPĚTÍ. A to je asi tak všo, nic dalšího střídavýho tam přes ten zdroj neteče ...

P.S. - zpomal si tu simulaci a koukej se na rychlost značek imitujících tok proudu. Skutečně střídavej proud = proud opravdu měnící svůj směr na opačnej a zas zpátky teče jen skrz část obvodu zahrnující tranzistor T, odpor 3Ω v jeho emitoru, kondenzátor 22nF připojenej k jeho kolektoru a zatěžovací odpor 1kΩ - změnu způsobuje změna velikosti napětí v uzlu (odpor 60Ω + kolektor tranzistoru + kondenzátor 22nF) závislá v čase podle okamžiýho vybuzení tranzistoru a měřená proti společnýmu vodiči. Ve zbytku obvodu teče proud jen jedním směrem - i když ne časově stálej, ale právě ve stejným rytmu kolísající.

Děkuji za vysvětlení. Já jsem se díval na vodič, který vede do mínusové zdířky zdroje. Tam se pohybuje napětí něco okolo 0.9V až -0.9V. To mě zmátlo. Vůči kladnému pólu zdroje by se měl chovat jako nulový potenciál, tím pádem by tam mělo být 0V.

Dolpi píše:Já jsem se díval na vodič, který vede do mínusové zdířky zdroje. Tam se pohybuje napětí něco okolo 0.9V až -0.9V.

Zapomněl jsi určit zem=nulový potenciál (v simulátoru ground). Pokud to neurčíš, simulátor to asi má plovoucí nebo co.
Jo a v tom export as link je i tlačítko create short link, tak ho používej...
http://tinyurl.com/y86c2htn
PS: ty hodnoty jsi házel asi jen tak co tě zrovna napadlo, že? Pro 50Hz je 22nF skoro neprůchozí.

co trochu změnit součástky ?

http://tinyurl.com/y9hexd75

Hodnoty kondenzátorů jsem tam jen tak hodil, ostatní jsem spočítal. Už jsem si našel vzoreček pro výpočet vazebních kondenzátorů. Děkuji moc za vysvětlení a následnou opravu.

A co takhle ještě zpomalit simulaci, aby to celý bylo zřetelně vidět?

EKKAR píše: Střídavá složka se uzavírá přes vnitřní impedanci zdroje a vyvolává na ní střídavej úbytek napětí, kterej se projevuje jako ZVLNĚNÍ NAPÁJECÍHO NAPĚTÍ. A to je asi tak všo, nic dalšího střídavýho tam přes ten zdroj neteče ...

Tak se sem ještě vracím s jednou otázkou. Snažím se přijít na to, jak se vlastně uzavírá střídavá složka přes vnitřní impedanci zdroje. Mohl by si mi to prosím trochu blíže vysvětlit? Děkuji.

Protože je nasuperponovaná na stejnosměrnou, tak jednou se ze zdroje (přes sériově řazenou jeho vnitřní impedanci) odebírá víc a podruhý míň proudu - prostě nějakej minimální proud teče trvale a další se k němu přidává podle časovýho průběhu toho signálu. No a to je vlastně všecko - při vyšším odběru vzniká na vnitřní impedanci vyšší úbytek a to je ta střídavá složka, která vzniká právě jako úbytek napětí na odporu a jako taková se na něm i maří na teplo ...

Pokud chci opravdu něco jednoduchýho,použiju nějakej vypájenej TV konec nebo TDA2030.Zesilovače s tranzistorama zas tak jednoduchý nejsou,je potřeba nastavit klidovej proud a pracovní body,tranzistory by se měly vybírat,dost záleží i na rozmístění a tepelný vazbě k chladiči atd.

Jojo, už to vidím. Ten střídavý zdroj vlastně přivírá a otevírá tranzistor.

Co tak zkusit ty přívodní dráty od baterie, nebo co v tom máš za zdroj, zablokovat elektrolytem větší kapacity?
Neměli Vás tohle naučit už nejpozději v druháku střední školy?

Ti nevím, ale mě učili, že baterka je elektrolyt s obrovskou kapacitou. Teda když má krátký dráty.