Stránka 1 z 1
Paměťová elektronka v praxi
Napsal: 15 úno 2019, 18:23
od Sendyx
Nemáte někdo praktické zkušenosti s použitím a vlastnostmi paměťových elektronek (Electro static storage), třeba LN5, LN14 a podobně?
http://ummr.altervista.org/storage_tubes.htm
Napsal: 15 úno 2019, 18:43
od Lukas-Peca
Na co to potřebuješ, jestli se můžu zeptat? Mně tento obor vždy připadal jako naprostá alchymie mimo chápání normálního člověka.
Napsal: 15 úno 2019, 18:52
od Sendyx
Jeden nešťastník si usmyslel, že by z toho vytvořil audio delay. Já se domnívám, že to z klasické SPC elektronky moc jednoduše nejde.
Napsal: 15 úno 2019, 19:15
od Lukas-Peca
Jako že by se provozovala v lineárním režimu? I ldyby to šlo, jak by řešil přerušení signálu při zpětném běhu?
Napsal: 15 úno 2019, 19:50
od Sendyx
Tak SPC a podobné obvody pokud vím fungují v lineárním režimu, ale netuším, jaký to má vlastní šum, dynamický rozsah a dosažitelný mezní kmitočet a podobně...
Zpětný běh je tam pokud tuším velmi krátký, a pokud správně chápu obvody SPC, tak to kreslí soustřednou spirálu - využívá se tlumených kmitů nějakého pulzně buzeného obvodu.
Napsal: 15 úno 2019, 21:37
od Otkundes
Kdysi na mně přátelsky pomrkávala dokonce čtveřice potenciáloskopů LN-12. Co si po letech vzpomínám, na selekci pohyblivých cílů (SPC) to docela fungovalo. V podstatě se jednalo o to, že na skleněný kolektor dopadal paprsek elektronů z elektronového děla, který byl modulován analogovým signálem. Ten kolektor, to bylo kvalitní dielektrikum, z jedné strany vodivé. Plocha kolektoru představovala elementární kondenzátory, které se průchodem elektronového svazku v místě dopadu elektronů nabíjely, a tím docházelo k modulaci kolektorvého proudu, a po ukončení periody, měl každý z těch minikondíků rozdílné napětí. V následující periodě se děj opakoval. Elektronika pak vyhodnocovala změny kolektorového (nabíjecího) proudu těch elementárních kondíků a fázový posuv (Dopplerův jev). Kolektorový proud byl v řádu mikroA. Ta spirála je jen „svinutá“ časová základna. Mohla být i „šišatá“, ale vždy musely být její závity zaostřeny a nesměly se dotýkat. Samozřejmě, potenciáloskopy musely být synchronizovány.
Napsal: 15 úno 2019, 21:46
od Sendyx
LN5 a LN12 je mezi lidma dostatek, ale vychylovací cívky asi nikdo nemá. Tedy předpokládám, že většina dostupných ruských paměťových elek má mag. vychylování.
Napsal: 15 úno 2019, 21:57
od Otkundes
Magnetické? Tam snad bylo elektrostatické, jako u osciloskopických obrazovek. Asi by to chtělo datasheet, už si na to nevzpomínám.
Ne, vychylovací cívky tam nebyly, elka LN12 byla celá v plechovém krytu.
Napsal: 15 úno 2019, 22:02
od Sendyx
Ostření je elektrostatické, ale ty báně byly v regulérním krytu s vychylovačkami, pokud se nepletu....
Edit: tak koukám na datasheety dle odkazu nahoře a vychylovací desky tam jsou...
Napsal: 16 úno 2019, 12:52
od pajosek2
U těchhle obrazovek se někdy používaly vych.cívky? Má to velké nevýhody.Značné omezení kmitočtem,vliv jedněch vychylovaček na druhé díky rozptylovému poli.
Napsal: 16 úno 2019, 13:02
od Sendyx
Jeden typ, bohužel nevím jaký, asi z nějakého NRL, jsem viděl instalovaný v tubusu s vychylovačkami. Však omezený kmitočtový rozsah vychylování nevadí.
Napsal: 16 úno 2019, 13:38
od JiriTom
Sendyx píše:Jeden nešťastník si usmyslel, že by z toho vytvořil audio delay.
Co od toho očekává: je to hec, úsporu peněz, kvalitu atp... ?
Napsal: 16 úno 2019, 13:55
od Sendyx
Hec a rozežranost, co jiného. Původně chtěl dovézt z USA mj. "oil tank delay", ale to není jednoduché sehnat a hlavně přepravit.