Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jaké máte zkušenosti s dlouhodobým provozem modulových stykačů při častém spínání? U bojlerů s maximálně třemi sepnutími za den je životnost většinou dostatečná. Ale potřebuju stykače pro ovládání přímotopů termostaty, kde se dá předpokládat až 4-5 spínacích cyklů za hodinu. Vzhledem k umístění v bytě uvažuju pouze typy s tichým provozem - DC cívky s usměrňovačem.

Stykače se sníženou hlučností 20-25A, udávaná životnost v tisících spínacích cyklů (mechanická / elektrická):

Hager ESC225S ...... 100-1000? / 30
ABB ESB20 ............. 1000 / 150
ELKO VS220 ........... --- /200
ELKO VS116K ......... 30000 / 70 (instalační relé 16A)
OEZ RPI-16 ............ 20000 / 50 (instalační relé 16A)

Nevím jestli se dá udávané životnosti věřit. Třeba firma ELKO není zrovna věhlasná, že by jejich výtvor mechanicky vydržel 30× víc než Hager? I když jedno relé VS116K mám při uvedené hustotě spínání na přímotopu už 6 let a dosud funguje bez závad. Ovšem je zatížené pouze kolem 50%.

Jedině předimenzovat. Málokterý konvektor bude brát 16A, to je asi jasné. Ale třeba hager, typ nevím, klasické instalační relé, dvoupólové, odešel po dvou letech spínání podlahového topení, kolem 10A. Ale regulátor spíná v PWM, nevím teda frekvenci, asi hodně pomalá, ale za den asi něco nacvakalo.

SSR je tiche a ma neobmedzeny pocet cyklov.

Ale co s teplem. A zrovna jich tu asi šest mám, 25A.
Je fakt, že když se prorazí v této konfiguraci, vypne pojistný termostat na konvektoru a asi žádný stres.

SSR nepřipadá v úvahu, výkonové jsou rozměrnější a podstatně dražší než stykač, navíc topí. Potřebuju 6 stykačů i s jištěním dostat do zapuštěné rozvodnice 24 modulů. Maximální tepelné zatížení rozvodnice se i tak bude blížit limitu.

Topidla mají odběr max. 8,7A (2kW), takže dimenzování stykačů 20-25A je s dostatečnou rezervou. U instalačních relé se sice uvádí použití i pro přímotopy, ale spíš jsou konstrukčně přizpůsobená pro pomocné obvody. Proto se mi ty miliónové hodnoty mechanického sepnutí nějak nezdají. Pro spínání větších výkonů je spíš instalační stykač.

Problém je trochu v tom, že klasický stykač, který to vydrží je třípól, což ty neupotřebíš. Instalační relé je spíš jen lepší relé, ale ne stykač. Navíc požadavek na tichost to ještě komplikuje.

O klasických (průmyslových) typech není řeč. Modulové instalační stykače se vyrábí jednopólové i vícepólové. Instalační relé se obecně liší konstrukčním provedením, ale u některých je od stykače rozdílný v podstatě jenom název. V prvním příspěvku jsou dostupné stykače se sníženou hlučností (DC cívky), poslední dva typy označené jako relé. Rozdíl je vidět například u typů ELKO:

Instalační stykač VS220 (20A, 2×spínací) ....... spotřeba 2,1W, spínání AC1-3-5-7, životnost pro AC1 --- / 200 tisíc
Instalační relé VS116K (16A, 1×přepínací) ...... spotřeba 1W, spínání převážně AC1, životnost pro AC1 30000 / 70 tisíc

Pokud se tim spíná často (cyklující dvoustavovej regulátor,opakovač pohybovýho čidla světel...),tak je úplně jedno,jestli tam bude stykač,SSR nebo cokoliv.Pokud ten stykač bude jako V25M,V13c nebo V33C,nebude to tichý,ale prakticky nebude nutný na to sáhnout.
Ministykač vydrží obvykle v klasický aplikaci jako ovládání světel nebo výstup termostatu 3-5 let,s induktivní zátěží spíš ty 3,s odporovou i těch 5,pokud se dodrží pravidlo trvalýho průchodu 50-75% štítkovýho proudu(20A kontaktama pouštět 10-16A).
To SSR vydrželo obvykle 1-3 roky a pak se upeklo,bylo jedno jestli je 480,500V,600V nebo 690V a jestli je 40A,50A nebo 60A a bylo celkem jedno kdo ho vyrobil.Upekly se tam jak origo HITACHI,tak VISHAYe,CRYDOMy i ty od Gavazziho a od SIEMENSu.Některej ten SIEMENS vydržel i 5,ale bylo tam jen 400V a tělesem teklo asi 25,max.30A.Nějaký bypassy RC členama a varistorama nepomáhaly,ani kvalitnější pasta ne a větší chladič dát nešel.

V tomto případě by elektrická životnost mohla být vyšší, zatížení pro typy 25-20-16A vychází pouze 35-44-54%. Při zapojení kontaktů paralelně poloviční. Tak nevím, jestli nepřihlížet spíš k udávané mechanické životnosti, tedy pokud se tomu dá vůbec věřit. Nebo preferovat podstatně dražší Hager nebo ABB a spoléhat na "značku."

Prostě se za pár let nějaký vymění, jinak to nedopadne. Socialistickou životnost to nebude mít nikdy.

Mám v jedný fabrice topení několik set kilovat v sálavých panelech Ecosun.
Regulátory spínaj přes triaky BT136/600 ještě 220V cívky píseckých stykačů EP1Cxx už od roku 1996 a nikdy dodnes žádnej neodešel. Dimenzovaný jsou proudově na 60% Ith. Modřanský vydržely tak 4 roky. SS20 dvoupólový jednomodulový relé vydrží spínat bojlér 2,4KW (cca 4 x denně) maximálně 5 let. Stačí si ho rozdělat, RP700 má 2 x větší kontakty a je jen na poloviční proud.

Na přímotopy bych použil tohle:

https://www.ges.cz/cz/rele-r4-4co-230va ... 14587.html

Jsou k tomu i patice na DIN lištu, když se spojí kontakty paralelně, dá to 24A a není nutno řešit DC napájení cívky, jsou absolutně tichá i na AC napájení.

Toto relé se mi z hlediska životnosti nezdá vhodné. Kontakty nikdy nerozpínají přesně současně, některé se předčasně opálí a zbytek se přetíží. Paralelní spojení je vhodné pro snížení ztrát, pokud jsou jednotlivé kontakty dimenzované minimálně na plný proud zátěže.

Mimochodem nemá někdo ke srovnání údaje starších stykačů V25M (D,E) a K16E? Hlavně životnost podle kategorie zátěže a příkon cívek pro různá napětí. Katalog už nemám a dohledatelné údaje jsou pouze všeobecné.

K16E spínal přímotopy pro celý barák a další ovládaný termostatem dvojici v obýváku. Za 15 let žádný problém, ke konci jednomu z nich, nevím už kterému, shořela ovládací cívka. Akorát ty rány při každém sepnutí... U bábiny jsou spínány akumulačky pomocí několika V25D už 40 let bez jakékoli údržby. Papíry k nim bohužel nemám, ale výdrž je veliká.

V25M mám současně pro centrální blokování přímotopů 12kW, K16E pro bojler. Fungují bez problémů 30 let a to už byly někde použité. Nic bych neměnil, ale kvůli úspoře je potřeba zavést regulaci zvlášť v každé místnosti. Za stávající situace se musí teplota pořád kontrolovat a stejně se všude neuhlídá.