Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Při rozborce různých zařízení často narazím na feritový kroužek, navlečený (nebo pár závitů omotaný) na přívodní síťové šňůře. Jde o odrušení, z/do přístroje. Jen mi není moc jasné, jak to může fungovat? Přeci když namotám na cívku dva souběžné vodiče, pole se vyruší, indukčnost nula.. ?
Podobně jsou vinuté některé odruš. tlumivky.

To je proudově kompenzovaná tlumivka. Když budeš mít dva dráty vedle sebe a budeš jimi přenášet nějaký signály, tak se ti do nich může indukovat z něčeho v okolí rušení. A to se samozřejmě bude indukovat do obou zaráz. Je mu jedno, co v nich teče a jakým směrem. A toto rušení právě ty kompenzovaný tlumivky (toroidy, nacvakávací ferity...) řeší.

Proudově komp. tlumivka má vinutí proti sobě = shodné (nežádoucí) proudy se vyruší.
Toroid je odrušení vf - vinutí (dvojlinky) má stejný smysl tj odpovídá dvěma tlumivkám v L a N.
https://vyvoj.hw.cz/jak-funguje-emc-filtr.html

Ještě lépe:
https://en.wikipedia.org/wiki/Choke_(electronics)

Feritový kroužek (toroid) navlečený na síťovým kabelu je ve své podstatě proudově kompenzovaná tlumivka. Vinutí, i když jen provlečenej drát, jsou orientovaný proti sobě. V žádným případě to neodpovídá dvěma tlumivkám v L a N.

A vysvětlení?
Smysl vinutí?
Viz ta wiki

V místě,kde je navlečený kroužek,je zvýšená indukčnost potažmo impedance. Pro 50Hz je to bezvýznamná překážka,ale pro kmitočty ,které se běžně vyskytují v impulsních zdrojích je to nepřekonatelná závora. Jinými slovy je tam ten prstenec na to,aby vedení nefungovalo jako vysílací anténa.

Smysl feritu je jasný.
Ptám se na princip smyslů vinutí na toroidu pro funkci proud. kompenzované tlumivky.
Když je tam navinuta dvojlinka, mají obě žíly stejný smysl i směr vinutí.
U komerční tlumivky na toroidu je smysl stejný,ale směr vinutí opačný (protiběžný - viz obrázek) - čili mě vychází mag. tok opačný.

[/img]

No u kroužku navlečeným na napájecím síťovým kabelu jde určitě o odrušení vyzařování z kabelu, jak psal pajosek2. Beztak má dnes skoro všechno spínaný zdroje, tak je to potřeba. Spousty lepších napájecích šňůr ty kroužky už má. Na začátku i třeba na konci u zástrčky. Mají to i lepší spínaný napájecí adaptéry. U všech těchto případů jde o proudově kompenzovanou tlumivku. Ty materiály, ze kterých se to dělá mají velmi vysokou permeabilitu, aby to vůbec mělo smysl a mají záměrně vysoký ztráty na vyšších kmitočtech.
Když máš datový vedení, třeba kroucenou dvojlinku, tak to můžeš použít taky, protože to nezmrší signál, jako běžná tlumivka jen na jednom drátu. Ale omezí to indukovaný rušení z venku. Sice datový páry bývají jako symetrický, ale i tak je lepší rušení omezit.
Nejsem ale odborník ohledně EMC problematiky. Možná ti jde o ten výraz "proudově kompenzovaná tlumivka". Já za to považuju v podstatě jakoukoliv indukčnost, která kompenzuje vytváření mag. toku tím užitečným signálem pomocí "protivinutí". Nevím už, co bych ještě vysvětloval.

OK, nebudem to pitvat.
Něco jsem našel v "bibli" elmag od Patočky.
Použití i frekvenční "význam" je mi jasný.

Je to jak píše forbidden srovnatelné:
https://www.we-online.com/web/en/passive_components_custom_magnetics/blog_pbcm/blog_detail_electronics_in_action_61439.php

Charos píše:U komerční tlumivky na toroidu je smysl stejný,ale směr vinutí opačný (protiběžný - viz obrázek) - čili mě vychází mag. tok opačný.

Ta tlumivka na obrázku je proudově kompenzovaná, jen když do ní vtékají oba proudy ze stejné strany. Ale síťovým kabelem teče jeden proud tam a druhý zpátky, takže se motají souběžně, aby přívod ze sítě byl na jedné straně a vývod na druhé. U té tlumivky na obrázku by musely být křížem. Najdi si nějakou kompenzovanou tlumivku s přepážkou na EE jádru, třeba v PC zdroji, obě vinutí jsou vinuta souhlasně.

Představ si to takhle. Užitečný proud teče jedním drátem tam, druhým drátem zpět, účinky se vzájemně vyruší. Rušení se snaží téct oběma tam - oběma zpět. Účinky se sčítají, cesta se uzavírá. Nebo přesněji - nestihne se otevřít.

Ale vždyť i to rušení teče jedním drátem tam a druhým zpět.

U takového rušení záleží jaká ta cívka je. Pokud jsou obě cívky na středním sloupku EE jádra, pak rušení projde. Pokud jsou to samostatné cívky třeba na toroidu jako na obrázku výše, pak se tato cívka pro takové rušení jeví jako cívka na otevřeném jádře a nějakou indukčnost bude mít.
Je otázkou, kolik takového rušení bude, jestli je to vůbec nějak podstatné.

Ja to nejak zvlast po teoreticke strance nekoumal, ale funguje to velmi znatelne a pouzivam to kde se da, ferit je muj dobry pritel . Napr. kdyz jsem napajel PWM 1kHz stolek v 3D tiskarne (24V/25A) tak displej pripojeny 0,5m plocheho kabelu nebyl absolutne shopen fungovat. Draty vedly cca 50cm od sebe. Dal jsem feritovou perlu se 2 zavity na draty ke stolku a od te doby displej jede bez jedineho zavahani.
Nebo mereni teploty cidlem dallas. 30m kabel vedeny soubezne s kabely k zasuvkam. Po navleceni feritoveho krouzku se chybovost prenosu snizila o 2 rady.

Poslouží tu pravidlo pravé ruky: prsty na závity ve směru proudu, palec ukazuje sever, tedy směr mag. toku.

Každá z cívek nechť má indukčnost L a koeficient vazby k=M/L, o něco menší než 1. Pokud se pro uvažované směry proudu magnetické toky sčítají, je výsledná indukčnost 2L(1+k), takřka 4L. Když se odečítají, je výsledek 2L(1-k), daleko menší. Dá se to tedy zařídit tak, že pro napájecí proudy fáze a nuláku se toky odečítají a tlumící účinek cívek je malý, ale pro soufázové rušení se ty toky sčítají, výsledná indukčnost cívek je velká a tlumící účinek taky.