Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám tyristor čkd T 955-250-12. Chtěl bych použít ke svému vozítku tyristorouvou regulaci.Nikde ale nemůžu najít schéma s konkrétnima součástkama.Našel jsem pouze tato schémata. Taky bych chtěl vědět, jaký mám použít budící obvod.

Zapomeň na tyristor, použij MOSFET(Y) nebo IGBT.

Tyristor se dá použít ve stejnosměrný regulaci jenom tam, kde můžeš mít ty tyristory dva o stejným výkonovýma zatížení, aby se ten hlavní dal tím druhým vypínat. Tyristor totiž v obvodu stejnosměrnýho proudu jednou sepneš a pak už ho bez snížení protékajícího proudu pod tzv. "přídržnou hodnotu" nerozepneš. Abys nepotřeboval složitý komutační zapojení s druhým tyristorem a relativně velkým kondenzátorem, musíš k regulaci použít "samovypínací" součástku = něco, co se bez přetrvávajícího budicího povelu samo uzavře neboli vypne. To "něco" se jmenuje TRANZISTOR - a jedno, jestli to bude bipolár, unipolár (FET) anebo jejich kombinace (IGBT). Pokud chceš co nejjednodušším způsobem regulovat stejnosměrnej elektromotor, vyhledej si "pulsní výkonovou regulaci" a hledej nějaký opravdu výkonový zapojení ... Tyristory ale opravdu nehledej, jsou vhodnější pro jiný metody regulace.

Jednodušší to bude s tim MOSFETem nebo IGBT,pokud ale trváš na tyristorech,pak hledej schéma Jonesova měniče.Proti zapojení s tranzistorem je to trochu orloj a nastavování chce jistou trpělivost.

Co to je jonesuv menic?
Google mlci.
Nebo je to neco jako filtr federmann?

Taková divočina.

Děkuji za vysvětlení. Myslel jsem, že to není nějak složitý, když se to používálo ve velkým. (trolejbusy, vlaky..). Zkusím se podívat po igbt. Jinak mě ještě napadlo se podívat po konkrétním schématu škody 14tr. Ale nikde ho nemůžu najít.

To zapojení v trolejbusech se nijak nelišilo od zapojení v lokomotivách nebo válcovacích stolicích - rozdíl byl jen v počtu výkonovejch součástek paralelně, případně v maximálním závěrným napětí těch součástek odvozeným od hlavního napájecího napětí. Vždycky to byly hlavní tyristory vypínaný pomocí sekundárních tyristorů řazenejch do série s řádově 1uF kondíkem - a i s ním připojenejch paralelně k hlavnímu tyristoru. Pokud byl hlavní tyristor sepnutej, po přivedení zapalovacího impulsu na pomocnej tyristor došlo v podstatě k mžikovýmu zkratu, kdy paralelní tyristor převzal proud hlavního tyristoru přesně na dobu, než se nabil k němu připojenej sériovej kondík - a za tu dobu se hlavní tyristor, u kterýho mezitím došlo k poklesu proudu pod přídržnou hodnotu, stačil uzavřít. Nabitej kondík zabránil dalšímu průchodu proudu i pomocným tyristorem, ten se tak následně sám zavřel - a celej vorloj čekal na další zapalovací impuls poslanej řídící elektronikou k hlavnímu tyristoru. Výkon do zátěže je v takovým případě řízenej doslova jen časovým zpožděním zapalovacího impulsu pro pomocnej = vypínací tyristor, o který je ten vypínací impuls opožděnej za hlavním zapalovacím impulsem. Ta doba zpoždění je fakticky dobou, po kterou (po zahrnutí vlivu všech indukčností i kapacit v obvodu) teče proud do zátěže. Technologie výroby IGBT byla složitější než běžnejch výkonovejch tyristorů, proto se do tehdejších výkonovejch měničů (aspoň u nás) nedostala - na rozdíl od západního světa, kde se IGBT rozšířily daleko dřív a víc. K nám v podstatě "pronikly" až po Velkým Plyšovým Podvratu ...

Srry za OT

EKKAR píše:Tyristor se dá použít ve stejnosměrný regulaci jenom tam, kde můžeš mít ty tyristory dva o stejným výkonovýma zatížení, aby se ten hlavní dal tím druhým vypínat.

.atď
Nevieš z akej knihy je toto:?

Výkonové polovodičové spínače nebo tak nějak, mám nebo měl jsem to doma, vyšlo to v SNTL v Technický knižnici, napsal to nějakej Rusák. Přebal byl světle žlutej s černým vodorovným pruhem na horním okraji. Musel bych prohrabat knihovnu, jestli to ještě mám, nebo jestli už jsem to někomu daroval. Všimni si, že u všech těch tvejch ideovejch schémat je kondík, kterej do sebe při sepnutí pomocnýho tyristoru "nacucne" proud, do tý doby plně tekoucí sepnutým hlavním tyristorem a tím zaviní pokles proudu tím hlavním tyristorem - v ideálním případě až pod hodnotu proudu přídržnýho a tím ho vypne ... Neboli dějově se tam odehraje přesně to, co jsem popsal vejš.

Je to kniha Praktická zapojení polovodičových diod a tyristorů od F. Holuba a J. Ziky.

Tak to myslíme každej jinou knížku.

Samozřejmě. Ta, na kterou odkazuji, má na str. 134/135 stejný obsah, jako na obrázku.
Stáhnout ji lze např. tady.

Vďaka ,, masar ,, to je ono.

Prosim dala by sa ta kniha Praktická zapojení polovodičových diod a tyristorůz aslat na mail? jaropstk@gmail.com dakujem