Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj, zkouším nasimulovat jedno zapojení se výše zmíněným IO, ale v multisimu není. Je možný nějaký zástupný obvod, anebo stáhnout dodatečnou knihovnu, kde toto již bude?

Ve screenu jsem jenom nalil ostatní součástky, a potom nějakej OZ, jenom aby seděly počty.

Obávám se, že to nebude žádná maličkost, MBA810 není "výkonový OZ" (to je např. TDA2030), takže bys musel zadat celé vnitřní zapojení IO

monterjirka píše:MBA810 není "výkonový OZ", takže bys musel zadat celé vnitřní zapojení IO

jj, je to tak . . .
MBA810DS

Co třeba zkusit odněkud stáhnout model pro jejich originál, tedy TBA810?
Jistěže je to starý obvod, ale že by s ním nikdo nic nemodeloval, se mi nechce věřit.
Zadáním vnitřního zapojení nejspíš nepůjde dosáhnout ničeho, je to schéma, co slouží jen k vysvětlení funkce. Součástky uvnitř obvodu obecně nelze brát jako klasické tranzistory PNP-NPN bez bližší specifikace.
Stejně je tomu třeba u lepších OZ a je třeba brát v úvahu, že vnitřní zapojení ani nemusí být úplné či správně označené vodivostmi.
Různých klonů TBA810, které mají stejné vnitřní i vnější zapojení je vícero, možná že některý z nich půjde najít.

Ekvivalent je TBA 810 nebo A210K.

Do jaké míry vlastně MS řeší co v tom IO reálně je, a do jaké míry jenom emuluje funkce?

Pokud je to jenom to druhé, stačí někde získat jak se má daný IO chovat, a prostě si vytvořit vlastní součástku, pokud teda MS umožňuje vytvářet si vlastní virtuální součástky.

Já sice ovládám jen LTspice, ale bude to asi platit pro všechny PC simulátory. Mimo základních součástek, u kterých se modely tvoří z jejich fyzikální podstaty, se pro ostatní obvody publikují tzv. makromodely. Ty napodobují chování součástky spíš matematickým aparátem, např. pomocí polynomů nebo aproximačních tabulek.
S fyzikální podstatou obvodu pracují simulátory výrobce IO, to ale není úloha pro nějaké PC.

LTspice je dobrá věc, ale jak tam vpravit reálné parametry jsem taky moc nezjistil. Nějaké tepelné a výkonové limity skutečných součástek nevím jak tam hledat. Kdysi jsem si překreslil do LTspice zapojení MA0403, z neznalosti skutečných parametrů polovodičů ve struktuře jsem to poskládal z BC547. Výsledky byly až moc optimistické.

Až tak dokonalý ten program asi není, jeho hlavním cílem je marketingová podpora výrobků LT. Hlavně řídících obvodů spínaných zdrojů, tam se dá vyvolat "efficiency report" s přehledem středních výkonových ztrát jednotlivých prvků, ale bez teplot. Teoreticky je možnost dopsat do modelu tranzistoru hodnotu Rth, ale souvisí s tím jiné komplikace, nezabýval jsem se tím.

Tvůj model je jinak funkční.

A přitom MA0403 je poměrně primitivní obvod, který vlastně ani neumí autosymetrii. Mimo to má úplně strašidelné rozptyly klidových proudů, proto to mělo na výškách tak divoký zvuk, každý kus jiný.
Když to ve Vrábloch "inovačně" použili jako linkové zesilovače pro trafa na 1,55V do pultů AUA144 a AUA230, tak jenom v náběhových sériích. Sakra rychle z toho odcouvali směrem k TBA810 a prvním MBA810.
Odcouvali z toho i za tu cenu, že honemhonem museli celý modul sběrnicových a výstupních zesilovačů /je tam použitý 4x/ kompletně předělat i předrátovat. Každý trimr navíc je potenciálně poruchová součástka jak hrom, limit na 18V taky nic moc, odolnost proti přebuzení nula, navíc do velké indukčnosti.

Byl vůbec MA0403 někde v sériový výrobě použitej? Nějak si už nevzpomínám...

Ale byl, jednu aplikaci jsem zmínil, byly dokonce ve vojenských radiokomunikačních vozech R3AT a R4AT použitý jako sluchátkový zesilovače - v tom středovém ovládacím/přepojovacím panelu. Taky tam byly v intercomu řidič-radisti-velitel, kde spolehlivě krmily ARE468 i v tom randálu, vejtřaskovým. Pár jsem jich ještě na vojně opravoval, když nebyla plánovaná GO celého vozu ve VOP HK.

Jinak ale v typický "spotřebce" nikde hromadně použit nebyl.
Na těch pár MA0403A, co jsem kdy použil, jsem asi měl štěstí. Jen asi jeden-dva z cca deseti kusů měly klidový proud pod 5mA, takže to při malých úrovních dost kreslilo, ale zbytek byl dobrý a docela se držely. V Tesla doporučovali 8 ohm a moc nehonit napětím nad 16V. Celkem v pohodě.

První naše MAA115-145 kromě Reny a IN70 taky nikde moc používaný nebyly.
Výrobu těch přijímačů s MAA125 tak musel iniciovat samotný Rožnov, aby dokázal užitečnost integrace 3T do jednoho futrálu.
IN70 a Rena tak jakoby měly devět tranzistorů. Na tu dobu a tu obecnou bídu to byly celkem pokrokové konstrukce.

No, já nevím, ale byl MA 0403 vůbec funkční? Pokud si vzpomínám, do 2W to byly GC51x/52x, nad OC30. A pak jsme přecházeli na MBA810(xxx), v oblasti malých výkonů. A ty MBA810 si nechaly líbit docela dost. Citlivost, stabilita, proudové odběry. Osvědčilo se mi napájení 16V a výstupní kondenzátor 1,5 až 2,2mF. Ve zpětné vazbě jde mimo jiné slušně korigovat i zesílení basů.
Pokud si matně vzpomínám, před MA 0403 jsme byli výrazně varováni, a tato varování se při pokusech potvrdila.
K MAA1xx, v praxi nepoužitelné, tuším až MAA225, ale nic moc. A IN70? To i ten Doris šuměl daleko méně.
Dík za opravy a připomínky.

Ještě jeden zesilovač s MA0403 mám. Hrající. Jen je příliš citlivý na chrastící potenciometry - při ztrátě kontaktu běžce kteréhokoli potenciometru se ochotně rozkmitává. Je v katalogovém zapojení s pasivními korekcemi podle AR, nepomohla změna plošňáku a vedení zemí, nepomohlo přídavné blokování. Jediný stabilní exemplář, který touto nectností netrpěl, ale měl otočné potenciometry na hlasitost a balanci. Tento kmitavý má tahové na hlasitost kždého kanálu oddělené. Pravda, zesíky s GC510K/520K byly stabilnější a dal se z nich tahat o malinko vyšší výkon, v tom ještě líp na tom byly GD607/617,nejvíc zesíků jsem ale dělal s MBA810, často jako náhradu koncáků do ruských kazeťáků, v nichž nešlo po náhradě ruských polovodičů našimi zesilovač vůbec nastavit, aby hrál jak na baterky, tak na síť. Když už to trvalo dlouho, šel celý koncák ven, plošňáky jsem sloupak, vyvrtal potřebné otvory a zadrátoval součástky kolem MBAčka.
Jestli jsem ho zkoušel někdy v něčem simulovat, si nevzpomínám, ale taky záleží na tom, co chceš zjistit. Jestli frekvenční charakteristiku, tak na tu by se zjednodušené schéma dalo udělat.

Co má být vlastně cílem simulace toho obodu? Chceš to zapojení nějak vylepšovat nebo ho použít na něco úplně jiného?