Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Svého času stavěl Tonsil velmi slušné reprobedny za ještě slušnější ceny. Komu se povedlo je dostat z Polska k nám, je obvykle spokojený dodnes.
Už nějaký ten rok se firma zjevně pouští do vyššího levelu.

Existuje někde srovnání beden Tonsil s odpovídající třídou výrobků jiných firem?
Nebo máte někdo osobní zkušenost?

Přednostně by mě zajímal model Altea 380S.

taky mě to zajímá, ale kromě reklamních "pindů" jsem žádná relevantní porovnání nenalezl . . .

https://hi-fi.com.pl/testy/kolumny/3703 ... s-380.html

https://www.hfc.com.pl/test/3215,tonsil-altus-380.html

. . . ale pokud je pravda co tady píšou, můžou být hodně dobré.

Není už žádným tajemstvím, že sekce Tonsil polské Unitry začínala zdařilými kopiemi měničů Pioneer, Yamaha a Beyma.
Pokud v tom pokračují a mají recepty na to, co a jak, nemusí to být špatné.
Nikdy jsem od nich sám nic neměl, ale opravoval jsem výhybky u mnoha párů originálních beden, v nichž byly vystřílené bipolární axiální elyty polské provenience, často poškozené byly i výškové měniče.
Zajímavostí může být, že když přechodně používali československé bipoláry TF202, nestávalo se to, ale slabší měniče to oddělávalo dál.
Nikdy jsem v bednách Tonsil z produkce asi do r. 1995 neviděl žádnou ochranu výškových měničů. Začali to montovat až o dost později, výkonové zenerky a žárovky.
Ona Unitra, divize Diora i Fonica, plus Zaklady Radiowe Kasprzaka a další menší, uměli vyrobit poměrně slušnou elektroniku i slušné HiFi, úspěšně to /pod jinými značkami/ i exportovali. Ostatně šíře sortimentu, v jaké vyráběli spotřebku Poláci, nesnese srovnání s žádnou jinou zemí bývalého východního bloku. Co neuměli vyrobit sami /některé polovodiče a bižuterii/, to si dovezli.
Nijak by mě nepřekvapilo, kdyby dnes vyráběli silně konkurenceschopné bedny a za dobré ceny.
Chce to ale ostražitost, neboť Poláci jsou mazaní filutové. Pod načančaným kabátkem a za příznivou cenu se může skrývat i pěkná sračka, jak jsem se několikrát přesvědčil.
Docela slušné bedny dělali i Maďaři, Orion i Videoton, ale tam to asi zhasli.

Ještě bych rád dodal, že polská konstrukční škola mohla být pro ty naše bratislavské a vrábelské neumětely vzorem. Poláci se nikdy nesnížili k tomu, aby pod tlakem na "inovace" vyrobili něco ještě horšího, než byl předchozí model - což se u nás stávalo celkem pravidelně. Nikdy se nesnížili k tomu, aby například "inovačně" použili televizní korekční a ovládací obvody /TCA730+740/ v HiFi. Jeli si svůj poctivý, dobře udělaný i dobře opravitelný diskrét, desky v přístrojích byly snadno přístupné, vše opravitelné za pár korun a během pár minut.
Něco takového o našich bývalých "gigantech ducha" z Bratislavy, Vráblí a zčásti i Přelouče nemůžu říct ani hodně ožralý..

sinclair píše:Nikdy jsem v bednách Tonsil z produkce asi do r. 1995 neviděl žádnou ochranu výškových měničů. Začali to montovat až o dost později, výkonové zenerky a žárovky.

a já víc jak před 20ti lety viděl u TONSILU jako ochranu POLYSWITCH

To nebyl polyswitch, ale výkonový termistor. Tehdy poměrně běžná věc. Polyswitche pro vyšší výkony se objevily nejdřív 2000 a jen v profi sféře. Uklepávaly se vlákna žárovek.

RXE040 je ale polyswitch

něco k tématu i když staršího data:
https://www.money.pl/gospodarka/raporty ... 48171.html
měl jsem v ruce na servise Altus 140 (myšleno power max 140W) třípásma, 2x bass-reflex a dvě točítka tónových korekcí výšky-středy
no povím vám dizajn suprovej (jak od japana) jakost průměrná bez EQ po dobrém nešlo
https://www.google.com/search?q=altus+1 ... 64&bih=801

To je všechno hezké, ale nikde naměřené charakteristiky, průběhy zkreslení, ba ani nějaké srovnávací poslechové testy. A možnost poslechnout si je v reálu je odtud také dost daleko, nehledě k tomu, že v těch obchodech se vesměs musí objednat alespoň den předem. Těžko bez toho taky soudit, jak se zvukově budou lišit modely Altus 140 a Altus 380S.
Souhlasím, že v osmdesátých letech Polákům ty bedny hrály moc pěkně a nebyly za přemrštěnou cenu, jen kdyby se normálně dovážely, individuální dovoz byl totiž poněkud komplikovaný, vzpomínáte? Používám dodnes dobře hrající dvoupásmové regálovky bez bassreflexu ZG-30 (už poněkud povrchově opotřebované častým stěhováním), už jsem je tu kdysi uváděl i s obrázkem.
Tak soudím, že Poláci snad neudělali za ty roky krok zpět, a rád bych věřil tomu, že stále nabízejí kvalitu za akceptovatelnou cenu.
Ale potvrzení nikde žádné, jen nabídka...

Jardo, bedny Tonsil řady ZG dodávala v omezeném množství Tesla Bratislava k lepším a HiFi přijímačům s větším výstupním výkonem a do předepsané zátěže 8R. Jednoduše proto, že u nás sehnat 8R bedny od Tesly byl velký problém. ValMez vyráběl 8R bedny v poměru ke 4R asi 1:4.
Měl jsem k přijímači 814A model ZG20, 20W dvoupásmovka se zdvojeným osazením a s vyosenými papírovými 60mm výškáči v takové plechové vaničce.
Středobasové, velmi účinné reproduktory /min.91dB-W-m/ o průměru 150mm a s lisovaným, "japonsky žlutě pozinkovaným" košem, byly sice zvukově výborné, ale po asi 12 letech se jim začaly sypat polyuretanové horní závěsy. Výhybka byla pouze jednoduchá 12dB/okt, ale s kompenzací u středobasů, všechny kondy v MKT a velmi poctivé vzduchové cívky.
Výškáče stály za prd, měly malou citlivost a proto jsem hned první rok vaničku s nimi vyměnil za jeden ARV3608, který k těm středobasům sedl jak prdel na nočník. Rozsypané polyuretany jsem ještě později vyměnil za ARN150 a pak šly definitivně pryč, měl jsem k 814A už pak lepší, teslácké bedny ARS1058. Mimochodem nejlepší, co kdy Tesla vyrobila, pokud nepočítám problematické, 15R bedny ARS840-ARS850.
Ta absence jakékoli dokumentace je divná - Poláci ji nemají? Oficiální dovozce Tonsilek je u nás kdo?

K čomu boli tie ars840 určené veď Tesla bežné nerobila 15 ohm zosilňovače.Ja ich mám hrajú výborne len zosilňovač je problém jediný ktorý mám a rozumejú si je revox b251 .

sinclair píše:...Ta absence jakékoli dokumentace je divná - Poláci ji nemají? Oficiální dovozce Tonsilek je u nás kdo?

Právě, že u nás neuvádí Tonsil nikoho, nejbližší je na Slovensku v Martine.
A prodejců v Polsku také není mnoho, jsou roztroušení nejméně 3 hodiny jízdy odtud a ještě to neznamená, že ty bedny právě mají a dají se u nich aspoň poslechnout.
Nabízejí mobilní službu, že několik (dražších) modelů přivezou přímo domů k zákazníkovi, ať si sám vybere ve svých podmínkách, ale zase jen na území Polska.

S těmi ARS840 a ARS850 to bylo tak, že s nimi bylo počítáno jako s poslechovými monitory, proto mají takto uspořádanou středovýškovou sekci. No a v profi sféře je pro monitoring, nebo kina běžná norma 15Ω.
O něco později se ARS840 dělaly v menším množství i v impedanci 4Ω pod označením ARS844 a v 8Ω pod znakem ARS848. Ale bylo to malé, nevýznamné množství. Právě z nich pocházejí občas nabízené reproduktory ARN734 a ARN738, které se volně nikdy neprodávaly, pouze ARN730 a v omezeném množství.
S ohledem na celkem nízký dovolený příkon ARS840 i ARS850 stačí na jejich buzení jakýkoli jiný zesilovač kromě tesláckých, který dává do běžné impedance 8Ω výkon alespoň 100W. Tedy s výstupním napětím aspoň 28V.
Když jsem ještě bydlel v paneláku, budil jsem velké ARS850 z 200W/4R monobloků, zapojením hodně podobných zesilovači AZK221.
Ne dlouho. Kvůli stížnostem na neskutečné vibrace ±3 patra musely ty bedny bohužel pryč. Ten ARN930 je taková sviňa, že i v tom objemu dokáže bez poklesu vyzářit nějakých 25Hz /má Frez 18Hz/ a to je v paneláku prostě průser..
Nahradily je profi monitory ARS641, které se přeci jen na hloubkách chovají mravněji. Jejich ARN932 mají Frez o něco výše /25Hz/, nemají gumový horní závěs, ale 3 tenké papírové vlnky a mají menší mezeru, takže jsou dobrým zesilovačem lépe uřiditelné.
Poslouchám na ně i teď, jen jsem "malinko" upravil jejich nešťastně osazené i nastavené zesilovače. Z toho pak vychází i má nechuť třeba poslouchat cokoli z YT a podobných zdrojů. Ty bedny totiž tu "kvalitu" ještě zvýrazní..

Sinclair nás tady zase krmí báchorkama. ARN930 samozřejmě v ARS850 nezahraje 25Hz bez poklesu (poklesu k jaké referenční SPL?). Nízká FS není jediná podmínka pro dosažení nízkého přenášeného kmitočtu...stejně jako jakýkoliv jiný izolovaný parametr. ARN930 má sice FS<20Hz, ale jinak je to v dnešní době jen podprůměrný basák.

Cituji: "S těmi ARS840 a ARS850 to bylo tak, že s nimi bylo počítáno jako s poslechovými monitory, proto mají takto uspořádanou středovýškovou sekci."

Takto uspořádanou středovýškovou sekci mají čistě z důvodu vysoké děličky, kdy se použitím ARV160 v ose středového reproduktoru používá jako difuzoru, který brání nadměrnému vyzařování vyšších frekvencí v ose a současně se tak drasticky blbě neprojevuje ta vysoká dělička mimo osu. Je to technická berlička napomáhající tomu, že tehdy neuměli vyrobit pořádný výškáč, který jde dělit dostatečně nízko, ale má to zase spoustu jiných much. Prostě dobové řešení dobového problému. V době, kdy tyto reprobedny byly vyvíjeny neměli ve výrobním sortimentu nic čím by to mohli udělat lépe.
A přeci se o to pokusili v prototypové sérii z roku 1972, která měla podle sériových čísel nejméně 6 kusů. Měl jsem je v ruce (jestli dobře pamatuju měly sériová čísla 3 a 6). Původně totiž ty bedny neměly mít koaxiální uspořádání, měly být osazené v té době čerstvě vyvinutými dvěma kusy ARV168, které měly být umístěné v pravém a levém horním rohu podobně jako byly ARV081 ve starších verzích Supraphon RK40. ARV168 umožňují mnohem nižší děličku než ARV160 a oni to moc dobře věděli, proto to tak zkusili. Dva byly kvůli zatížení, asi se báli že jeden bude s 12dB filtrem málo (přesto v ARS641 sáhli k 18dB filtru, což se příznivě projevilo na čistotě projevu toho výškáče). Jenže s tím měli evidentně špatné výsledky, čemuž se nedivím, dva takto uspořádané výškáče jsou z akustického hlediska špatně jelikož to má hodně daleko k bodovému zdroji zvuku. Proto pak sáhli po tom koaxiálním řešení.




Cituji:"Právě z nich pocházejí občas nabízené reproduktory ARN734 a ARN738, které se volně nikdy neprodávaly, pouze ARN730 a v omezeném množství."

ARN734 a 738 byly běžně v prodeji jak dokládají dobové katalogy a inzerce Tesly, případně podniků, které nabízely toto zboží.



Cituji: " Jejich ARN932 mají Frez o něco výše /25Hz/, nemají gumový horní závěs, ale 3 tenké papírové vlnky a mají menší mezeru, takže jsou dobrým zesilovačem lépe uřiditelné."

ARN932 mají identický magnetický systém a tedy i stejnou mezeru jako ARN930. Liší se opravdu pouze a jen závěsem. Měl jsem jich rozebraných a změřených mnoho kusů při opravách. Je ale pravda, že jsou lépe uřiditelné díky menší MMS a tedy i menší setrvačnosti kmitacího systému. Zatím co ARN932 se chovají relativně mravně s jakýmkoliv alespoň trochu rozumným zesilovačem, tak ARN930 aby hrály opravdu dobře tak se na ně musí připojit pan zesilovač. A to i v té uzavřence, ve skutečnosti pro optimální výsledky ARN930 potřebuje bassreflex a větší objem.





>TheLastUnicorn
Nevím jestli jsi to někdy zkoušel, ale některé kusy ARN930 mají větší či menší tendenci vytvářet v sérii s cívkou s velkým RDC a mizerným zesilovačem hrb na nízkých frekvencích. Když se to dá do správné místnosti do kouta, tak skutečně můžu potvrdit, že to vytváří zdání že ještě na 27Hz to hraje jen s malým poklesem a z kopce to letí až potom. Daní za to je ovšem poněkud nepřesný zvuk. Pro jistotu znovu opakuju že jde o zdání, nicméně vím o čem Sinclair mluví a na posluchače zvyklé na ledaccos to dělá velký první dojem. To že když se to udělá správně tak následuje návrat do reality je jiná věc.