Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dejme tomu, že se mi dostane do rukou kousek lakovaného vodiče určeného pro vinutí vinutých dílů (cívky, transformátory, motory).
A nemám k němu žádné údaje.
Může to být odstřižek z výroby, zbytek po zrušené výrobě, nebo drát vymotaný z části vyřazeného přístroje.
Ověřím si, že to není hliník nebo ocel a podle oranžovorůžové barvy uvnitř budu předpokládat, že je to čistá elektrovodná měď.
Přeměřím si jeho průřez, průměr a případně elektrický odpor.

Potřebuji zjistit jakým lakem byl nalakován, abych mohl zvolit vhodnou zalévací hmotu a také abych věděl jak případně odstranit starou zalévací hmotu.

Jakými, v baslířské praxi použitelnými, metodami nejlépe rozliším, jakým lakem je takový kousek vodiče izolován???
Za přínosné rady děkuji předem.

Porovnat smrad při pájení, pájitelnost (teplota, při jaké se taví)
Porovnal bych to s drátem se známou izolací (PUR, silikon)

Rozlišuju jen dva druhy: ty, co letovat jdou a ty, co nejdou. Obě se pak dělí ještě na podskupiny s dvojitou a třívrstvou izolací.

To sinclair: Jak jsi stanovil dvojitou či trojitou isolaci. Na motorech jsem se setkával z izolací na 3kV. Neuvažoval jsem jak je jí dosaženo. Jak je to provedeno na námi provozované napětí. Jsou různé barvy?

Dráty s 3x izolací bývají červené, ale u rejžáka to pravidlem často není. Dvojitý tereftalát bývá tmavě zelený,

Mám dojem že izolace na 3kV byla zelená.Ale viděl jsem to naposledy před 30roky.

Asynchronní motorky jedné řady Tesla Bxx byly snad vinuty samopájitelným modrým vodičem.
Samopájitelný polyuretan domácí výroby z 80. let byl skoro transparentní, tj. barva mědi s nádechem do červena.

Ano Crifodo. Sluší se jen dodat, že ten polyuretan neměl být podle Kablovky používán ve strojích, kde mohla i krátkodobě dosahovat teplota přes 115°C.
Ten modrý drát je poměrně vzácný. Naposled jsem ho viděl v motoru stolního kazeťáku B60, ale jinak asi nikde. Zřejmě to byl hokus-pokus Kabla.
Pokud jde o použití již použitého drátu, je dobré s ním nakládat, jako s běžným, tedy dvouvrstvým a podle toho jej i používat.
Podle mých "ručních" zkušeností se zpravidla k opakovanému použití a bez mikroskopu obecně moc nehodí dráty pod 0,45 mm.

Jistě, pokud budete opatrně odvinovat drát z pěkného vn trafa, je dost pravděpodobné, že to bude drát s lepší izolací, než standardní. Každopádně je ale zapotřebí jej průběžně, na úsecích aspoň 1-2m dobrou lupou, nebo lépe školním mikroskopem kontrolovat, zda je lak nepoškozený. Bývá často poškozený /popraskaný a místy se loupající/ díky bývalým tepelným cyklům stroje, ze kterého drát berete - nemusí být viditelně "přismahnutý" včetně cívky. Při tepelných cyklech dochází k periodickému roztahování a smršťování drátu, kterému to nevadí, pokud se s ním nehýbe. Jakmile ale takto poškozený drát začnete odvíjet, začne se loupat. Třeba i po vrstvách a to je opravdu těžko uvidět.

Bez originální cívky a štítku na ní, je to fakt těžko hádat, co je co, protože barevně to identifikovat nejde.