Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Načo je dobré pokrivené ramienko na gramofóne do tvaru S?

Napadají mě dva možné důvody:
1) toto provedení umožňuje umístit snímací hrot blízko osy raménka v jeho závěsu, takže raménko není tolik namáháno torzně - zmenšení tření v ložiscích závěsu.
2) estetický záměr.

Přečti si něco o pojmu "snímací úhel".

A co má snímací úhel společného s tím, jestli je raménko rovné nebo esovité?

Souvisí to jednak se skatingovou silou (a jejím vyrovnáváním) a druhak zalomení ramena ovlivňuje odchylku osy přenosky od tečny k drážce v bodě dotyku - celá teorie je poměrně obsáhle popsaná v Pešákovi, kterej je na Uložto. Tvar ramínka ovlivňuje rozložení sil a jejich přenos do ložiska i na hrot.

Když vyrobili raménko dokonce z placatého Cuprextitu, tak bylo nejen rovné, ale i placaté a hnusné. Kupodivu to prý hrálo obstojně a asi to bylo HiFi.
Taky si myslím, že dražší přístroje prostě musely mít ramínko esovité, protože to líp vypadá a je to od nich očekáváno. Slepý poslechový test by asi rovné a zahnuté ramínko nerozlišil. Teorie se k tomu dá vymyslet lecjaká.

Neplkej, stáhni si toho Pešáka a přečti si, proč se to prohnutí dělá. Je to celý ani ne tak o okamžitým dojmu z poslechu, jako o silách, který působí v bodě dotyku mezi materiálem stěny drážky a hrotem - a o výsledku toho působení na životnost drážky i hrotu. Do běžnýho auta s obyčejným motorem na benzín taky můžeš nalejt metanol a dokonce to i pojede a v určitejch podmínkách dokonce líp než na benzín. Akorát to nebude trvat dlouho a ten motor se nenávratně poškodí, protože prostě na metanol není optimalizovanej ani materiálově, ani konkrétním nastavením pracovních podmínek. Dtto hrot, ramínko a deska.

Ale vždyť to tu Karel odkazuje správně, Pešák se tomu věnuje jasně. Jde o to, že zalomení raménka (nebo úhel natočení přenosky vůči podélné ose toho plochého raménka) je přesně daný vzdálenostmi osy talíře od svislé osy otáčení raménka a poloměrem otáčení hrotu. Proč se asi to ploché raménko zavěšuje jen v jednom bodu na jehlu? No přece proto, aby hrot zůstával i na zvlněné desce stále svisle vůči rovině desky a nenamáhal ložiska vodorovné osy, ty totiž u plochého raménka nejsou. U trubkových ramének samozřejmě jsou, ale natočená tak, aby osa svislého otáčení raménka byla co nejpřesněji rovnoběžná s vodorovným úhlem natočení přenosky. Jen tak se hrot na zvlněné desce nebude naklánět do strany.
Ale je tu ještě hmotnost přenosky, která namáhá tato ložiska tím, že ramínkem kroutí. To se řeší u lepších ramínek s rovnou trubkou bočním protizávažím nebo bez protizávaží, ale esovitým prohnutím ramínka, aby těžiště skořepiny s přenoskou "sedělo uprostřed" na spojnici ke svislé ose otáčení raménka, jen tak tam žádný příčný krouticí moment na ta ložiska nepůsobí.
Podle použitého materiálu trubky a její případné výplně se ještě tvary esovitého zakřivení raménka různých výrobců navzájem liší, ohýbali je a rovnali tak, aby se dolní rezonance raménka odsunula mimo přenášené frekvenční pásmo, a hlavně nezdůrazňovala hluk pohonu.
A proč různí výrobci neopráskli nějaký už osvědčený tvar a materiál raménka? Protože každý první si to dal patentovat, patenty a licence jsou drahé, tak ti druzí museli najít vlastní cestu a vlastní tvar, ale tak, aby to hrálo, a to co nejlíp, a dalo se to v prospektech okecat tak, aby to žádný šťoural nemohl napadnout jako krádež duševního vlastnictví. Po celém světě běhají právníci, kteří takové podobnosti vyhledávají a domněle "postiženým" nabízejí své služby. I když prohrají, jsou s tím nepříjemné tahanice.

Pešák má tuto problematiku rozloženou tuším do tří kapitol, shrnul jsem jen ty základní principy, proč. Navíc to píšu zpaměti a bez obrázků, tak doufám, pochopíš, o co jde.

Ne Jardo, oni to číst nebudou, na to jsou moc líný si to najít, stáhnout a proštudovat - místo toho se tady budou do krve hádat, že to S-prohnutí je jen designérskej vejmysl, protože placatý cuprextitový ramínko na NADu 5120 přeci taky bylo Hi-Fi ... A kardanový závěsy ramínek jsou u nejlepších gramců taky jen kvůli tomu, aby se to dalo co nejdráž prodávat...

Hej, kľud. Normálne som sa opýtal a normálne som dostal uspokojivú odpoveď. Takže už Pešáka nebudem študovať. Nehrá on náhodou s nejakým Mládkom?

samec píše:Hej, kľud...
...Takže už Pešáka nebudem študovať. Nehrá on náhodou s nejakým Mládkom?

A ještě bude mít blbý kecy ...

On tu EKKAR do krve obhajuje něco, co není nějak vehementně napadáno.

EKKAR píše:... Je to celý ani ne tak o okamžitým dojmu z poslechu, jako o silách, který působí v bodě dotyku mezi materiálem stěny drážky a hrotem - a o výsledku toho působení na životnost drážky i hrotu...

Ty síly v bodu dotyku tam nekončí, vyvolávají nějaké reakce v uchycení chvějky a následně se opírají o moment setrvačnosti přenoskového raménka. Jestli je rovné nebo prohnuté, to v tom místě nehraje roli, jen ta velikost J. Dr. Pešák se termínu moment setrvačnosti nějak vyhýbá a operuje redukovanou hmotností.

Zkraje 70. let jsem pod vedením zkušeného kolegy vyrobil raménko z balsového hranolu, v kardanovém závěsu s ložisky z odstředivého regulátoru tel. číselnice, s vložkou Shure, a gramofon na gumičku. Poslechové testy jsem vysoce hodnotil, a s ničím jiným neporovnával. Už ho sice nemám, ale zakořeněná hrdost (nebo pýcha?) mě tlačí do této diskuse.

No taky samozřejmě platí, že každé raménko je kompromis. Tento je odbourán na tangenciálním gramofonu, ale to má zas jiné mouchy.

To už jsem tu kdysi psal v jednom článku, že gramofon bez kompromisů neexistuje. Asi jsem to měl zobecnit na každý analogový záznam, ale došlo mi, že vlastně digitální záznam také není kompromisů prostá záležitost.
A zjednodušení pohledu rozdělením problému na vzájemný pohyb hrotu vůči tělesu přenosky, jako by byla uchycená v nekonečně tuhém a těsném raménku, to je to počítání s redukovanou hmotností, a na interakci raménka s přenoskou, bych doktoru Pešákovi odpustil. Kdyby to vzal komplexně, kniha by byla třikrát tlustší, aniž by tím její význam pro uživatele, servisáky a nejspíš i pro konstruktéry, nějak výrazně vzrostl. I v té podobě, jak vyšla, vysvětluje přístupným způsobem, co a jak se při kontaktním snímání mechanického záznamu děja, a jaké podmínky je třeba co nejlépe splnit, aby se z desky dostal co nejvíc toho, co na ni bylo vylisováno, aniž by v tom zvuku bylo něčeho cizího nepřípustně moc.
Proto bych doporučil tu knížku jako úplný základ, nez kterého se spousta věcí těžko vysvětluje.

Pri tangenciálnom či lineárnom je nulová chyba natočenia v celom rozsahu, ale nie je lepšie snímať pod takým uhlom, pod akým bol urobený záznam? Aké ramienko sa používa pri zázname?