Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

B 115: při "play" se ozývá praskot podobný poškrabané vinylové desce, kdysi tady někdo již řešil výměnou nějakých kondíků. Mohu požádat o které by se mohlo jednat? Někdy to úplně přestane (několik sekund) a někdy je to slyšet i v reprodukci, nejen v mezerách. Jeden kanál to dělá méně hlasitě a druhý více.
Předem díky

Vyměň MDA2020 nebo kondenzátory na desce koncového zesilovače.

Dej to raději opravit někomu, kdo tomu rozumí. Takhle můžeš napáchat ještě větší škodu,pokud nevíš, co děláš.

Přesně, na MDA2020 jse špatně podíváš a už je v křemíkovém nebi

Dělá to i při reprodukci přes externí zesilovač, nebo jen přes interní?
Pokud je ten praskot už na výstupu MONITOR, nebo RADIO, tak to potom nedělají interní koncové zesilovače.
Při přepínání stop a přepínání source-tape to prská taky?
Ty otočný přepínače TS121 jsou v těchto magnetofonech dost problémový, nespínají spolehlivě a po určité době jsou tyhle magnetofony kvůli nim skoro nepoužitelný.

Jsem na 90 za přepínače . To se nepovedlo .

Krom těch přepínačů mě ještě napadl výstřelový šum vstupních tranzistorů, ale to je hodně řídká závada a taky málo pravděpodobná v obou kanálech současně.
Klidně to taky může dělat jeden jediný blokovací keramický kondenzátor se svodem.
Obvykle takhle prskají blokovací supermitový keramiky TK782-TK784 při větším svodu, než se úplně prorazí.

kosmit píše:...při "play" se ozývá praskot podobný poškrabané vinylové desce, kdysi tady někdo již řešil výměnou nějakých kondíků...

Pokud to praská pouze v režimu "play", může praskot vznikat pouze v obvodu snímacích zesilovačů (desky S) popř. jejich napájení. Proto je třeba zkontrolovat filtraci (elyty C13,C14) a také kondenzátor C111 (blokování ovl. napětí korekcí přep. rychlostí).
V obvodech snímacích zesilovačů je třeba zkontrolovat hlavně keramické kondenzátory (napadá mě např. C6).
Ale je také možné, že se jedná o elektrostatické výboje, vznikající posunem pásku, na třecích plochách spojek a pod. Jak se to chová bez cívek?

p.s. Místo vzniku rušení lze také upřesnit např. postupným zkratováním signálové cesty (přes kondenzátor), např. v bodech za R27(R28). Utichne-li se signálem i praskot, je jeho zdroj před místem zkratu.

To sinclair: Hraju s tím přes receiver, nikdy jsem tam přímo reproduktory neměl. Leze to z výstupu "Radio" i "Monitor". Je to takhle zapojené snad 5 let (na chatě) až teď to začlo zlobit. Doma mám cm 130 také bez repro, přímo do zesilovače, ta je zatím OK. Pokusím se zaměřit na ty přepínače.
To masar: díky, zkusím ty elyty, výměnou nic nezkazím
Díky za reakce - dám po víkendu vědět

Vadné přepínače /vada nejčastěji spočívá v oxidaci stříbřených kontaktů rotoru i statoru/ jsou poznat už i tak, že při reprodukci pohneš knoflíkem přepínače stop, či přepínače poslechu source-tape, jen o cca půl milimetru do stran, nebo jen stačí decentně do knoflíku "drcnout".
Dobrý přepínač, při pohybu asi ±0,5mm z aretované polohy, nesmí zapraskat či přerušit reprodukci.
Např. u přepínače stop dochází k přepnutí až uprostřed mezi polohami 1-4 - 3-2 - stereo, stejně tak u přepínače source-tape.
Takže vadný /hodně interně zoxidovaný/ přepínač se okamžitě sám prozradí praskotem, až úplným přerušováním reprodukce už při opatrném doteku jeho ovládacího knoflíku.
Pokud není možné přepínače opatřit nové, dobře skladované a vyměnit je, pak je možné oba přepínače po celkem složité, velmi opatrné demontáži z hlavní desky oživit i tak, že jsou dál schopny bezproblémové funkce.
Je to sice dost ranařský postup, jak už u mě bývá zvykem , nicméně skvěle funguje a to je to podstatné - ne to, jakým způsobem toho bylo dosaženo . Účel prostě světí prostředky, jak řekl už Koniáš .

Přepínače se stejným spínacím programem, ale jiným číselným označením typu, se vyráběly i ve variantě s pozlacenými kontakty statoru i rotoru /viz katalogy Tesly Jihlava/, které uvedený problém s oxidací nemají. Byly ale velmi drahé, určené a používané většinou v investiční elektronice. Jsou použity např. ve vstupních jednotkách velkých mixážních pultů a ústředen Tesly Vráble, pro skokové přepnutí zisku vstupních jednotek, ale i jinde.
Ale netuším, zdali budou ještě někde ty pozlacené varianty k sehnání.

Jsou případně použitelné i jiné typy /o "jedno patro" delší - s více kontakty/, než jsou typy, předepsané v servisním manuálu.
Zbytek vývodů od konce přepínače se prostě odštípne, aby přepínač do desky vešel.
Jak a co, to Ti napíšu až potom, co bezpečně zjistíš, že pravou příčinou toho praskotu jsou skutečně ty přepínače a ne nic jiného.

Kolega masar Ti popisuje postup hledání závady velmi správně a systematicky, přidrž se toho.

Abych nezakládal nové vlákno. Jaký a v čem je rozdíl mezi B116 a B116A?

myslím že, B116 má tvrzené hlavy (AHNxxx) a B116A nemá (ANPxxx) . . .
ten samý rozdíl je mezi B115 a B113

Ano, B116 -116A rozdiel len v hlavách a B113 - 115 hlavy a zdroj. 115-ka mala symetrický na napájanie koncákov.

Je to, jak píše Vláďa - B116 má tvrdé hlavy z B115, B116A má hlavy z B113.
V B113 i v B115, tedy v obou, se vyskytovaly dva druhy zdrojů a dva druhy koncových zesilovačů - symetrické zdroje a symetricky napájené konce byly až druhé v pořadí. První série nabíhaly s nesymetrickými zdroji a koncovými stupni.
Nejprve Rožnov po stížnostech a pak i v Přelouči měli za to, že k poruchám MDA dochází právě vlivem jejich nesymetrického napájení /při nabíjení výstupních elektrolytů/, případně velkým překmitem jednoho napájecího napětí při zapnutí.
To se o nedlouho později, po zavedení změny na symetrické zdroje i koncové stupně, ukázalo jako naprostá pitomost. MDA odcházely se symetrikou úplně stejně často, jako s nesymetrikou, některé kusy masivně kmitaly také úplně stejně, při odběru jednoho IO skoro 200mA a bez zátěže.

Dneska už je to snadné říct, že byly prostě nahovno, ale tehdy nebylo vůbec snadné pro Rožnov přiznat, že MDA se prostě moc nepovedly a každý se chová kus od kusu jinak.
Lepším a známým zákazníkům jsme vždy doporučovali, že pokud mají na Západě známé, ať si nechají dovézt originální TDA2020 od SGS Ates a budou mít navždy pokoj.
Je to poznat ostatně i teď po letech - v některých magnetofonech jsou MDA zcela původní a nic se jim neděje /to byly evidentně ty povedenější/, v některých magnetofonech jsou měněné i 4x a vždycky naprosto bezdůvodně porouchané.
Velice zajímavé bylo třeba už jenom to, že mnozí zákazníci uváděli, že k poruše došlo tehdy, kdy magnetofon byl ve vertikální poloze, ale jen zapnutý, nehrál, tedy koncové IO byly bez buzení a chladič nahoře.
Stejná, nebo zhruba podobná situace byla i se zesilovači AZS226 a gramofony, kde byly tyto zesilovače s MDA použity.

Až bude nějaká příležitost, mohu se rozepsat, jaké chování některé MDA vykazovaly na přípravku, to bylo vážně zajímavé..

Díky za informace, jsem zase o něco chytřejší