Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kamarát stavia dom, dnes mu vykopali základy. Plán bol použiť základový uzemňovač. Dno základovej špáry je v hĺbke 110 cm pod úrovňou terénu. "Pôda" je zmes štrku a zeme, ale je to suché ako cesta. Tým pádom nie je splnená podmienka vlhkých základov, a teda ani samotného uzemnenia (teda myslím si to). Celkovo by bolo použitých takmer 100 m pozinkovovanej pásoviny 30x4 mm. Aká je situácia hlbšie neviem. Takýto prípad som ešte neriešil.
Riešim to zbytočne? Nápady?

Natluč vedle zemnící pásky pár hromosvodových tyčí ZT10 (1m), ZT15 (1,5m) nebo ZT20 (2 m). Metrovka obvykle moc nepomůže, dvoumetrovka se pokud ji tlučeš palicí do výkopu a stojíš na povrchu, tak to ještě jde ale záleží, co je hloub aby nebyla skála či velký kamení.
Pásku k tyči připojíš svorkou SJ01. Pak spoje pořádně natři nejlíp roztaveným asfaltem nebo tekutou lepenkou.
Chtělo by to Terromet nebo podobnej měřák a změřit o kolik klesnul odpor s přidanou tyčí a pak se dá spočítat kolik jich musíš přidat a zda je vůbec realný se dostat na požadovanej odpor 5 ohm. V případě "nepříznivých půdních podmínek" 15 ohmů.

Zemnicí pás se dá položit do výkopu rovnoběžně s povrchem a zalejt BENTONITEM = jílovitou směsí, která drží vlhkost a zlepšuje přechodový vlastnosti mezi vodičem a zemí.

Ten zemnící pásek dej do betonu.

Beton vyschne, BENTONIT nikoli.

Pôjdeme cestou tých tyčí. Zatlčú sa do dna základovej špáry. Použijeme pre istotu tyče dlhé 150 cm. To je dĺžka, pri ktorej celkom isto časť z nich bude v spodnej vode. Dom bude mať štyri zvody. Strecha bude jednoduchá sedlová, zvody budú prepojené na hrebeni. Má zmysel robiť v tomto prípade klasický základový uzemňovač? Uvažoval som že by sa iba zvody pripojili na jednotlivé tyče (a na výstuž v základovej doske).

Lepší je objet celej dům pásovinou a k ní připojit ty čtyři svody a zároveň tam natlouct tyče.
Tím se vyvaruješ různým zemním a bludným proudům. Jednou jsme řešili proč se stále dělají v 1000l bojléru po 2-3 letech kovově lesklý vyžraný díry. Pak se zjistilo, že mezi kovovým přívodem vody z jedný strany baráku a přizeměním PEN v rozvaděči na druhý straně baráku je napětí kolem 15V a proud kolem 250mA. No a ten proud tekl cestou nejmenšího odporu, tedy z vody do bojléru a pak přes PE do rozvaděče. Udělalo se tam zemění pouze tvaru U (kruh nešel udělat kvůli silnici) a bojlér drží přes 20 let. Bylo to asi 1,5km od elektrifikovaný trati Kolín - Pardubice.

Dobre teda. Majiteľ tam bude mať studňu s následnou úpravou (pre prípravu pitnej vody). Dúfam, že s tým nebudú problémy, ak tyče budú v spodnej vode.

Z hlediska životnosti má být základový zemnič celý v betonu. Pokud možno na více místech spojený s armaturou, případně dalšími vodivými konstrukcemi. U zemniče v betonu nejčastěji uhnijí nevhodně řešené vývody na přechodu mezi betonem a okolním prostředím (půda, vzduch). U společného uzemnění pro hromosvod zmíněných 15 ohmů ani v nepříznivých podmínkách nestačí. Použití doplňkových tyčí pod základy, případně pásoviny kolem objektu může být vhodné.

U novostavby od základů bych předpokládal projekt, který zahrnuje i řešení zemnící soustavy, hlavního pospojení apod. Pokud není detailní, tedy má být aspoň uveden požadovaný zemní odpor. V případě potíží je pak lépe se dohodnout s projektantem, po zabetonování je odstranění nedostatků pracné a nákladné.