Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Potřebuju spínat relé 230V, odpor cívky cca 38Kohm, několikrát za den na pár desítek vteřin optotriakem. Tj. nějakých 1.4W.

Nějak si nejsem jistý, jestli to třeba samotný MOC3041 zvládne. Přidávat tam další triak nechci, ale v nejhorším i to...

Zkoušel jste to někdo?

MOC3041 je pro síť 115V, pro 230V je MOC3081.

Jo, dík, zatím to mám jen jako symbol ve schematu, opravím to.

Teď je otázka, jestli zvládne natvrdo to relátko a 6mA.

Tak EL3081 uvádí on-state 100mA RMS, takže by to snad mohlo fungovat. Netrpím závislostí na MOC.

Tak z On-State charakteristiky a PD=150mW u toho MOC3081 to taky vypadá, že při 25°C 100mA zvládne, takže těch 6mA s klidem i v létě.

a co něco od Panasonicu z řady AQH v TME výběr bohatý

Ja jsem s nejakym podobnym bazmekem v DIP6 pouzdru spinal 20W vzduchovou pumpu. Jako ze fungovalo to, ale kdyz jsem to zabudovaval do stroje, dal jsem tam pro sichr radeji tohle https://www.ebay.com/itm/G3MB-202P-5VDC ... Sw3EhZep~1
Na male relatko bych se toho nebal.

Vyzkoušej a dej vědět, já se vždycky bál spínat nějakým tím MOC3020 něco přímo místo dalšího triaku. Bojím se indukční zátěže.

Funguje to, spínám tím relátka pohonu brány, výhoda takového uspořádání je, že logice brány stačí napájení z tráfka 0,6W.

Použil jsem MOC3042 k dodělání ovládacích "trigger" vstupů u dvou starších NADů, který tenhle 12V ovládací vstup neměly. Byla to kombinace přístrojů starší a novější řady, resp. profi a home řady. Předzesilovač C163, nebo SACD player tak naráz ovládaly dva brutus profi cinema konce 208THX.
MOC byly v zesilovačích zapojený paralelně ke kontaktu spínače, který v 208 jinak jen spíná cívku prvního síťového relé na 230V.
Odstranil jsem původní modrý Y2 kondík 4n7, co byl paralelně ke kontaktu spínače. Ten oni dávají naprosto všude, i do CD playerů.
Paralelně k triaku MOCek jsem dal nějaký RC člen, myslím 47R+10n a navíc ještě malý Keko varistor 330V. To sepnutí v nule se neuplatnilo, protože to bylo zpožděný ještě o čas sepnutí relé. Použil jsem 3042 proto, že byly zrovna doma. Původní relé Omron v zesilovačích, odebíralo při 230V jen okolo 5mA. Nejspíš to celé chodí v pohodě, pán by se jistě ozval.

Myslím že by to šlo i s AQY216

Přímo solidem jsem to nezkoušel ale triaky na 600V na spínání cívek odcházely i s RC členem. Při sepnutí nikdy ale při rozepnutí a to hlavně pokud jich rozeplo několik najednou třeba při výpadku napájení. Vyřešily to triaky na 800V, pak už neodešel nikdy žádnej. Celkem asi 200 ks spínačů v provozu od roku 1996.

Na to se hodí třeba ACS102,ale není oddělenej od vstupu.

Jo Jirko. Taky mě po jisté, ale krátké době přestalo bavit furt měnit KT207/600 v regulátorech účiníku v kompenzační kobce.
Výstupy toho regulátoru /RQ-5 či RU-5/ se spínaly klasické stykače VS100 s cívkou a jádrem jak hovado.
RC členy a varistory, jaké se daly sehnat tehdy, moc nepomáhaly.
Pomohlo až to, že jsem to uvnitř regulátorů pracně překopal na tehdy nejnovější, ještě neprodávané KT803/800.
Přivezl mi je kamarád z vakuovky, co přímo v Rožnově a na testování podobných výkonových součástek pracoval.
Původně jsem po něm chtěl, zdali by nešlo z řady KT205 či KT207 přímo u nich vybrat kusy s velkou rezervou napětí, aspoň 800V či 900V.
Tak místo vybraných KT207 přivezl ty KT803/800, o kterých myslím veřejnost ještě ani nevěděla, bylo to někdy v letech 1985-86.
Ty byly opravdu vynikající a myslím, že měly i větší rezervu blokovacího napětí, než udaných 800V.
Po jejich osazení do těch regulátorů účiníku téměř rok neodešel žádný triak. Později semtam jeden, pokud se něco stalo s cívkou stykače.
Kdo ví, jak vypadal stykač VS100 a jakou má ovládací cívku, pochopil by
Tipnul bych si soukromě, že cívka tohoto stykače má vlastnosti, zhruba srovnatelné /indukčnost především/ se 150-200VA zatíženým trafem.
Ten klasický RC článek je tam jistě vhodný, ovšem jen pokud je dopasovaný na vlastnosti zátěže - univerzál neexistuje. O varistoru taky nejsem přesvědčen, zda je aspoň mírně rychlejší, než nárůst Du/Dt triaků obecně.
V ČKD Polovodiče používali pro ochranu malých i velkých tyristorů nějaké speciální polovodičové součástky. Zřejmě ale velmi dobré, protože to běhalo v průmyslu a muselo tedy být spolehlivé. Někdo mi říkal, že to bylo na bázi obousměrně zapojených selenových přechodů, ale nějak se mi to nezdá.
Neví někdo, o jaký druh ochrany těch tyristorů šlo?

Obousměrný transil třeba na 550V existuje taky. U toho relátka možná bude lepší než RC.