Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Snažím se opravit nefunkční sluchátka k TV s potenciometrem. Podařilo se mi rozlomit slepenou krytku potenciometru. Viz obrázek. Vodiče na pravé straně u L0 a R0 byly utržené (zelený a červený). Stínění jen prochází kolem potenciometru a není nikde na potenciometr připojené.
Zdánlivě jednoduchá oprava, přiletovat utržené vodiče.
To nezapojené stínění mne zaujalo. Proměřil jsem obvod a zjistil, že potenciometr je zapojen pro L i P kanál jen jako dvojitý sériový odpor nastavitelný od 0 do cca 1 kΩ mezi vývody R0-R1 a L0-L1. Na konci za maximální hodnotou odporu se spojení zcela přeruší. Až potud to má logiku.
Záhada je v tom, že při nastavení na maximální hodnotu sériového odporu 1 kΩ (minimální hlasitost) je mezi body R1 a L1 prakticky nulový odpor, tj. L a P kanál jsou spojeny. Po vytočení na doraz, když se sériové odpory přeruší, tak se přeruší i spojení L a P kanálů. Když hlasitost přidávám, tak odpor spojení L a P stoupá a při maximální hlasitosti (minimální hodnota sériového odporu) je mezi L a P již odpor 2 kΩ.
Ze strany L0 a R0 měřím odpor stále 2 kΩ, tj. součet obou sériových odporů pro L a P ve všech polohách nastavení potenciometru, tj. pro maximální i minimální hodnotu hlasitosti.
Je zřejmé, že toto zapojení je taková pseudo stereováha, kterou se kompenzuje nekvalitní souběh obou sériových potenciometrů. Při minimální hlasitosti přejdou sluchátka do monofonního režimu, při maximální hlasitosti fungují sluchátka jako stereofonní.
Z logiky funkce mi vychází toto zapojení potenciometrů - viz druhý obrázek.
Dávám to sem jen jako takovou zajímavost v zapojení potenciometrů, které vytváří tu pseudo stereováhu.

mě by to dávalo smysl i takto . . .

Ke stereováze bych to nepřirovnával. Se snižováním hlasitosti se snižuje vzájemný odstup kanálů, tedy šířka stereofonní báze až k nule.
Z tvého příspěvku vyplývá, že si této "maličkosti" při poslechu mnoho lidí ani nevšimne, leda až při rozebrání...
Spíš by mě zajímalo, oč je méně pracné takové rozdělení kabelu na dvě části bez přerušení vodiče, navlékání průchodek, atd...

ok1hga píše:mě by to dávalo smysl i takto . . .

Pokud se konce potenciometrů spojí s GND, jsou z toho zcela klasické dva nezávislé potenciometry. Já jsem takové zapojení očekával, a proto mne překvapilo to nepřipojené stínění, jak je zřetelně vidět z fotografie.
To nepřipojení GND na potenciometry má určitě nějaký logický důvod. Pokud bychom do schématu přikreslili i cívky sluchátek, případně i vnitřní odpory výstupů L a R, tak by vznikl nějaký můstek, který by možna vysvětlil důvod takového zapojení. Pořád si myslím, že autorovi schématu šlo o nějaké srovnání hlasitosti L a P kanálu. Jako důkaz by se musela udělat nějaká matematická anylýza toho zapojení.
Při připojení GND na potenciometry by se určitě podle souběhu potenciometrů lišila hlasitost L a P sluchátka v nízkých hlasitostech více, než při tom zapojení bez připojené GND.

To stínění jako GND skutečně prochází přes potenciometr v kuse bez přerušení. Ty průchodky vůbec nejdou z kabelu sejmout, jako by byly z vnitřní strany od krytky potenciometru zalepeny (to je logické, jinak by se ty tenké vodiče odtrhly od tišťáku při prvním našponování). Ten kabel sluchátka měl asi 6 m a potenciometr je asi 1 m od sluchátek. Také si neumím představit jak tam potencimetr do kabelu namontovali bez přerušení stínění.

Podle mého názoru je možným důvodem nevhodný průběh odporu použitého potenciometru a tím i nevhodný průběh regulace v případě zapojení jako (hodně zatížený) dělič napětí. Možná, že nejlepší způsob, jak tu příčinu zjistit, je připojit chybějící GND a poslechnout si to.

Ale možná jsou za tím i "prozaičtější" důvody...napadá mě třeba vzájemná záměnnost vstupu a výstupu (inteligence pracovníků), doplněná o menší počet pájecích bodů...

Také si myslím, že je tím kompenzován jak nesouběh drah potenciometru, tak rozdíly mezi měniči. Zde je to za cenu lokalizace. Po připojení GND na potenciometr se může situace subjektivně zhoršit, úměrně kvalitě toho potenciometru a měničů.
Ve hře je ještě nenulový vnitřní odpor mnohých sluchátkových výstupů.
Není to první a určitě ani poslední rejžová "vychytávka", kterou vidím.
Jaroslave, ta poslední věta sedla, jak prdel na hrnec. Od Vás bych to teda nečekal

On tady hlavně chybí údaj, zda je ten potenciometr lineární, logaritmický, exponenciální, že...
A potom zvážit, jak bude vypadat průběh regulace, když pot má 1kΩ a sluchátko třeba 16Ω... To potom půjdou všechny "souběhy" stranou.

IMO by měl být při tomto způsobu "regulace" exponenciální, tedy po rejžácku buď čisté C, nebo zalomený exponenciál C2. To ale za ty peníze těžko můžeme předpokládat. Výrobce, kterému je u prdele stereo, bude těžko dbát na souběhy či průběhy potenciometrů.
Ono už samotné zařazení toho potenciometru do cesty mezi zesilovačem a měničem je špatně. Ale v dané kategorii to nemusí až tak vadit.
Vím o mnoha lidech, co zpozorovali rozdíl mezi mono a stereo reprodukcí až v momentu, kdy jsem udělal tvrdý zkrat L-P.
Pokud si někdo takováto sluchátka koupí a navykne si na daný stav, tak o tom vlastně ani neví.
V téhle kategorii je to asi v pořádku.