Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Něco tady šlechtím z prkýnek a vyvstal problém, sem tam někde je suk, kterej nejspíš za nějakej čas vypadne a nebo tam začne týct smůla.
Brácha na tohle ještě za bolševika používal sukovník. Je to vrták kterej vyřízne suk a ďoura se zaplátuje dřevěným flastrem (vysoustruženým sukem), co se daly k určitým průměrům sukovníku koupit a pak se to zabrousí. Sukovníky sice někde mám, ale nemám ty flastry. Vím, kde je koupit ale otvíraj až 6.1.
Byl jsem jedním truhlářem telefonicky poučen, že se to dnes už tak nedělá, že se používají nějaký "lodičky". No jestli to je tohle, tak nějak nechápu jak se s tím díra po suku zaplácne a jakým nástrojem se to připraví. To je asi nějaká blbost, nebo né?

Na suky se dělají stále zátky. Na jiné trhliny lodičky
Na výrobu zátky se může použít vykružovák bez středového vrtáku.

Vyspravovací "lodičky" se používají na podélné praskliny, drážky apod.

Ale tady koupíš jak lodičky, tak i suky. Dokonce i tady, takže ty lodičky nejsou jediné řešení. Nebo tady atd., ale opravná lodička není to samé, co suk.

Asi před 30 lety, když jsem se strejdou, starým truhlářem, stavěl ze smrkových prken venkovní boudu, jsem suky buď vytloukl odpovídající tyčinkou nebo vyvrtal. Do díry jsem kladívkem vtloukl smrkovou ustrouhanou mírně konickou tyčinku odpovídajícího φ namazanou tenkrát obyčejným kaseinem. S obou stran prkna uřezal, ohobloval, začistil smirkovým papírem a asi ze 100 záslepek vypadly 2, ostatní drží dodnes

Pokud toho nemas moc, nebudes to natirat barvou apod. je vzdy lepsi zalepit tam puvodni suk. Vsechny ty opravy vypadaji hnusne a pouziva se to jen u nejhorsi kategorie dreva.

Ty "lodičky" se používají i na suky. Prostě se jich tam dá víc... Je na to speciální frézka připomínající flexu... Nicméně pokud jsou to suky většího průměru, tak bych tam dal klasické kruhové "falešné suky", dají se sehnat různé průměry třeba i v unihobby a jiných podobných marketech....

Celeron píše:Byl jsem jedním truhlářem telefonicky poučen, že se to dnes už tak nedělá...

Současný "truhlář" nebo "stolař" spíš znamená řezač dřevotřísky. Tradiční řemeslné postupy už ovládá málokdo, tak se ani nedivím, že sukovník a zátku někteří znají jenom z doslechu. Co kdysi dokázal ručně vyrobit každý učeň, se dnes považuje za umělecké řemeslo.

A jak se teda do toho dřeva utrefí tvar té lodičky, který není úplně jednoduchý?
Některé suky jsou rostlé pěkně zešikma a když se jen povysunou, vypadá to hrozně. Ten falešný suk-kolečko je sice taky furt poznat, ale ne tolik, jako dost přesně ohraničený velký suk. I po vyklepnutí suku má díra takové divné, tvrdé a nepravidelné okraje, že je fakt lepší to vykroužit a zaslepit tím kolečkem ze stejného druhu dřeva. Viděl jsem párkrát tátu, když to dělal. Byly doby, kdy si dřevo nešlo zrovna vybírat, v podstatě to byla II. či III. jakost a vždy s nějakými vadami, dtto překližky a laťovky.
Pokud jste teda neměli svou kvalitu, co 30 let ležela srovnaná někde na půdě, po dědkovi..

řešením je nepoužívat smrk - např. z borovice suky nevypadávají.
Suk, který drží, už nevypadne. Ten, který nedrží (dá se vyrazit), je lepší zalepit zpátky. Je to estetičtější řešení, než ta normovaná kolečka.
Bez stojanu či dlabačky se suk sukovníkem odvrtává dost blbě - je potřeba pevný střed, což volný či chybějící suk není.
Ze suku smůla neteče, ta teče ze smolných kanálků, právě na jejich ucpání se používají ty lodičky. Celá kapsa se odfrezuje. Dá se to také udělat tak, že se dřevo opatrně nahřeje horkovzdušnou pistolí, smůla vyteče a trhlina se zakituje, případně se do ní vlepí tříska.

sinclair píše:Byly doby, kdy si dřevo nešlo zrovna vybírat, v podstatě to byla II. či III. jakost a vždy s nějakými vadami....

suky ale ke smrku (a jiným jehličnanům) patří. Pokud ti vadí, tak jedině nějaký listnáč.

sinclair píše:A jak se teda do toho dřeva utrefí tvar té lodičky, který není úplně jednoduchý?

Lodičky se používaj na zásmolky a na to je nástroj, kterej se jmenuje fréza na zásmolky.Vyfrézuje se zásmolek a vlepí se lodička.Zabrousí se (sníží se to co přebejvá) a je hotovo.

Doplňuju video: https://www.youtube.com/watch?v=BYCi1HHU9y0

Tvar lodičky sa zafrezuje "člnkovačkou".... to je mašinka podobná karbobruske,akurát je tam nástroj,ktorý má obvodový profil ako člnok. Nástroj má oporný stolík a nástroj je viditelný,ked sa zatlačí na telo stroja...

Dá se to udělat klasickou lamelovací frézkou, do níž se vloží příslušný kotouč. Ale na pár zásmolků se nevyplatí.

Dík všem za info. Jen by mě zajímalo, jak vypadá ta fréza po pár zanoření do smolnýho kanálku. Předpokládám, že se zasmolí a pak se v záběru pálí. Nebo to je jinak?
Hledal jsem u bráchy v dílně sukovníky ale našel jen sadu Forstneráků. Průměrově je jeden akorát, dá se použít místo sukovníku? Čím se vlastně liší? Forstner má jen středovou špičku, nemá sukovník uprostřed klasickej spirálovej vrták a tím asi líp povede velkej průměr sukovníku?
Zítra ze špalíku na soustruhu vytočím nový suky. Stačí ty původní suky odvrtat do hloubky cca 4-5 mm? Nebo je lepší to provrtat naskrz a dát suk skrz naskrz? Jsou to prkna 22 mm.