Stránka 1 z 1
Přizpůsobení a výkon
Napsal: 23 led 2020, 13:12
od kulikus
Rád bych si ujasnil:
Přizpůsobovací člen transformuje impedanci obecné zátěže na odpor požadovaný - standardní (50 ohm).
Dostane se na přizpůsobovanou zátěž plný výkon generátoru? Předpokládám přizpůsobení (například kapacitní zátěži) z reaktančních prvků, nikoliv rezistorů.
Například: z generátoru 13,56 MHz je napájená kapacitní zátěž 120 pF. Automatický přizpůsobovací člen se doladí. Generátor dodává 10W a 0 W se vrací (odraz). Jaké napětí bude na zátěži? Přizpůsobovací člen je BlackBox, topologii neznám (zatím).
Napsal: 23 led 2020, 13:35
od microlan
To záleží na tom, čím to přizpůsobuješ, klidě můžeš víc ztratit než získat
Napsal: 23 led 2020, 13:49
od breta1
Nerozumím tomu - je-li kapacitní zátěž, žádný reálný výkon ten zdroj do zátěže přece nepředá
Napsal: 23 led 2020, 14:45
od ok1hga
kulikus píše:Dostane se na přizpůsobovanou zátěž plný výkon generátoru?
nedostane . . .
. . . čím bude větší rozdíl od ideální zátěže, tím víc protopí samotné přizpůsobení
sníží se účinnost transformace
Napsal: 23 led 2020, 15:50
od serviceman
Je-li přizpůsobení z ideálních reaktančních prvků, přenese se do odporové zátěže celý výkon - je to ideální transformátor.
Napsal: 23 led 2020, 18:16
od kulikus
Mám tedy například "krátkou" drátovou anténu - tj. má kapacitní charakter. Přizpůsobení ji dostane do rezonance a zároveň upraví vstupní impedanci na 50 ohmu.
Znamená to, že součástí přizpůsobovacího obvodu je "prodlužovací" indukčnost, se kterou bude kapacita krátké antény rezonovat. Bo anténa má kapacitní charakter, bude na ní jalový (a snad i složka činného) výkonu.
Jak se jalový výkon projeví na vyzářeném poli? Jeho proudová složka tvoří magnetické pole a napěťová elektrické pole. Pole nebudou ve fázi. Vznikne točivé elmag. pole?
Napsal: 23 led 2020, 19:31
od breta1
Na vyzářeném výkonu se podílí pouze reálný odpor antény Re a budící proud I
P=ReI²
Proudy přes kompenzační C nebo L do prostoru prakticky nic nezáří
Napsal: 24 led 2020, 07:48
od microlan
Malý příklad.
Jak už psali přede mnou, pouze reálný odpor antény se podílí na vyzařování.
Řekněmě, že máš anténu v rezonanci a vyzařovací odpor třeba 10Ω. Když k tomu dáš do serie odpor 40Ω, tak to bude dokonale přizpůsobené, ale 80% protopíš na tom přizpůsobovacím odporu. Celé se to zdá jako nesmysl, ale je potřeba si uvědomit, že přizpůsobovací součásti nejsou ideální a toho nechtěného odporu se tam vnese docela dost
Napsal: 25 led 2020, 16:40
od kulikus
Tvůj příklad a vyvozené závěry nejsou vhodně zvolené. Psal jsem, že mi jde o situaci přizpůsobení admitančními prvky (kapacita, indukčnost), ne odporovými na kterých vznikají činné ztráty.
Napsal: 25 led 2020, 16:57
od microlan
Chtěl jsem problém vysvětlit na extrému. Protože o tom moc nevíš, tak jsem nechtěl zabředávat do komplexních čísel, pomocí nichž se to většinou řeší, ale jen sdělit, že lze špatným řešením v tuneru přijít o většinu výkonu. Je tam mnoho faktorů, např. skinefekt, sycení jádra, ztráty v dielektriku, to vše se projeví v konečném důsledku jako činný odpor, který požere dodaný výkon. A tohle se nejvíce projeví právě v případech, kdy je anténa vzhledem k vlnové délce moc krátká.
Z Tvého zadání se nic vypočítat nedá, proto jsem uvedl jen obecný pohled na problematiku
Napsal: 25 led 2020, 16:59
od Bernard
I odpor je admitanční prvek, velikost jeho admitance je 1/R. Pokud bys připustil jako reaktanční prvek vzájemnou indukčnost, tak je tu transformátor jako běžný prostředek používaný pro přizpůsobení.
Napsal: 21 úno 2020, 18:27
od breta1
Nenašel jsem podobné téma, tak to dám tady, jestli se někdo nudí a trochu si chce započítat. Podobné řešené příklady jsem moc nenašel.
Nedávno jsme u piva debatovali s kolegou, jaký výkon může získat anténa.
Zjednodušili jsme to na to, že půjde o kmitočty VHF/UHF, anténa bude ideální dipol skládaný, bude daleko od vysílače, dipol bude ideálně přizpůsobený přímo na 300Ω ( bez vedení).
Když se takový dipol, samozřejmě nasměrovaný na max. příjem, nachází v prostoru, kde je velikost intenzity homogenního elektrického pole E, délka vlny λ, délka dipolu λ/2, jaký trvalý výkon se na té zátěží 300Ω objeví?
Mně vyšly asi 4 rozdílné výsledky kolegovi také a tak se bojím, že se pořád budeme scházet u piva a špatně to dopadne.
Ideálně bude, když se objeví pro začátek jen výsledek tolik a tolik wattů (v závislosti na λ, E)
Mně to vyšlo jako nejpravděpodobnější správný výsledek
P=(E* λ) ²/723,38 (E je vyjádřena jako efektivní hodnota)
Případná teorie až potom.
(pro některého zdejšího anténaře to možná bude jednoduché, ale já jsem se do toho dost zamotal).