Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj,

udělal jsem kopii lampového kytarového předzesilovače Marshall JCM800. V předzesilovači jsou dvě lampy 6n2p, jejichž žhavení je zapojeno v sérii. Je to napájeno střídavým napětím z 12VAC sekundáru trafa. Ve skutečnosti produkuje sekundární vinutí při zátěži asi 14.4VAC.

Když změřím napětí na jedné lampě, tak naměřím 6.9VAC (mezi piny 4 a 5 lampy), když změřím žhavící napětí na druhé lampě, tak naměřím 7.6VAC. Trošku mě to znervozňuje, protože je to více než max. přípustné napětí z datasheetu (7V max).

Jak mám správně zmenšit napětí, abych měl na druhé lampě třeba 6.5VAC? Stačí dát další sériový odpor do obvodu zajišťujícího žhavení? Nebo se na to vykašlat?

Díky za podněty

M.

Schéma...

Zapoj do serie se žhavením odpor 4.7 Ω na alespoň 1W.
A pokud máš lampy na výběr, vyber takové, aby se na nich žhavicí napětí rozdělilo na co nejlépe na půlku.
Pro rovnoměrné rozdělení žhavení se dá i laborovat s odporem paralelně připojeným k lampě s větším žhavicím napětím, ale opatrně. V tomto případě by se jednalo asi o odpory řádově stovky Ω. Ale to bych nedělal. Dej ten sériovej odpor.

Díky moc za radu. Vyzkouším.

Mohl by mi ještě někdo vysvětlit, jak přesně funguje ten odporový dělič s 1uF kondenzátorem, který je připojen k obvodu žhavení? Je to kvůli tomu, že lampy 6n2p nemohou mít mezi žhavením a katodou (Ukh parametr v datasheetu) více než 100V a toto by to právě mělo řešit?

dej do série s lampama žárovičku vhodný voltáže která mírné přepětí sežere
(v principu je to totéž jako rezistor uveden v příspěvku výše + optický efekt)
navíc chrání studená vlákna před termickým šokem při zapnutí

Ano, ten odporový dělič definuje napětí asi 70V mezi žhavením a kostrou (katodami). Kondenzátor je blokovací.

konosuke píše:dej do série s lampama žárovičku vhodný voltáže která mírné přepětí sežere
(v principu je to totéž jako rezistor uveden v příspěvku výše + optický efekt)
navíc chrání studená vlákna před termickým šokem při zapnutí

Žárovka není vhodná, protože její vlákno je při zapnutí studené, má malý odpor a lampy tím více trpí.
V případě toho odporu navíc není třeba laborovat. Dá se to spočítat.

Děkuji pánové. Tzn. pokud bych chtěl čistě teoreticky přidat do obvodu "Standby" přepínač, který by odpojoval anodové napětí, tak bych jej měl dát až za "odbočku" na 150K odporr a zároveň před 20K odpor, aby stále fungoval ten odporový dělič (47K + 150K + 1uF)...?

Stand-by už ve schematu je, hned za grécem.

Vím, ale tím pádem se eliminuje onen dělič napětí s 1uF kondíkem a tak by mohlo být mezi katodou a žhavením více než 100V ne? Pokud nad tím uvažuju správně, tak by se měl umístitl jinam. Viz předchozí můj příspěvek.

A odkud by přeskočilo?

Ok, takže tak, jak je to nakresleno ve schématu je to správně...

Není to špatně.

A jak se společným sériovým odporem srovná ta zásadní závada - rozdílný napětí na obou lampách?
Ten rozdíl je dost velký. Společným sériovým odporem se dosáhne pouze toho, že jedna bude akorát a druhá podžhavená.

Nebál bych se toho paralelního odporu - paralelně k lampě s vyšším napětím. Nejlepší by na to byl drátový poťák, třeba 220R a nastavit to přesně.
Nesměly by se pak zaměnit lampy mezi sebou a při výměně znova kontrolovat.
Sériový zapojení je v tomto případě, u těchto konkrétních lamp, dost naprd. Lampa, přežhavená o víc, než volt, je taky špatně.

V čem je důležité mít na obou lampách stejné žhavící napětí?

Paralelně trimrový odpor mezi pinem 4 a 5 lampy s vyšším napětím?