Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Přišel za mnou soused, že na zahradě za náma vyfrkne novej barák. A že mu mám přímo do projektu napsat, že souhlasím se stavbou. Nějaký divný, co?
Mám nějaký podmímky, třeba že místo jeho starýho baráku, co tvořil hranici pozemku, chci neprůhlednej plot. Tvrdil, že ten starej barák odbourají jen od 2 metrů nahoru a tudíž tam zůstane cihlovej neprůhlednej plot. Jenže zeď toho baráku je mokrá, malta je 5 cm vydrolená a mám obavu, že při bourání spadne. No a že tam žádnej neprůhlednej plot nikdy nepostaví. Navíc kus plotu vedle má sloupky ke mě a tedy plot je můj a taky by třeba mohl chtít abych si plot udělal sám.
Vyznáte se prosím někdo v týhle problematice?

Další a v podstatě pro mě důležitější je, že tam bude dělat dešťovku. Žlaby a drenáž má být svedená do akumulační nádoby a ta má mít přepad do vsakovací nádoby. Tyhle pozemky pod náma jsou bývalý hliňák cihelny a pod terénem je 2,5 metrů jílu a pod ním je zvodněný štěrkopísek spousty metrů dolů. Ta vsakovací jímka musi být osazená dnem až do toho štěrkopísku, jinak by v jílu nic nevsáklo.
No a hlavní problém je, že cca 7 metrů od ty jeho projektovaný vsakovací jímky je moje studna s pitnou vodou. Mám docela obavu, že se "zkažená" dešťová voda při vsakování dostane do zvodněnýho štěrkopísku a kontaminuje moji studnu. K tý "zkažený" vodě v akumulační a vsakovací nádobě. Byl jsem u člověka, co má na novým baráku dva roky stejnej systém dešťovky a voda v akumulační nádobě je plná nějakých červených breberek, smrdí hnilobou od listí spláchnutýho ze žlabů a na dně akumulační nádoby je čtvrt metru hnilobnýho blátíčka. Oba baráky mají totiž hned vedle alej z 15-20 m vysokých listnáčů, který byde padat na střechu. Co by to udělalo s pitnou vodou ve studni si dovedu dost dobře představit. Co s tím? Nechci generovat problémy ale zničení studny je pro mě nepřijatelný.
Problém taky je, že soused je stavař co si tyká s šéfem městskýho stavebního úřadu a mohli by se mnou těžce vyjebat...

to podepsání souhlasu na situaci je v pořádku tak se to dělá. pokud je přestavuje nemusí brát na blízkost hranice ohledy jina je tam tuší pásmo 2 metry.
Neboj se za tolik , drtivá většina úředníků stavebních úřadů nejsou úplatní ani lehce ovlivnitelní, ono taky poslední dobou za to padlo pár trstních postihů, jen proto že vyšli někomu vstříc.

Plot je dnes toho, kdo ho zbudoval. Žádná pravá/levá strana se dnes neřeší.
Co se týče studny tak si myslím, že budeš standardním účastníkem stavebního řízení. Budeš se muset oficiálně vyjádřit a to bude místo, kde můžeš vznést své připomínky a upozornit na to, že máš kousek od souseda (nahlášenou?) studnu a že se obáváš, aby ti soused svým konáním nezpůsobil zhoršení kvality pitné vody. Dáváš si dělat nějaké (velké) rozbory vody? Pokud ne, tak to ještě teď udělej, cena okolo 1.500Kč. Ať to máš s čím porovnat.
Osobně si myslím, že akumulace a vsakování nebude takový problém. I na normální zemi je bordel, listí, výkaly, ..., a taky se to nakonec dostane do Tvé studny. Filtrační schopnost půdy je velká.

PF

Pokud chces mit nepruhledny plot, musisi si ho postavit, nemuzes nikoho nutit aby ho stavel pro tve poteseni.
Se studnou je to horsi, pokud je pod 2,5m jilem sterkove podlozi, je pravdepodobne ze tam kdysi bylo nejake reciste a ten sterk je vsude kolem.
Ja mam na jednom provozu takhle udelany vrt pro technologickou vodu cca 10m hluboky. Kdyz narazili na sterk, uz dal vrtat neslo, ale chlap rikal, ze to bude stacit. Ve vrtu je cca 1m vody, ale ani pri dlouhodobem cerpani na plny vykon hladina neklesa. To sterkove podlozi je velice propustne, vrt je cca 500m od reky a kdyz hodne dnu po sobe prsi, voda z vrtu jde viditelne kalna - prosakne z reky. Mit studnu v takovem miste neni vubec dobry napad. I kdyby to soused neudelal, muze neco podobneho udelat kdokoliv jiny v okoli a voda se ve sterku velice rychle kontaminuje. Tolik moje zkusenost.

Petrfilipi - ono se to filtrovat moc nebude, když to bude ležet na tom štěrku a prakticky hned u studny.
To zasakování je teď klasický ode zdi ke zdi. Na parcelce kde byl jen domek a chlívek bude nově domek a museli zaplatit 5000,- výjimku, že mají malý pozemek na ten domek a tudíž moc zastavěno a málo volné plochy pro vsak.

Tak jsem se koukal do katastrálek. Čuchám prvoplánovej vejmrd se mnou. Mezi pozemkem, kde se bude stavět a mnou je 4 m širokej pruh co vlastní sousedova ségra. Takže nejspíš nebudu účastníkem stavebního řízení. Ale ta stavba zasahuje terasou a vsakovačkou na pozemek tý ségry....

To je dneska bohužel běžnej ojeb. Ve stavebním zákoníku je řečeno, že mezi další účastníky stavebního řízení jsou také osoby, které jsou prováděním stavby „přímo dotčeny“. Bohužel to „přímo dotčeny“ už není nijak dál rozvedeno. Ale můžeš trvat na tom, že jsi a požadovat na stavením úřadě o zaspání jako účastník.
Další věc je, že "sousední" není jenom společná hranice, podle kontextu stavebního zákoníku se to má vykládat šířeji. Třeba právě kvůli takovýmto "nudlím".

Mně s bráchou stačilo dostatečně prudit na stavebním úřadě, odvolávat se na ty dva body výše. A šlo to.

Mne naopak s e re , že si každý může postavit plot , jaký chce . Jinak následně jen soud a nevěř , že vyhraješ . Dnešní statroběžný kapitalismus sere na lidi všade stejně . Chtěl jsi ho , máš ho .

Pokud ta vsakovací nádoba a část stavby bude na sousedním pozemku (sestry stavebníka), tím spíše se můžete písemným podáním na stavebním úřadě prohlásit účastníkem stavebního řízení, jehož právo může být stavbou dotčeno. V rámci stavebního řízení můžete požadovat provedení hydrogeologického průzkumu s odůvodněním možného znečištění podzemní vody, která se prokazatelně nachází v hloubce 2.5 m na sousedním (Vašem) pozemku, a kterou používáte. Navíc se můžete obrátit s písemným podnětem na odbor ochrany životního prostředí, případně tam problém vsakovací jímky konzultovat. Není to ztracené, chce si to ohlídat, kdy bude zahájeno správní řízení o žádosti stavebníka k vydání stavebního povolení, prohlédnout stavební dokumentaci a veškeré námitky ke stavbě v rámci stavebního řízení předkládat písemně.
Jinak to "bahýnko" v nádržích jímajících vodu ze střech, netvoří jen zahnívající listí, ale zejména uvolněný materiál z krytiny střechy, saze, prach a pyl, usazený na ploše střechy, a též spláchnutý ptačí trus.