Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jaké má kdo zkušenosti s obvody fyziologické regulace hlasitosti (kladné i záporné)? Potenciometr s jednou odbočkou podle mě vůbec nevyhovuje, zatím jako nedostižné se mi zdá zapojení z B73, kdy byly ale dnes asi nesehnatelné tahové potenciometry DDR s třemi odbočkami. Zvukově velice malebné.
Otočné potenciometry Tesla typu TP280 (283,289) mají na odporové dráze dvě odbočky, ale bez vnějšího kontaktu. Dá se to rozebrat a doplnit vývod, ale je to tak trochu zoufalství. Má někdo vyzkoušené nějaké řešení?

Taháče s 3 odbočkama - tzv. "57", lineáry ještě mám a dají se sehnat. Dá se sehnat i otočný pot semilogaritmický, s 3 odbočkama v první polovině dráhy, ale je to docela balík.

Něco by se našlo pro TP289 s jednou odbočkou, pasivní, při asi 80 ph odchylka do +/- 2 dB od požadované křivky v celém rozsahu, přemostěný T-článek a RC členy. Pohledám a ozvu se.
Pro jednodušší verzi (jen se dvěma RC členy, něco, jako jsem tu nechával na uploadu jako "fyziolog.pdf") bych měl mít excellovskou simulaci právě k TP289.

tahové potenciometry se mi moc nehodí designově, a ty otočné, to asi nebude E.S., co?
Nevím, do jaké míry se dá vybádat průběh křivek pomocí přídavných RC členů s jedinou odbočkou, aby se to blížilo troj odbočkovým potenciometrům. Hille, zkoušels to poslouchat?
Potíž je, že jednoodbočkový potenciometr má odbočku na můj vkus moc vysoko oproti první odbočce u dvouodbočkových.
Co přilepit fyziologii k řadiči z pevných odporů? tam je možné definovat třeba 40 odboček, když na to má někdo nadšení...

Ano, to lze. Ovšem kvalitní řadič něco stojí. Projekt jednoho volume réglu je třeba zde : http://www.czechaudio.com/Projects/RH01/RH01_CZ.htm
Něco takového by šlo doplnit fyziologií jedna báseň.

Můžu se zeptat k čemu to konkrétně potřebuješ(k jakému zařízení)?Kdysi jsem něco takového dělal u jednoho steroo zařízení a myslím že to Amat.radio ještě mám a nebo to schéma z něj.

Do důsledků vzato, nikdy to netrefíš přesně, vždycky se tomu jen více nebo méně přiblížíš.
S jednoodbočkovým poťákem a jednoduchými RC členy se nejlíp přiblížíš použitelné charakteristice tehdy, když v místě odbočky budou v místě poslechu bedny vyvozovat akustický tlak mezi 80 až 85 Ph (tam ještě vystačíš se směrnicí 6dB/okt). S rostoucí hlasitostí se vliv korekce bude zmenšovat, s ubíráním se už charakteristika nemění, takže chyba roste.

Docela zajímavá zapojení jsou od Belzy a Bozděcha. Ale každé z nich také jen v určitém rozsahu.

No právě, jestli je jediná odbočka přesně tam, kde je poloha běžce při "tichém" poslechu, jeví se mi subjektivně kompenzace okrajů pásma správně. Při regulaci směrem nahoru hlasitost přibývá a basů ani výšek nepřebývá. Klidně přiznám, že nehledám nějakou univerzální platnost, ale prostě to, co se mně osobně líbí a ty korekce tak jak je měl ten B73 mi zkrátka vyhovovaly. Měli to na ty tři odbočky vymakaný tak, že se to líbilo mým uším při celém rozsahu hlasitostí, od nočního decentního poslechu až po burácení. Tomu bych se rád přiblížil.
Kdybych upustil od klasického poťáku a pustil se do relátkového řadiče, asi bych se dostal k použitelným výsledkům taky, ale obávám se vzniku monstra. Nerad bych kvůli původně prkotině sestrojoval elektrárnu.

Je několik možností - použít řadič a vyhrát si s vícestupňovou fyziologií, nebo ss řízení a nějaké elektronické poty a tam už se dají doplnit nějakým způsobem "křivky" jednoduchým způsobem (nelineární řízení dc a tím ovládat výškový a basový filtr.
Jinak si myslím, že to, co bylo kdysi v B73 by už dneska třeba nemuselo vyhovět, změnily se poměry... třeba kolegova velmi oblíbená fyziologie z nějakého starého Quelle je po připojení k pořádným bednám a současným komprimovaným rádiům nepoužitelná.

tak ty "změněné poměry" v případě zpraseného zvuku privátních rádií řeším poměrně dokonale tím, že je prostě neposlouchám ani náhodou
O elektronických potenciometrech jsem kdysi uvažoval, dokonce se mi někde válí pár kousků digitálních poťáků Xicor 10K, ale moc se mi nechce je používat jednak proto, že k lampám mi to nějak stylově nejde dohromady, jednak proto, že nejsou jaksi zvukově neutrální, mají svůj i když malý přesto patrný šum i zkreslení.
Těch relátek by snad nemuselo být tolik, kdybych nepoužil potenciometr, snad by se dalo použít při dejme tomu 64stupňové regulaci 2x6 kusů a spínat je nějakým fotoelektrickým enkodérem... nebo přes lineární potenciometr A/D převodníkem a dekodérem... k lampám se to teda taky hodí jak pěst na oko

proč ? V lampovém Shanlingu je na předku elektronický pot a nevadí...

No tak klasika, LED a fotoodpor... teda úplná klasika, fotoodpor a doutnavka

mně se digitální technika mezi lampama nelíbí, nemůžu si pomoct, i když to třeba může vypadat iracionálně...
Fotoodpor je taky součástka dost nelineární a navíc bych se tam obával šumu a dynamického rozsahu. Ale praktické zkušenosti v HiFi s ním nemám, jen v regulační technice.
Zkusím sehnat nějakou menší haldu rozumných malých relátek a třeba se mi za zimních večerů bude chtít bádat

Tohle se používá(lo) ve studiové technice a nikdo si na nelinearitu nestěžuje. Samozřejmě musíš regulovat napětí tak malé, že v optronu nehoří korona a nelítají přeskoky
Dynamický rozsah se s vhodným zapojením dá hodně velký, starý pedál s 2 fotoodpory a 1 žárovkou uměl víc jak 90dB.


http://www.vacuumbrain.com/docs/t5.html

V nejakom starom Amare (odhadujem rok 1974,1975 ???) riesili nemoznost zohnat vtom obdobi kvalitnejsie tandemaky (ano, aj take problemy mali radioamateri v sedemdesiatych rokoch) otocnym prepinacom. Nepamatam sa uz, ci tam mali vyriesenu aj fyziologicku regulaciu. Neviem ci je to na dnesne pomery este zaujimave, ale skusim prehriebst stare Amara. Ak to najdem, tak sa ozvem.
Tak som to nasiel, Amaro c. 3, strany 98,99; rocnik 1973, Nazov clanku:
Fyziologicky regulator hlasitosti.