Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Minulý víkend bylo slunné počasí a naprosto sucho. Jel jsem na kole z kopce po suché asfaltce. A tu mne dosti nemile překvapilo intenzivní elektrické brnění na kovové části krajů řiditek a mezi stehny na okraji sedlovky. Podotýkám za jízdy tj. nohy na pedálech. Když jsem přehmátl na izolovanou část řiditek, brnění ustalo. Koukal jsem, jak je to možné. No a já projížděl pod vedením 400 kV křižujícím silnici ve výšce snad desítky metrů. Někdy tam zajdu s multimetrem.
Osev na poli má trvalý elektrický stimul.
Čekal bych, že rám kola s vybavením tvoří vodivý celek a zkrat, nevznikne na něm rozdíl potenciálů napětí.

A tak se mi vybavilo - předloni mi jeden překvapený cestující ukazoval na vlakovém nástupišti po dešti drobné sršení v koruně deštníku mezi dráty a kovovou tyčkou madla. Měl ho lehce pootevřený a zvednutý do úrovně hlavy.

Možná jsi jel moc rychle : )

Znám, tady na jendom místě jsem "brněl" skoro vždy. Ale muselo to být starší kolo s ocelovým rámem, novější hliníkové už to nedělá.

Na kole se mi to stává celkem pravidelně tu. Jednou jsem se lekl, že jsem si sedl na vosu, jak to brnělo a lechtalo.

Jo, my tak kdysi jezdili s holkama pod VVN a taky se stěžovaly, že je to kope na lemu sedla. Jednou sem z hecu vzal M3900 a naměřil 24V (už přesně nepamatuju mezi kterými částmi). Já nic necítil, ale já měl delší oblečení - ne fakt kraťoučké a obtáhlé kraťasy.
Asi to byl dobrý stimul, ale holky jezdily vestoje

kulikus píše:Čekal bych, že rám kola s vybavením tvoří vodivý celek a zkrat, nevznikne na něm rozdíl potenciálů napětí.

Vyprávěj o tom třeba nějakému dynamu

Jo, to dělá běžně. Kolo i deštník. Ty přeskoky od deštníku jsou i slyšet. Myslím, že na rámu kola nezáleží, pokud to teda nejsou uhlíkové vlákna. Důležité je, jak je cyklista od rámu izolovaný.

Někde na ytb dělala nějaká buchta pokus se zářivkou a ta normálně svítila.

Měření je pouze indikací. Elektrické pole se nedá měřit běžnými měřáky. Každý ukáže něco jiného, podle jeho vstupního odporu. Diditály mívají běžně i 10MOhm. Ale je pravdou, že kapacitní proudy pod stř. dráty VVN fungují spolehlivě. Kdysi jsem zvučil nějaký sprinty a kabel natáhnul mezi dvěma stožáry 22kV. Samotný kabel házel výboj proti zemi jaxvině. Pravda, zářivky a výbojky mezi tímto kabelem a zemí svítily. (ne naplno!!, jen viditelný výboj)

Vzal jsem si vyhozenou dlouhou zářivku z ekokrabice v Bauhausu a šel to večer zkusit pod vedení 110kV. Opravdu slabě svítí, když jí držím v ruce. 110kV není nic moc. Na netu jsou fotky, jak zapíchli spousty zářivek pod VVN (asi tak 400kV nebo víc) do země a svítily. U 110kV to na zemi nefunguje.

Napěťový spád na metr délky je značný. Na vedení je třeba 200kV, na zemi nula. Výška drátů třeba 20m. 10kV na metr.

Zadejte třeba "fluorescent lamp under high voltage"

To mi, Pavle, připomnělo vyprávění známého, který někdy v osmdesátých letech začal dělat (po vyučení) ve Zbrojovce v rozvodně.
Mistr jej poslal na opravu zářivek, známý si šel do výdejny nafasovat trubice. Z pohodlnosti si je dal na rameno. A jak šel přes rozvodnu, kde vedly kabely nad hlavou, tak se mu trubice na koncích rozsvítily.
Mistr to viděl, myslel si, že tam je výboj, bez přemýšlení skočit jak lev, oba se vyváleli po zemi, několik trubic rozbitých.
A známý se divil, co mistr blbne, proč na něho tak skočil

PavelFF píše:Napěťový spád na metr délky je značný. Na vedení je třeba 200kV, na zemi nula. Výška drátů třeba 20m. 10kV na metr.

220kV/1,73=cca127kV pro upřesnění. Napětí proti zemi abych to upřesnil Tak samo u stodesítky. To jenom na okraj. Jsou to sítě TT (uzeměný střed)

workhard píše:Někde na ytb dělala nějaká buchta pokus se zářivkou a ta normálně svítila.

myslíš toto?
Elektrina zadarmo ?? Také si ešte nevidel !!

Mžourání zářivkové trubice pod drátama vvn je slabý a logický projev el. pole, ale před deseti lety se řešily vydatnější efekty
https://karelwagner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=145661
Bylo o tom i na EB dlouhý vlákno. Po čase to utichlo a myslím že se žádná příčina nezjistila.