Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak jsem byl dnes u zákazníka v Chvaleticích, kterýmu jsem dělal před 25 lety podlahový elektrický topení s centrální regulací. Je to řadovka se šesti byty, třetí byt. Třísklo do souseda, do druhýho bytu do uzeměnýho stožáru TV antény.
U toho souseda se anténa vypařila, ze stožáru slezl zinek a v bytě veškerá elektronika zničená (TV, STB, Router, PC, minivěž, v elektroměráku digitál a FMX, dokonce i dva volně položený mobily. Na zdech praskliny v místě zahození rozvodů kabelů ale kabely vyrvaný nejsou.
Ten můj zákazník dopadl líp, elektroměrák přežil, dvě televize taky ale oba STB mrtvý. Dál odešel router a elektrokolo toho času na nabíječce a regulace čističky a ohřevu bazénu. Přežila drahá klimačka a notebook toho času v nabíječce a tři mobily.
Tak jsem začal zkoumat topení. Přežily topný kabely, triakový spínací moduly topných okruhů a zdroj v rozvaděči topení a veškeré jištění. Odešlo 6 z 11 teploměrů v místnostech, je přerušená cívka relátka pomnožení blokování topení (paticový modulový relé Schrack 230V AC).
V centrální regulaci je místo 5V jen 1,7V, procík 80C51 topí jak blázen a GAL16V8 na dekodéru adres taky. Uvidíme, co dalšího najdu, pěšinky na plošáku zůstaly všechny ale pod 7805 TO220 je plošák tmavě hnědej.
Už jsem po blesku pár těhle regulací topení opravoval a je zajímavý, že pokaždý odejde něco úplně jinýho. Třeba komplet všechny teploměry (převodník t/f s 7555) a vše ostatní přežije, nebo zase několik BTA triaků 16, 20 a 26A o vše ostatní běží.
Prostě je to loterie, kudy to proběhne a jak velkej rozdíl potenciálu se kde naindukuje...
Chlap je naštěstí pojištěnej proti úderu blesku, doufám, že si pojišťovna nebude vymejšlet když je to řadovka, tedy jeden dům, že to nebyl přímej úder do domu jako to pokaždý zkoušej.

Z vlastní zkušenosti - standardně se pojišťuje na přímý úder blesku. Pro zákazníka je to zajímavé (při přímém úderu jsou velké škody) a pro pojišťovnu taky (malá pravděpodobnost). Ale nepřímý úder by mě stál dost peněz, tak jsem to neřešil. No a když uhodilo před pár lety do kapličky a každý ve vesnici měl nějakou tu škodu (já jsem měl KO jen zdroj v PC) tak jsem zjistil, že se zvlášť pojišťuje přímý i nepřímý úder a že jsem vlastně udělal dobře, že jsem nepojistil nepřímý úder, protože bych na tom, v tomto případě, za ty roky, prodělal.

PF

Na baráku je bleskosvod?

Nevím, nevšiml jsem si. Barák z 90-tek, myslím, že tenkrát nebyl bleskosvod povinnej.

Jinak už je venku 80C51, GAL16V8, displej LCD s řadičem 2x16 znaků. Regulace ožila, ale některý kanály neměří teplotu, takže buď ILQ74 optočleny a nebo 74LS14 tvarovače za nima. A na výstupu se taky zatím níc neděje, takže asi 82C55 a nebo ULN2803 za nima. Ramka a RTC M48T02, Eprom 27256, multiplexy 74LS251 a TL7705 to přežily. To bude drahý, toho času nad tím.
edit: tak bouchlý dvě 74LS14 (1 a 3 vstupy) a dva 74LS251 taky bouchlý, v jednom jeden vstup, ve druhým tři. Ale už to asi celý maká jak má. Síla, třetina švábů vyměněná, tolik jsem toho nikdy u předešlých bouřkových událostí nikdy nemusel měnit. Asi to bude chtít pár dní testovat jestli ještě není něco dalšího načatý.

petrfilipi píše:nepojistil nepřímý úder, protože bych na tom, v tomto případě, za ty roky, prodělal.

To je přeci princip pojištění, že všichni pojištěnci dohromady na tom trvale prodělávají. Jediný, kdo trvale vydělává, je pojišťovna.

Celeron píše:Třísklo do uzeměnýho stožáru TV antény. Na zdech praskliny v místě zahození rozvodů kabelů...

Anténa byla spojená jenom s nějakým uzemněním, nebo s komplexně řešenou soustavou hromosvodu?

Achab píše:Anténa byla spojená jenom s nějakým uzemněním, nebo s komplexně řešenou hromosvodnou soustavou?

Nevím, už jsem psal že jsem si nevšiml že by na tý řadovce byl nějakej bleskosvod. Že byla anténa uzemněná je jen ústní info od mýho zákazníka ovšem otázka je, v jakým stavu to zemění bylo.
V mapy.cz žádná sestava vidět není. Bouchlo do 365, já jsem řešil 366. Zajímavý, mnohem větší anténí soustava a švihlo do menší. Taky je zvláštní, že řadovka pár metrů vedle je velká plechová střecha a prásklo 4 metry vedle.

Celeron píše:Taky je zvláštní, že řadovka pár metrů vedle je velká plechová střecha a prásklo 4 metry vedle.

Zvláštní by spíše bylo, kdyby to bouchlo do té střechy.

Proč? U nás jsou vedle na hřišti dvě plechový střechy tribun a máš vidět, kolikrát už do nich prásklo.

Už jsem měl tu čest jednat s likvidátorem pojišťovny o situaci, kdy třísklo do hromosvodu o dva domy vedle, tam byla síť ještě na konzolách. Zásah blesku byl na hromosvodu viditelný, zemniče byly měřením ověřené, že jsou nejen funkční, ale také spojené se zemněním sítě na celé straně ulice. Nepodařilo se prokázat, že šlo o týž zásah, při němž se rozletěly izolátory na konzole rohového domu, porotože mezi těmi dvěma domy a tím postiženým byla trafačka a z ní vývod k němu už zemním kabelem.
Přesto byly přerušené nožovky v RISkách v dalších dvou domech za nim, v tom konkrétním vyorané vedení k elektroměrům, vypálené vodivé cestičky na hlavních jističích, odešlé Komexthermy (RVT, NAAN), ve dvou bytech televize a jeden satelit. Ale to je přes 25 let a té elektroniky na odchod nebylo v bytech ještě tolik. A, když už, byla poněkud robustnější konstrukce.
Likvidátor ale trval na tom, že do hromosvodu ani antén na tomto domě blesk neudeřil, pojištění že se vztahuje jen na přímý zásah blesku (aby se blesk trefil rovnou do sklepa a odpálil regulaci akumulačního elektrického topení, je hodně nepravděpodobné). Skončilo to návštěvou ředitele pojišťovny v doprovodu pracovníka (tehdy ještě) IBP, který měl s sebou fotky z bytů, do nichž se blesk dostal přímo po anténním kabelu oknem. Škody na fotkách viditelné byly nejméně 30x vyšší jen v jediném bytě, než v tomto případě ve třech. Po přednášce o vedlejších bleskových kanálech, napěťovém impulsu na zemniči a nakonec o přímém zásahu do vedení distribuční sítě nn, proti jehož účinkům neexistují stoprocentně účinné technické prostředky, ředitel pojišťovny rozhodl, že škody zaplatí v plném rozsahu s dovětkem "máte pravdu, mohlo to dopadnout hůř". Byl tam tehdy rozumný ředitel, kdo ví, jestli by se k dnešnímu řediteli dalo vůbec probojovat.
Jakkoli je blesk dnes už hodně prozkoumaný, zdaleka o něm nevíme všechno, část jeho účinkků umíme nasimulovat, ale přitom se ukazuje, že každý úder blesku je jedinečný a neopakovatelný, dodnes neexistuje všestranně účinná ochrana před účinky blesku, nejvíc se jí blíží Faradayova klec, ale i ta někde musí být uzemněná či jinak spojená s okolím. Všechna ostatní opatření jen více či méně snižují rizika škod, když už se k zásahu přímo či někde poblíž dojde. Proto se dnes už řeší ochrana komplexně - hromosvody s přepěťovými ochranami.
Stavby byly určitě zkolaudované podle tehdy platných předpisů, revize a technická zpráva někde konstatuje, že ob jekty stojí v místě s nepatrným rizikem zásahu bleskem, a proto se hromosvod nepožaduje. Přřípadně, že anténní systém je rovedený podle platných předpisů a v době zásahu bleskem bylo provozní přizemnění antén funkční. S tím už se dá u pojišťovny operovat, ovšem úspěch nejistý.

pojišťovnictví jako takové je jen podvod . . .
je to o tom jak z lidí dostat co nejvíce peněz
a co nejméně jim dát v případě škodné události . . .

Achab píše:Anténa byla spojená jenom s nějakým uzemněním, nebo s komplexně řešenou soustavou hromosvodu?

Podle posledních norem má prej být bleskosvodná soustava oddělené od zemnicího pospojení baráku, na kterým mají být i ty stožáry. Předpokládám, že zemniče bleskosvodu mají asi být samostatně, mimo základový zemniče objektu.

Idea asi je, že to pude po samostatným vedení a neovlivní to instalaci v objektu (páčto výkony při tom svodu jsou takový, že i při impedanci vedení v desetinách ohmu, což v praxi je stejně tak desetinásobek, už tam je úbytek v desítkách až stovkách kV a tendle potenciál by tam byl proti fázi a nule=destrukce všech připojenejch zařízení). Jenže právě s ohledem na to ohromný napětí je to v podstatě jedno, už jen krokový napětí kolem bleskosvodu bude takový, že to nejspíš na základovej zemnič vleze stejně.

No a ponejvíc platí, že cesty páně a proudu, a tuplem blesku, jsou nevyzpitatelný, s ohledem na zaznamenaný trasy přeskoků blesků za těch pár století, kdy se to trochu sleduje, je velice naivní idea, že to určitě nikdy nepřeskočí z kousek vzdálenýho (jímače) bleskosvodu na uzemněnej stožár.

Norma totiž předpokládá, že když je jímač výš, než okolní objekty, tak prostě všechno práskne do jímače a je hotovo. No, ehm Myslim, že za dalších 20 let, aby se kšefty hejbaly, se norma zase změní a zase se to bude pěkně všechno spojovat dohromady

Behemot píše:
Podle posledních norem má prej být bleskosvodná soustava oddělené od zemnicího pospojení baráku

A není to právě na opak že HOP nově říkáme MET musí být spojen s hromosvodem

Takhle to prej bylo donedávna a teď to musí být zvlášť. Tvrdil kolega co se na to akorát nechával školit, tak…

Jenomže tady rozhoduje, kdy byl objekt projektován a schválen, a posuzuje se podle tehdy platné normy, v případě rozestavěných staveb byl přechodným ustanovením nové normy stanovený časový úsek, dokdy musí být stavba zkolaudovaná, aniž by bylo nutné přizpůsobit projekt novém předpisu.
Pokud se mezitím do příslušného zařízení (elektro, jromosvod, plyn) neučiní tak rozsáhlý zásah, že by vyžadoval kompletní úpravu podle aktuálně platné normy, musí se udrzovat ve stavu idpovídajícím projektu..