Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Je reálné, aby posádka tanku přežila přímý zásah věže s průnikem, viz film zde.
Myslím, že v takové situaci nastane v interiéru rázový přetlak způsobený rozžhavenými zplodinami ze slože a utrženými nebo lokálně roztavenými kousky kovu.
To by jim opravdu udělalo nedobře...

Tvoje starosti bych chtěl mít

Veterán možná jsem, i když tankovej určo ne, ale když si představíš vnitřek tanku jako sud s velice pevnýma stěnama, který mají mizivou pružnost = nenafouknou se zvýšením vnitřního tlaku, do takovýho "sudu" strčíš 4 chlapy (ve filmu jako zasaženej figuruje T-34/76 model 1940 s jedním společným celověžovým poklopem pro velitele i nabíječe - a ten měl celkově jen 4 člennou posádku) a na stěnu kamkoliv na povrch toho tanku umístíš klasickou kumulativní nálož schopnou učunit do jeho pancíře díru = penetrovat ho, tak musíš počítat s "paprskem" zplodin výbuchu doplněným zbytkama zformovaný kumulativní vložky, který vletí průrazem dovnitř tanku. Tam se skokově zvýší tlak respektive jeho vnitřkem proletí tlaková vlna se zdrojem v místě průrazu, kusy vytrženýho pancíře z odražený tlakový vlny na vnitřní straně stěny a plus ta kumulativní potvora zformovaná výbuchem zvenku. To všecko má z důvodu použití extra rychle detonujících trhavin v těch kumulativních náložích rychlost tisíců metrů za vteřinu neboli aspoň 8-10 Machů, takže slow-motion záběr na kousky oceli vraždící hrdinnýho sovětskýho tankistu by museli v reálu snímat hyperrychlou kamerou schopnou snímat desetitisíce snímků za vteřinu, aby to bylo takhle vidět. Ty kusy výtrže včetně čela tlakový vlny se tříští o vnitřní zařízení i protilehlý stěny a taky se od nich odrážejí - po takovým zásahu je uvnitř paseka jako by nálož samotná vybuchla uvnitř a cokoliv tam bylo živýho, je podrcený tlakovýma vlnama a střepinama rozemletý na sekanou ... Ten film je prostě pohádka. Stačí?

A když navíc vybuchne vezená munice, odletí celá věž...

myslite si že to přežil ? to ne, to asi ne...no přežil ! ponivač jim to politicky myslelo vy tupci ! (por.Troník ČB)
https://www.armyweb.cz/clanek/rusky-tan ... ti-v-syrii

Odlítnutí věže záleželo nejvíc na tom, v jaký fázi nasazení ji tank "dostal". Když to bylo krátce po zahájení boje a posádka měla "nafasováno", stačila jedna podkaliberní přesně posazená mezi věž a korbu a bylo vymalováno. Ale tanky po delším nasazení bez možnosti doplnit si munici byly i při průrazu pancíře překvapivě odolný proti odtržení věže - když se uvnitř nic netrefilo zrovna do nějaký prachový slože nebo nedej Pámbu na odkrytej rozněcovač granátu, tak výbuch munice zase tak hodně pravděpodobnej nebyl ...

kulikus píše:Je reálné, aby posádka tanku přežila

ano, je to reálné. Ve filmu 4 z tanku a pes. Padli do zajetí a testovali na nich nové střelivo. Gustík, Jenda, Grigorij i Tomáš.

na tu scénu se pamatuji, ale tank byl očesán do posledního náboje pro pušku
a posádka ležela na podlaze ponivač velitel/střelec ve věži neměl co vystřelit

Průstřel se dá přežít, respektive spousta veteránů ho přežila. Většina typů protitankové munice totiž při nárazu neexploduje - je to jen kovový projektil, který pancíř překoná díky své kinetické energii. Klasickým příkladem je podkaliberní granát.

witt píše:... Většina typů protitankové munice totiž při nárazu neexploduje - je to jen kovový projektil, který pancíř překoná díky své kinetické energii. Klasickým příkladem je podkaliberní granát.

Většina typů neexploduje - kecale. Jediný který právě nemají explozivní funkci jsou podkaliberní respektive šípový podkaliberní - veškerá ostatní munice do tanků explozivní funkci má, ať už to jsou účinky trhavý (nárazovej granát se zpožděným roznětem = před vlastní explozí se musí zarejt dostatečně hluboko do materiálu cíle, kterej pak trhá tlakovým účinkem exploze), tříštivo-trhavý (v podstatě identická munice, jen zpoždění roznětu je kratší, aby tělo munice stačilo explodovat dřív, než se celý zareje do cíle - tak, aby z aspoň části těla vznikly střepiny likvidující okolí samotnýho místa dopadu), tříštivý resp fragmentující se s aktivací ještě před dopadem na cíl (iniciace nálože je buď okamžitě při kontaktu s povrchem cíle, nebo dokonce ještě před ním buď pomocí časovače aktivovanýho pomocí programovací cívky při průletu ústím zbraně, nebo pomocí přibližovacího aktivního zapalovače podobně jako u protiletadlový munice) nebo kumulativní (aktivace v určitý definovaný vzdálenosti od povrchu pancíře tak, aby nálož měla dostatek času zformovat kumulativní paprsek) nebo třeba signální, chemický, kazetový atd. Takže je to právě obráceně - většina munice do tankovýho kanónu je v cíli explozívní právě s malou výjimkou podkaliberních, který probíjejí cíl čistě jen svojí kinetickou energií s vysokým průřezovým zatížením.

A podíl těch podkaliberních proti třeba kumulativním v tankový/protitankový výzbroji je ovlivňovanej docela dost technologickou vyspělostí výrobce a uživatele munice - kumulativní jsou lacinější a technologicky jednodušší, protože jejich produkci zvládne skoro každej, kdo zvládne vyrábět vysokobrizantní vojenský trhaviny - jako jsou pentrit nebo hexogen, oktogen. Pro svoji funkci nepotřebujou vysoce výkonný a stabilně v širokým rozmezí okolních teplot fungující propelanty ani dlouhý hlavně s vysokou životností, umožňující získávat vysoký úsťový rychlosti - obojí je materiálově vysoce náročný na metalurgii a celkově složitou chemii plus přesný strojírenství a technologii výroby zaměřovací a sledovací techniky, aby ty kanóny "nezanášely" a taky aby něco vydržely. To samý platí i pro ty podkaliberní projektily, který sice z pohledu funkce jsou technologicky principiálně drtivě primitivní = prostě těžký těleso s co nejmenším účinným průřezem, aby při vymetení z hlavně co nejvyšší rychlostí umělo co nejlíp penetrovat co nejtlustší vrstvu pancíře. Jenže vyrobit k tomu dostatečně hustej a zároveň tvrdej materiál (aby se ta vlastní projektilová tyč nerozplácla o nepřátelskej tank jako by byla z perníku) není žádná lavorová kuchyňská metalurgie a vyrobit takový těleso dostatečně přesně, aby při vysoce nadzvukovým průletu atmosférou k cíli neztratilo vinou nepřesností způsobujících aerodynamický ovlivnění svoje nasměrování a zarylo se do cíle tím správným koncem, to taky technologicky není vůbec žádná prdel. Ergo kladivo, zdánlivě jednoduchý podkaliberní střely jsou jako výzbroj technologicky a výrobně MNOHONÁSOBNĚ náročnější, než zdánlivě technicky složitější kumulativní munice, kterou ale jde v dostatečně účinný formě vyrobit ve skoro každý muničce a v podstatě jde proti tanku vypálit z blbý laminátový roury nesený pěšákem a při výstřelu opřený o rameno ...

Ten film se jmenuje "Legenda jménem T-34" https://www.csfd.cz/film/67692-legenda- ... 4/prehled/ Na efekty dost dobře udělaný film ale pointa je jako u amíků - všichni soudruzi jsou hrdinové.

moderní tank jako T14 Armata nebo T90A by měl čelní zásah PTŘS či kanónu vydržet případně, poskytnout posádce čas na opuštění stroje

Penetrátory často účinků exploze dosahují taky, proděravět pancíř přece jenom ten projektil trochu zahřeje, nezřídka se ke konci taky už mění v plazmu a ta uvnitř pěkně vyhoří…

Navíc Panzer III, kterej tam je vyobrazenej v příšerně zfušovaný verzi doslova ve stylu hry World of Tank (podvozek Ausf. A s velkýma pojezdovýma kolama v kombinaci s věží verze Ausf. J a vyšší = kanón KwK 39 /L60 ráže 50mm s hlavní bez úsťový brzdy) na T-34 nestačil ani v jejích prvních verzích - před rokem 1940 ještě neměl dostatečnou průraznost kanónu, protože v tý době byly Panzery III vyzbrojovaný 37mm kanónkem, kterej do odlejvanýho pancíře T-34 nadělal nanejvejš důlky. Kanóny 50mm s dlouhýma hlavněma byly nasazený až po roce 1941, kdy už vlastně celej Panzer III směřoval k vyřazení z výzbroje a náhradě Panzerem V Panter s kanónem 75mm ... Celej ten film je doslovně blábol ...

konosuke píše:moderní tank jako T14 Armata nebo T90A by měl čelní zásah PTŘS či kanónu vydržet případně, poskytnout posádce čas na opuštění stroje

Ano - pomocí aktivní obrany ve formě krátkodosahovýho radaru a rychlopalnejch kulometů nebo výmetnic obrannejch náloží spojenejch se záchytnou sítí, který mají za úkol přilítávající PT projektil "obalit" a buď přímo aktivovat, nebo eliminovat výbuchem vlastní náložky - obojí v dostatečný vzdálenosti od vlastního pancíře, v případě proniknutí až těsně k pancíři pak zasahuje "aktivní pancéřování" = schránky obsahující nárazem aktivovanou výbušninu, která má za úkol svojí tlakovou vlnou odhodit PT střelu od pancíře - buď změnit její dráhu tak, aby dopadla pod dostatečně nevýhodným úhlem pro průraz, nebo aby ji to odneslo úplně bokem, v případě kumulativních náloží aby byl narušenej kumulativní paprsek. Armata navíc používá 3člennou posádku čistě v korbě a bezobslužnou věž, T-90 je poslední derivát ruský konstrukční koncepce "všecko na věži do kulata", kterou tačal tank IS-3 ještě v dobách báťušky Džugašviliho. Tam je aktivní pancíř na podkladu z homogenního pancíře tak tlustýho, že k tankistům nesmějí rukovat chlapi vyšší jak asi 175cm ... aby se dovnitř vůbec vešli a šly nad nima zavřít příklopy