Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravim vsechny, znamy ma bazen a kvuli praskline mu voda zaplavila sachtu s jeho elektronikou. Mimo jine byla zaplavena i jednotka pro vyrobu chloru ze soli rozpustene ve vode. Tistak to prezil bez uhony (kupodivu na sobe ma conformal coating), umyl jsem ho destilovanou vodou a je jak novy. Horsi je to s napajecim toroidnim trafem. Dve hodiny jsem ho pri 50 st. C susil v troube, ale pod vnejsi pruhlednou izolaci je porad videt zkondenzovana voda. Izolacni odpor je OK (meril jsem ho Megmetem), ale pro jistotu ho chci vyhodit a koupit nove. Nicmene nez to udelam, tak se ze zvedavosti zeptam: zkouseli jste nekdy takto zaplavene toroidni trafo susit? A s jakym vysledkem?

Najlepšie na sušenie transformátorov a vinutí všeobecne je pustiť cez vinutia nejaký prúd na dlhšiu dobu. Ak máš regulovatelný zdroj s prúdovým obmedzením tak to môžeš vyskúšať.

preco iba 50°C , nebal by som sa tam dat kludne 120°C , to sa uz voda odpari

Teplota 50 stupňov 2 hodiny nie je nič moc zaplavené motory u nás sušili aj 5 dní - podľa veľkosti a stavu rozobratia a pri podstatne vyššej teplote.

Vezmi nejaký teplovzdušný ventilátor/radiátor...je to oveľa účinnejšie, ako v rúre. Zo 3 hodiny ho nechaj sušiť tesne pred teplovzduchom, pár krát otoč. Potom vypni ohrev a nechaj vychladnúť len bežiacim ventilátorom.

dred píše:Teplota 50 stupňov 2 hodiny nie je nič moc...

to tak akorát voda kondenzuje. 110° je běžná teplota na vysoušení vinutí i vypalování elektroizolačních laků. Dej to do trouby tak na hodinku a poté nech volně vychladnout.

Zahřát na 100°C a horký vyvakuovat. Pak je to 100%

Kdysi do čerpadla k bazénu jsem dal jako nouzovku motor z disketové jednotky SAPI-1 na 230V. A samozřejmě jsem ho taky utopil. Už mimo sezónu. Po usušení na slunku ten krám funguje dodnes, ale raději jen jako vysavač na úklid dna.

Nespěchat.

Je to potřeba udělat tak, jak píše "misocko".

Dát doma do trouby, prvně nastavit teplotu na cca 70°C kvůli její ustabilizování a prohřátí trouby (aby to díky velkému výkonu topných těles nepřetopilo na 200°C než se prohřejí a zaberou termostaty nebo regulátor), teprve pak za několik minut zvýšit na cca 120°C a dostatečně dlouho (několik hodin) sušit. Vlhkost se musí odpařit jak psali všichni, jinak zůstane uvnitř na hodně dlouho, a nebo taky na věky. Občasné otevření dvířek trouby pro vyvětrání odpařené vlhkosti není na škodu, bude to rychleji schnout !!!

Další možnost je dojít do převijárny motorů a poprosit je o přidání trafa k vysušení do vypalovací pece, tam je vždy nějaké volné místo .
Jen je proboha upozornit, aby trafo nenalakovali !!!!!!!!!!!, ale jen vysušili !!!!!! A pokud by tam měli tu vakuovačku, tak by bylo nejlepší ještě trafo hned po vyndání z pece prohnat vakuem.

Vašek

Ja by som izoláciu pred sušením dal dolu, lebo je nepriepustná.

Diky vsem za tipy. Trafo jsem na 2 hodiny dal do trouby na 120 stupnu, ale nedopadlo to zcela dle ocekavani - kondenzace pod izolaci sice zmizela, ale izolacni odpor se zhorsil na nejakych 10 Mohm. Asi se ta para dostala hloubeji do vinuti nebo co. Zitra ho tam necham dele a mozna taky zkusim Sandalovu radu s vakuem - od kamose modelare si muzu pujcit malou vakuovou komoru i s vyvevou. Z ekonomickeho hlediska to nema valny smysl (trafo je 2x17V/100W, takove se da koupit za petikilo), ale zda se mi to jako zajimavy experiment.

Jestli jsi ten izolační odpor měřil ještě za tepla , bude to po vychladnutí zřejmě v pořádku . Třeba u transformátorů do elektronkových rádií klesá izolační odpor s vzrůstem teploty cca 2x na každých 10 °C , záleží i na měřícím napětí , s větším ss , třeba 1000V, to padá dolů rychleji .

Takovýhle věci se zásadně nedávaj do šachty v zemi. Při změně teploty na všem kondenzuje voda a elektrika jde do kopru. Nehledě na vyplavení...

Toroidy určený pro venkovní použití jsou obvykle zalitý,jako např. ST-4C (20VA,220-230/12-15V) a NTU-5B,u těch jsou vidět jen wagosvorky,trafo je zalitý v PP deklu.Klasický (netoroidový) trafa (např.ST-3R,NTU-2,POBS-2 atd) zalitý nejsou,ale jsou impregnovaný ve vakuu,ty větší jsou v plech.krytu.

Dnes jsem trafo dal na dalsich 5 hodin do trouby pri 120 stupnich a pomohlo to, dokonce i za horkeho stavu byl izolacni odpor nemeritelne velky (>300 Mohm).

To trafo je klasika IP00, jaka se bezne prodava v GME atd. Taky mne to trochu prekvapilo, ale predtim to bez problemu jelo 5 let, takze to evidentne staci.

Kazdopadne diky vsem za radu.

Pokud to trafo nemá zalitý střed, tak nejlíp pro vysušení uděláš, když tu horní krycí pásku sundáš - kdykoli je možné ji vrátit zpět, nebo použít novou, dá se jistě koupit. Jinak vakuová pec, přes to nejede vlak.
Takhle jsem po povodních 1997 zachraňoval pět kusů, v podstatě odepsaných zesilovačů AZK221. Další čtyři utopené AZK240 mají trafa zalitá, tam to bahno byla sranda. Všecky běhají dodnes, ale ono to v případě takového krámu znamená vlastně kompletní rozborku a sborku, jako bych každý znova vyráběl z origo dílů. Až na to, že některé věci, jako polystyrenové svitky, některá keramika a "cihlově" smaltované odpory, se z principu jejich konstrukce musely vyměnit.
Zajímavý taky bylo, že do modrých axiálních elektrolytů Tesla řady TF0xx se voda, fakticky pod tlakem, nedostala.
Naštěstí jsem se k nim dostal docela brzy, takže voda s bahnem nestihly napáchat větší škody na kovových dílech. Z některých ještě tekla hnědá voda. A ten smrad...Nejhorší asi bylo, dostávat to jemné bahýnko ze všelijakých lemů, ohybů i z desek.
Naštěstí ta 800VA trafa v AZK221 nemají zalitý střed a tak se to obešlo jen vakuovou pecí v navijárně motorů.
Tam jsem tehdy vyškemral i cívku skoro té samé pásky, jen širší, co na těch trafech původně byla.
Je to žlutobílá, nebo průhledná páska z nějakého teplotně odolného plastu /ale teflon to není/, kterou tehdy používali na omotávání statorových cívek komutátorových motorů. Dnes tu pásku používají jen "toroidáři" ala Tronic a Kyprý. Netuším ale, jaký má dnes obchodní název, má odolnost do 125°C. Tehdy se to jmenovalo Melinex.