Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahojte. Jake nebezpečenstvo prestavuje bleskozvodova sustava na streši kera neni pripojena na zemneni. Zeberme to tak ze bleskozvodova sustava je f perfektnem stavje a zacina zachytavacem jimacem a konci na skusobnej svorke ale dal uz neni nic. Proste neni pripojena. Predsavuje taketo zapojenie nejake nebezpečenstvo?

Mel jsem dratovou antenu asi 30m a pri bource z ni lelaly blesky desitky cm do (volneho prostoru) (to jsem mel 15 let), zadne jiskriste jsem nemel tehdy osazene, ted mam zemnici tyc a otec z El firmy donesl 25mm2 med k zemnici. Vzdy jsem zastaval nazor, ze blesk uderi do nevyssiho mista, ale pak jsem videl video na YT a da se rict, ze blesk uhodi kdekoliv, coz je prekvapive...

To nikdo neví co to udělá ale pravděpodobně blesk naskáče do baráku skrz zdi do elektoinstalace. Velice nebezpečné, zažil jsem to.

Ináč sa opýtam: Je nebezpečnejší mjet na baráku nepripojenú bleskozvodovú sústavu jak žádnú?

Nefunkční hromosvod je obecně horší než žádný. Jímače a vodivé části soustavy na budově částečně zvyšují pravděpodobnost zásahu.

Zajímalo by mě, jaké nebezpečí představuje (sousedova) neuzemněná plechová střecha dílny (asi 100 m2)? Bezprostředně navazuje můj objekt s nevodivou krytinou, ale bez hromosvodu, nejbližší hromosvod je na cca 20 vzdáleném domě.

plechová střecha funguje jako kondenzátor a dům pod ním jako dielektrikum . . .
vůbec nemusí být zásah bleskem ale stačí jen statika z mraků a střecha se může nabít nebezpečným nábojem až do napětí potřebnému k průrazu dielektrika (domu) . . .

Achab píše:Nefunkční hromosvod je obecně horší než žádný. Jímače a vodivé části soustavy na budově částečně zvyšují pravděpodobnost zásahu.

Já při dělání anténařiny viděl leccos. Třeba i podobný odpojený jímač ze střechy někdo uzemnil do zásuvky na půdě asi 1,5 mědí stylově s vidlicí na konci
Asi si říkal raději s pojistkou

To už raději nic, než jen polovičatě... nač ten blesk lákat, když ho pak nemám jak odvést mimo...

ok1hga píše:plechová střecha funguje jako kondenzátor a dům pod ním jako dielektrikum . . .
vůbec nemusí být zásah bleskem ale stačí jen statika z mraků a střecha se může nabít nebezpečným nábojem až do napětí potřebnému k průrazu dielektrika (domu) . . .

Za bouřky obvykle prší, na střechu, a to teče dolů, větší náboj se průběžně do té země zase touto cestou vybíjí.

Behemot píše:Za bouřky obvykle prší

obvykle, jistě . . .
a ty si ještě neviděl, že se po obloze honí nabité mraky a nespadne ani kapka ?

Z nedávné praxe: dům s poměrně dobře udělanou soustavou jímačů a svodů, idiocií majitele odpojené svodiče od uzemnění (obklady pláště budovy a drenáž okolo pláště budovy, uzemnění kretinům při obkladech překáželo (!)). Necháno v tomto mrdníku, přestože revize ještě zjistila odpory svodů okolo 200 Ohm, což je pro přepětí "v luftu".
Nějakou částečnou dráhu mělo přepětí přes sousední střechu, která byla v pořádku. Pak odpojili propojení okapových žlabů mezi budovami.
Při nedávné bouřce poblíž šoupl blesk, přepětí ze střechy s hromosvody v luftu si našlo cesty k zemi po datových a energetických vodičích.
Vyrubané počítače, EZS, EPS, routery atd.
A to byl poměrně vzdálený úder asi stovky m.

Čili místo dotazů, co nejdřív uvést do pořádku, změřit a pravidelně revidovat.

Zeptám se taky Jak funguje aktivní hromosvod(bleskosvod). Nedávno jsem musel na jedný bytovce snížit anténní stožár, protože při rekonstrukci projektant navrhl vedle stožáru aktivní hromosvod./ né oddálený jímač/ Nic aktivního tam není, je to normálně uzemněný. Údajně to má postupně vybíjet atmosféru, aby nedošlo k přímému velkému zásahu. Ti co to instalovali to aspoň tvrdili.

Vesměs souhlasím, dodal bych jen jednu důležitou věc - pokud dojde k primárnímu přeskoku, vzniká ionizovaný vzduch, který má úplně jiné izolační vlastnosti a pak to dál může přeskočit i tam, kam by původně nemělo. A samozřejmě to místo přeskoku je nebezpečné v tom, že tam může dojít k zapálení

@scorpions-cz: už se to zde probíralo. Osobně podobným "vynálezům" moc nevěřím.

Aktivní hromosvod
Aktívny bleskozvod