Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdra­vím,
ja­ký je ma­xi­mál­ní bez­peč­ný proud a na­pě­tí stej­no­směr­né­ho prou­du pro člo­vě­ka?

Ahoj, vlož svůj dotaz tak, jak jsi ho napsal, do Google a dozvíš se víc. Mimi jiné i to, že:

"Obecně platí, že účinek elektrického proudu na lidský organismus je přímo úměrný velikosti procházejícího proudu. U stejnosměrného proudu jsou stanoveny hodnoty intenzity do 10 mA jako bezpečné, u střídavého proudu do 3,5 mA."

Nebezpečné není samo o sobě napětí, ale proud, který při něm tělem protéká. Z čehož vyplývá, že proud bude závislý i na odporu lidského těla. Když si šáhneš např. na autobaterii, asi nic neucítíš. Když budeš trochu zpocený a při práci si opřeš holou ruku přes kontakty, asi to bude trošku šimrat. A kdyby sis líznul přes kontakty 9V baterie, pěkně to kousne.

Ale pokud se obou kontaktů dotku jen jednou rukou, tak žádné smrtelné nebezpečí nehrozí? Za předpokladu, že se například neleknu.

Současně je definován pouze "Ustálený mezní proud." Je to proud mezi částmi současně přístupnými dotyku, tekoucí činným odporem 2 kΩ. Hodnota nesmí překročit 3,5 mA - AC, nebo 10mA - DC.

Dotek by vadit neměl. Při větším proudu může v kontaktních místech dojít k poranění, drobnému popálení, zarudnutí kůže.

Nebezpečnost průchodu proudu tělem pak závisí i na době působení. Když se člověk dotkne a ucukne, dá se číct, že se nic nestalo. Delší vystavení účinkům proudu ale může způsobit i vnitřní poranění. Pokud se člověk vrtá v zařízení pod napětím, měl by si hlídat, aby pokud dojde k dotyku, nešel proud přes srdce, tj. dotyk obouma rukama, nebo levou rukou přes nohy.

Jinak nebezpečí působení střídavého proudu je v tom, že může způsobit fibrilaci srdce, u stejnosměrného zase hrozí, že dojde k elektrolýze krve. Oba stavy jsou život ohrožující.

V případě, že k takové události dojde, je vhodné být po nějakou dobu v klidu a pod dohledem, kdyby se stav zhoršil i navzdory tomu, že po krátkém dotyku a "oklepání se" může mít člověk euforickou náladu (to se nestane po olíznutí baterie) a tvrdit, že mu nic není. Samozřejmě, pokud člověku není dobře, je nutno okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Hrozí rychlé zhoršování stavu.

Práh vnímání DC je kolem 2 mA, možnost uvolnění postiženého do 25 mA (u střídavého proudu 0,5 / 5 mA).
Fyziologická odolnost je ovšem u každého jedince individuální.

Ona sa zmenila elektro vyhláška? Ja si to pamätám zo školy trochu inak. Bezpečný prúd do 10mA striedavý, do 25mA jednosmerný. Bezpečný znamená, že ťa nezabije, nie že to nebude bolieť. Zároveň bezpečný v tom, že sa zasiahnutý dokáže sám vyslobodiť. Nad túto hodnotu už sa človek nedokáže sám vyslobodiť. Ďalšie dôsledky závisia od trvania zásahu.
Bezpečné napätie 50V striedavé a 100V jednosmerné. Pre nebezpečné priestory 24V ac a 50V dc, pre zvlášť nebezpečné priestory 12V ac 25V dc.
Teda, ak si to dobre pamätám.
Potom ešte maximálne dovolené dotykové napätia na neživých častiach v prípade poruchy 65V striedavé a 120V jednosmerné. A podobne pre nebezpečné a zvlášť nebezpečné priestory nižšie hodnoty, ale niektoré boli rovnaké. To si už presne nepamätám. Ale ani gúgeľ to nevie.

A ešte je zaujímavé sa v tejto súvislosti zamyslieť nad tým, že prúdové chrániče vypínajú bežne pri 30mA a niektoré aj 100mA, samozrejme striedavé. S jednosmerným prúdovým chráničom som sa zatiaľ osobne nestretol.

A s tou 9V baterkou tiež nestrašte, nič to nieje. My sme ako deti obliznutím zisťovali či je ešte dobrá alebo už vybitá.

V této oblasti koluje mraky různých informací, většinou nesmyslných. Každému proto vždy doporučuji ať si změří svůj vlastní elektrický odpor třeba ruka - ruka, či ruka - noha. No a pak přece existuje zákon pana Ohma, kam se daná veličina vloží. A dá se měřit na suchých rukou, na mokrých, v různých rukavicích apod. Pro většinu lidí jsou výsledky překvapující.
S oblibou jsem třeba ve svářečských kurzech ukazoval vyplašeným frekventantům, že chytit se holou rukou svařovacích a zemnících kleští není žádné neštěstí ani u točivých svářeček, ani u trafosvářeček či invertorů.

Nestesti to neni, ale boli to
Pak je jeste vliv ss na telo, chemicky, ne jen pocitově

jirkati: to je dost hloupá a nebezpečná rada. Odpor těla se dost podstatně snižuje s rostoucím napětím.

Já mezi rukama naměřím multimetrem 400 kohm. A kdybych si obouruč sáhl na 230, asi by tam neteklo 0,5 mA, což je hranice vnímání, že.

jirkati píše:...S oblibou jsem třeba ve svářečských kurzech ukazoval vyplašeným frekventantům, že chytit se holou rukou svařovacích a zemnících kleští není žádné neštěstí ani u točivých svářeček, ani u trafosvářeček či invertorů.

Na tvém místě bych se bál, kolik frekventantů se v budoucnu rozhodne tvůj příklad napodobit.
Měl bys je pro jistotu přepočítat...

I na netu se dá dohledat časový průběh při působení ss proudu na lidské tělo včetně průběhu elektrolýzy tělních tekutin. Při tak velkém průchodu el. proudu přes kůži člověka, který by způsobil význačné změny uvniř těla, je kůže už tak popálená, že se každý velice rád takového zdroje pustí.
Na rozdíl od ss proudu je problém se st proudem daleko složitější tím, že už při malém zatížení dochází ke křeči, kdy se člověk sám nedokáže zdroje pustit. A protože člověk dýchá mezižeberními svaly, které jsou běžně řízeny nervovými impulzy z mozku, je smrt působením st proudu téměř vždy udušením! Srdce reaguje hlavně fibrilací, ale to až při větším průchodu st proudu. ,

Jo, ale říkej to těm přivolaným záchranářům, že...
пионер не выдержал...

Ta elektrolýza krve mi není jasná. Nebo tedy spíše její účinky. Dejme tomu, že dojde k jejímu nějakému rozkladu, dobře. Tak nějaký čas nebude fungovat na 100%. Ale copak se krev nečistí, neobnovuje?