Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak ležím na střeše a čumím na oblohu a ani ťuk. Při tom je jasno, hvězdy svítí ale obloha je dost zasmogovaná světlama města. Dnes by jich mělo být vidět nejvíc. Výhled mám převážně od SV přes S až do SZ.
Kterým směrem to má být nejlepší?

Tak jsem viděl lautr kulový. Vydržel jsem asi hodinu a nakonec jsem u toho usnul. Vzbudilo mě až chladno.
Ono je spousta světelnýho smogu, a navíc se udělalo nějaký čoudmo, ani Velkej trakař pomalu není vidět.
Tak letos zase nic. Jó kde jsou ty časy,kdy jsme za mlada na skautskejch táborech v Říčkách v O.h. nebo Havlovicích u Úpice pozorovali oblohu jak vymalovanou. Od tý doby je to horší a horší.

tak to ještě nevzdávej, třeba další noc

A to počkej jaká to bude teprv trága s nějakým pozorováním, až si ten pošuk Ílonek Muskojc vystřílí na LEO všechny ty svoje Starlinky ... to už uvidíš teprve velký kulový!

Už se stalo. Dneska jsem zase točil, abych zaznamenal perseidy, a k ránu asi 5 vlaků Ílona Pižma

Taky jsem čučel a viděl jsem 1 slovy JEDEN Perseid a to tady máme oblohu bez světelneho smogu.

Ja tiež nič, ale ak by ste videli nejaký, že letí opačným smerom, tak to bude ten môj šuter, ktorý som hodil - lebo sľúbili a nič ....

Stefan31

Všecky ty jasný čáry křížem krážem přes nebe jsou jen ionizovaný stopy kolem dráhy průniku zrnek prachu velkejch maximálně 1mm. Cokoliv většího už na konci vytvoří nějakej další efekt - počínajíc od absolutně tichýho jasnýho zášlehu a rozprasku BOLIDU naprosto zřetelně rozlišitelnýho na pozadí nočního nebe (protože k výbuchu jadýrka od prudkýho přehřátí dochází ještě několik desítek km vysoko) při vstupní velikosti "šutráku" v řádu centimetrů přes jasně ohnivý efekty následovaný zřetelným rozpadem na dílčí úlomky, který už dokážou propadnout hustýma vrstvama atmosféry až na povrch (vstupní "ráže" počínaje desítkama kg horniny a konče metrákama) - příkladem může bejt meteorit "Příbram" a další, který se povedlo díky fotografický celosvětový síti inspirovaný a od základu budovaný doktorem Ceplechou z Astronomickýho ústavu ČSAV vyfotit a spočítat jejich parametry dráhy a následně dohledat na povrchu - a konče podobnýma dárečkama, jako byl pověstnej "tunguzskej meteorit" (dodnes se neví, co to vlastně bylo) nebo třeba "čeljabinský meteor" z roku 2013, který už dokážou svojí explozí následkem přehřátí z aerodynamickýho brzdění NEhezky explodovat. Perseidy jsou naštěstí maličký a lehoučký a už zmiňovaný bolidy jsou v nich srovnatelně častý, jako zlatý nugety ve Vltavě ...

Já viděl jednu čmouhu, když jsem šel z práce kolem 22:40. Normálně v ulici. Byla to dost jasná čmouha. Tak jsem vyrazil za město, aby mě neozařovalo. Hvězdy bylo vidět úplně nádherně. Za třičtvrtě hodiny jsem neviděl ani ťuk (prej až 110 za hodinu), tak jsem šel domů. Těsně před jednou jsem si ještě zapálil z okna (máme je na jih na město). A hned jak jsem vykoukl, tak nad protějším panelákem zase čmouha jako kráva. Na to, že přes město není vidět moc hvězd, tak tahle čmouha byla dost výrazná.

Taky jsme s klukem čučeli a nic. Já viděl jen jeden, kluk žádnej.

Ta kolísavost intenzity roje je způsobená jednoduchou nebeskou mechanikou. Perseidy jsou prach z komety Swift-Tuttle 109P. Můžeme si to představit jako obrovskou hroudu zmrzlýho bordelu, kterej je po každý zimě někde u pankejtu (škvára/písek/kamínky/prach slepený ledem z vody a několika typicky kometárních plynů, jakýma jsou třeba čpavek případně metan nebo kyanovodík), která lítá po vysoce excentrický elipse kolem našeho Pupence. Při každým průletu za sebou nechává část materiálu uvolněnýho do pomalu se rozplývající prašný "roury" jako morkář řítící se při Dakaru pouští Ténéré. Ftip je v tom, že tahle kometa nelítá v rovině ekliptiky jako ostatní "poctivý planety a další tělesa", ale sviští si to prostorem po dráze, která je k rovině ekliptiky skloněná o skoro 113,5° neboli doslova "skoro kolmo". Afélium je přitom taky mimo rovinu ekliptiky, takže dráhu Země kolem Slunce protíná jenom jedna jediná část tý "prachový roury" táhnoucí se za kometou. Zeme jí prolítává pravidleně kolem půlky srpna, ale zase vinou vlivu dalších nebeskejch těles tu "rouru" neřeže vždycky stejně a už skoro vůbec nikdy ne středem. Dá se to představit asi jako průlet kulky ráže 5,45 napříč potrubím transkontinentálního plynovodu Orenburg, přičemž ta kulka je Země. Když tu "prachovou rouru" jen "lízne" těsně při obvodu, vidíme Perseid málo a jejich počet stojí za bačkoru, navíc doba možnýho pozorování je krátká - jen den nebo dva. Když letí blíž k ose prachový stopy, počet meteorů za hodinu roste a samozřejmě při průletu středem kanálu je největší - a samozřejmě že se podle toho i mění celková dýlka intervalu, kdy jsou meteory danýho roje (protože tohle platí pro všecky pravidlený meteorický roje) pozorovatelný. ...

Nevím, kdo se postaral o to, že včera večer v půli vesnice nesvítilo veřejko, ale hlavně, že nesvítila sodíkofka u mě před barákem. Vyhnil jsem pohledem na JV zhruba od 22,30 do 01,00 (pak už začal moc pražit Měsíc), a viděl jsem jich zhruba 25-30 ks různé intenzity i délky letu.
Kolem 4,30 zase byla krásně vidět Venuše. Jinak už přes týden denně pozoruju Jupiter, Saturn i Mars, mám to jako na dlani, když sedím na zápraží a čudím. Takže za mě spokojenost.

No nekecej, že u Vás cca 13 km jižnějc nebyla zašedlá obloha. U nás v době, co jsem psal druhej příspěvek, nebyl pořádně vidět ani Velkej vozejk.

vladimir píše:tak to ještě nevzdávej, třeba další noc

Takže vylítávaj ze směru severovýchod asi 30 st nad obzorem? Jestli jo, tak tam je zrovna největší bordel od bydžovskýho veřejnýho.

Jo, zhruba z toho směru, ale klidně 45-60° nad obzorem. Jak jsem psal, nešlo veřejko v celý ulici a to bylo znát a zhruba do 01,00h byla obloha vymetená. Udělal jsem i pár fotek, kdyby náhodou něco v tu chvíli prolítalo, ale nezadařilo se.