Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám v jednom projektu trošku místa a říkám si, že bych tam dal nějaký čidlo plynů, co vznikají při "vaření" klasického kapalinového aku 12V/100Ah ve stringu třeba 6 aku.

Když už místo zátek můžou "šroubovat" kapacitní snímače hladiny elektrolytu, proč bych já nemohl snímat stav okolní atmosféry.

Možná je to blbost, ale třeba někoho něco napadne, co vlastně použít za čidlo.

Na detekciu vodika TGS 821 alebo TGS 813..

No, to mě napadlo v první linii. Nakonec jsou detektory přímo na sirovodík.

On je problém v tom, že nesmí moc žrát a musí se dát koupit i za rok, což se zhusta nestává. Navíc by to měl být celý kalibrovaný modul, ona to totiž není žádná legrace to všemožně kompenzovat.

Není potřeba detekovat plyny. Při dodržení napětí pod 13,5V na jednom 12V aku prakticky nedochází k plynování, resp. na deskách vzniklý bublinky se stíhají prakticky všecky zrekombinovat. Od 13,8V do 14,5V akumulátor už plynuje, ale slabě - poslechem nad otevřeným šlánkem je slyšet občas prsknutí bublinky. Od 14,5V plynování zesiluje a v tichým prostředí se stává vysloveně hlučným. Pokud dokážeš nějakým balancováním udržet napětí na jednotlivejch 12V baterkách pod hranicí 13,8V nebo ještě líp pod 13,5V, bude plynování prakticky neznatelný a žádnej extra detektor nepotřebuješ.

Představ si, že tohle neexistuje. Jinak to zas skončí patnácti stránkama hádek. Žádný napětí, žádnej proud.

OK - jen doplním, že když Amíci vymejšleli baterky pro napájení "Tuláka" alias elektrickýho vozítka Lunar Rover Vehicle použitýho v expedicích Apollo 15, 16 a 17 (a původně plánovanýho k použití i dál až do expedice s pořadovým číslem 20), tak vymysleli dnešní svitkový EXIDE baterie s elektrolytem nasáknutým do skelnýho rouna - a po tisících hodin zkoušek nejrůznějších metod detekce vzniku plynů zůstali u prostýho napěťovýho balancování, protože to vyšlo nejjednodušší a nejlacinější, tudíž i nejblbovzdornější. Výsledná metoda se uplatnila i u battery-managormentu pro celej LM (přistávací modul) i samotnej velitelskej modul CM. Ergo kladivo, když to mohlo fungovat v kosmu nebo na Měsíci .... A už mlčím a čekám s čím kdo přijde

Ale tady nikdo nevymýšlí novou metodu nabíjení, navíc balancery pro Pb aku se dělají, ale jsou to "hračky" na jednotky amper a dva akumulátory, protože jinak je to pěkná kráva, co ani nejde uchladit.

Tady jde o to hlídat už namontovaný systém nezávisle na výrobci a počtu aku ve stringu. A předejít průšvihu.

PS. Protože už jsem byl "napomenut", že používám zkratku PM místo SZ, tak "string" je nudle seriově zapojených aku. Může jich být pár, ale může jich být i 10, navíc klidně 2 stringy paralelně krát dva, protože to mívá symetrický napájení. Já to nevymyslel, já to mám hlídat.

Velke UPS maju aj 20 baterii v serii. Casom sa baterie vzdy rozidu - niektore sa prebijaju a niektore nedobijaju.

Nevím co je požadováno nyní, ale když jsme dělali před 10 lety nabíjárnu pro vysokozdvihy a regálový zakladače, tak nepřítomnost čidla sirovodíku (vodík byl osazen) byla revizní závada a muselo se to projektově a montážně doplnit. Revizi dělal revizák se specializací na "výbuch" z pardubický Explosie, blbě se tyhle revizáci shánějí.

20 aku v serii už běžný uživatel EB nerozchodí, já se raději držel při zemi.

V mým systému dozoru je to jedno. Klidně 50.

@Celeron: Jedna věc je jedno čidlo a druhá věc je třeba jedno čidlo na každých 5 aku (napsal jsem to původně blbě). Ono se to totiž zředí, už jen proto, že to přece musí být odvětraný.

Jak psal rnbw, tak to čidlo musí mít certifikát do prostředí s nebezpečím výbuchu.

A co tak místo těch plynů detekovat teplotu baterií ?

Tuhle položku si škrtni stejně jako EKKAR to napětí.

Mimochodem, tady nejde o nějaké protipožární opatření, ale čistě o indikaci a prevenci. Ve své "prostatě" by musely mít všechny čidla pro H2 atest na výbušné prostředí (což je opět věc, kterou nemusím řešit)

Jednak je to jinak, jednak je to vývoj.

Na blbou otázku, proč vymýšlíme vymyšlené odpovím tak, že mně je to jedno, já jen plním zadání, ale nevšiml jsem si, že by třeba automobilky používaly nějakej dávno vyvinutej motor a nesnažily se ho změnit.

Takže asi tak.

Pokud je to tedy tak, jak píšeš, vrznul bych do prostoru k AKU čidlo konkrétního plynu (vč. příslušného zapojení) a to jen z důvodu zapínání ventilace (ventilátoru) kvůli odtahu plynu z prostoru AKU. Je to příklad, nic jiného mě teď, po tvém upřesnění, nenapadá.

Celeron píše:Nevím co je požadováno nyní, ale když jsme dělali před 10 lety nabíjárnu pro vysokozdvihy a regálový zakladače, tak nepřítomnost čidla sirovodíku (vodík byl osazen) byla revizní závada a muselo se to projektově a montážně doplnit. Revizi dělal revizák se specializací na "výbuch" z pardubický Explosie, blbě se tyhle revizáci shánějí.

Nechci debatovat o metodě proč a jak něco ano a něco ne - ale nabíjárna trakčních baterek nabíjí jiným režimem než baterky staniční - u těch trakčních se právě dosahuje záměrně hranice plynování, aby se nabily na vyšší % využitelný kapacity. Proto staniční baterky plynujou míň a mnohdy místo čidla stačí (v minulosti stačilo, neznám aktuálně platný předpisy, staniční baterkárnu jsem už neobsluhoval minimálně 20 let) trvalý stacionární odvětrání prostoru.