Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Je možné (samozřejmě do určité míry) ovlivňovat sklon přímky určující kroutící moment v závislosti na otáčkách natočením komutátoru vůči statoru? Je reálné v praxi dosáhnou např zvýšení otáček na prázdno o 10 procent bez zásadního poklesu maximálního vykonu (samozřejmě že maximum se posune na jiné otáčky a moment). Uvažujme nějaký humpolácký motor, třeba startér z auta.

Natočení uhlíků bude vždy nejlepší pro určitý moment . Působením magsil rotoru se statorem dojde "potočení" výsledného směru magtoku . U některých vrtaček se spolu s přepnutím směru dochází i k natočení držáku uhlíků . Jednou jsem kombinoval jednosměrnou vrtačku ze dvou kusů . No a tam byly na šroubech statoru specielní podložky , které umožňovaly pootočení statoru v tělese vrtačky . A takové 4°pootočení měly významný vliv na jiskření uhlíků . Budeš muset určit experimentálně .

No, rozeberu, zkusím. Pak dám vědět.

Takže jako Jára Cimrman s kouřem ve vodě, i já můžu říct, že u automobilového startéru se maximální otáčky s natočením komutátoru nemění. Jednalo se o 6 pólový motor, natočení jsem zkoušel v rozsahu cca +-15°.

U nějakýho motorku ruční navíječky cívek se natáčením uhlíků regulovala rychlost.
Podle mě lze doladěním natočení uhlíků doladit parametry motoru, dost často jsou motory vybaveny stavěcím ústrojím, kdy po povolení pár šroubů jdou pootočit "brejle" nesoucí sběrací uhlíky.
Malý motorky mají zadní kryt nesoucí kartáče uspůsobený tak, že jej lze nasadit ve třech způsobech, čímž je kryt různě pootočený.
Vlakový dynama otáčením koše s uhlíkama docilovaly stálou polaritu, ať se dynamem otáčelo nedním, nebo druhým směrem. Polohy na dorazech se nastavovaly pro nejlepší účinnost.

Tady bysmusel měřit účinnost při zatížení . Volnoběh určitě nee .

Však ano. Jde o motory, které jsou pro stálou zátěž, nebo u těch motorků asi podle účelu použití. Někde na nějakým modelářským webu řešili "předstih", který tímto měníš . Akorát tomu říkají jinak a to si už nepamatuju.