Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Proč se všude zdůrazňuje v proudových zdrojích použití kondu X2? V případě průrazu bývá stejně v přívodu pojistka a ještě nárazový odpor, který by ev. shořel. Nebo to má jiný důvod? Jaký?

X2 neodejde zkratem, alébrž postupným ubýváním kapacity. Což je lepší, než pořád měnit kond a pojistku...

Protože ty průrazy nebo alespoň namáhání špičkami které jako safety kondík musí přežít se stávají celkem často. Pokud dojde k průrazu tak je nedestruktivní (ztácí kapacitu). Kdyby tam byl obyčejný kondík, tak při každé špičce v síti vyletí pojistka.

Při každé špici vyletí pojistka? A k čemu tam je nárazový odpor v řádů desítek Ohmů? A jaký bude rozdíl, když bude v obvodu X2 kond s kapacitou 1uF a kond pro pulzní zatížení bez X2?

Hezky to píšete. A já myslel, že je to jen kvůli odrušení.

V odrušovacím RC členu bývají taky. Ale mnohem nižší kapacity. Já mám na mysli ty klasický síťový zdroje bez galvanického oddělení, kde je proud omezován impedancí kapacity a následně stabilizován většinou pomocí ZD. Požívají se např PIR svítidlech, hodinách u sporáku ap.

To X1 a X2 hlavně není o napěťový odolnosti kondíku, ale o jeho bezpečnostních vlastnostech - kondíky třídy X musejí podle normy splňovat požadavky na mechanicko-tepelnou odolnost konstrukce neboli "safety in failure" - i v případě fatálního průrazu z nich nesmí vyletět žádný žhavý části který by mohly v bezprostředním okolí cokoliv zapálit ani nesmějí zahořet plamenem jeko celek. Proto jsou předepsaný do odrušovacích členů, který nejsou od sítě oddělený pojistkama a nebo jsou připojovaný ještě před hlavním síťovým spínačem. To, že se začaly houfně používat do kapacitních předřadníků a proudovejch zdrojů je právě až důsledek toho bezpečnostního požadavku - prostě i v případě poruchy by neměly trvale přejít do tvrdýho šlusu a tím by za ně nemělo proniknout likvidační napětí ze sítě.

mi-ro píše:Při každé špici vyletí pojistka? A k čemu tam je nárazový odpor v řádů desítek Ohmů? A jaký bude rozdíl, když bude v obvodu X2 kond s kapacitou 1uF a kond pro pulzní zatížení bez X2?

V prípade X2 ten odpor obmedzuje prúd pri mnohých prierazoch až do úpnej sraty kapacity toho X2. V prípade iného C než X2 ten odpor vyhorí namiesto poistky pri prvom prieraze.

mi-ro píše:K čemu tam je nárazový odpor v řádů desítek Ohmů?

Ten Tvůj "nárazový odpor" se používá minimálně, naopak běžně je X2 třeba natvrdo na síťovém konektoru (kvůli rušení) či přímo uvnitř. A nesmí začít hořet. Čert vem pojistku.

A hlavně je testovanej na mnohem větší napětí, běžnej 275V má zkušební napětí 2kV. Třída Y (mezi živou a neživou částí) dokonce 4 nebo 6 kV.

Je to lehce přes 20 let, co jsem ubastlil jedno zařízení, které od té doby trvale běží. Je tam použitý svitkový srážecí kondík ještě z produkce Tesly, cca 100nF, to už nevím jistě, ale s určitostí na 1000V, co jsem tenkrát našel v šuplíku. X2 není a neprorazil se dodnes. Prostě napěťová rezerva je důležitá. Proto také při opravě něčeho s vystříleným X2 srážecím kondíkem použiji obvykle kondík na vyšší napětí, když se nevejde do zařízení, tak stejně na vyšší napětí, ale o něco menší kapacitu, ona obvykle stačí, protože výrobce si dává rezervu kvůli tomu postupnému poklesu kapacity X2 kondíků.

Jako srážecí kondík to klidně může vyhovět. Bohužel, pokud ten kondík je natvrdo na síť, nikdy nevíš, kde kdo vyrobí jaký rušení a jehly, který Ti pak můžou zapálit zdroj. Proto jsou X2 vyrobený tak, aby prostě byly bezpečný při průrazu. I za cenu postupné ztráty kapacity.

Nepochybně souhlasím, použití non X2 kondíku nikomu nedoporučuji a X2 samozřejmě tam, kde je to potřeba používám. Je nanejvýš vhodné, aby tak činil každý, kdo kondík na takové pozici použije. Pokud není cílem zaintegrovat do zařízení kurvítko, je vhodné ten kondík dimenzovat se slušnou napěťovou rezervou, protože prostě déle vydrží. Ten starý bastl jsem spáchal v době, kdy jsem pravděpodobně neměl o nějakém X2 provedení ani potuchy a uvedl jsem to proto, že se výše objevil názor, že non X2 kondík se dříve nebo později vždycky prorazí. Tenhle se ještě neprorazil

No pokud člověk dělá něco pro sebe, nebo po tom chce dlouhodobou spolehlivost, nacpe na vstup i MOV. On ty špice trochu pochytá. Jenže v (spotřební) seriovce se hledí na centy

To jo, použít MOV je velice vhodné, ovšem pokud možno s nějakou sériovou impedancí k tomu, aby MOV nebyl namáhán veškerou energií impulsů sám. To lze pochopitelně dobře splnit u něčeho, co má malý odběr, nikoli však u zařízení, které si kvůli velkému odběru tu sériovou impedanci dovolit nemůže.

Je to prostě to minimum, co tam dávají, aby splnili určité podmínky. Jestli si to chce někdo "vylepšit", tak mu nikdo nebrání. Druhému bych tam prostě dal to samé, co tam bylo.