Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ve které části bežného transistorového radia mám hledat závadu, která se projevuje při jeho zapnutí a vypnutí (vypinačem i vytažením ze zásuvky) mžikovým zesílením zvuku ? Děkuji.

Nevím, co si mám představit pod pojmem "běžné tranzistorové rádio", ale asi to bude něco s varikapama, co se při vypínání trošku odladí.

Pamatuješ si reklamy na prací prášky? Jak byl v bílé krabici "běžný prací prášek"? No tak si představ něco ekvivalentního. Prostě rádio.

Je to starší radiomagnetofon Crown CSC 505 FW - stáří 50 let. Psal jsem běžné transistorové radio proto, že je ještě děláno klasicky, tedy žádné varicapy a nic podobného.
Ta závada se projevuje hlavně na VKV.

No a je to vlastně závada? Třeba když se vypne receiver Videoton 6386, tak to přestane hrát a asi po pěti sekundách se v repro ozve slabý lupanec. To samé dělají zesilovače u promítaček. Vypne se to a ne že to nějaké relátko odpojí repro; šum pěkně poklesne jako kdybys to zeslabil. Pak slabé lup a je ticho.

Já asi vím, o čem autor píše - u některých strojů se stane to, že při vypnutí síťového přívodu opravdu na chvilku začne být zvuk z repro hlasitější. Ale jen na chvilku, než se vybijí elyty ve zdroji, potom to umlkne.
Něco jako by potenciometr hlasitosti ztratil přívod na GND...
Nikdy jsem to ale nezkoumal.
Jen tak od stolu mě napadá, jestli by to nemohlo souviset s tím, že se střídavé napětí z trafa ztratí hned, ale elyty chvilku drží stejnosměrné napětí?

Nechce se mi hledat schema. Pokud by mělo rádio regulaci hlasitosti pomocí napětí, stačilo by přidat k výstupu regulačního poťáku elyt. Jinak si nedokážu vysvětlit, proč by měl tuner se zesilovačem po odpojení napájení zesílit.

podle toho co má to rádio za sebou,
bych se nedivil vůbec ničemu . . .

dělá to od té tvé poslední opravy ?
nedělalo to ještě před tím ?

ok1hga píše:podle toho co má to rádio za sebou

V tom vlákně cosi podstatného chybí. Napřed je vše v poho, a najednou se řeší IO a cívka, o kterých v předchozím textu není ani zmínka.

Myslím si, že to zapojení nebude příliš odlišné od řady CRC400, to má ještě konec ve třídě B s budicími i výstupními transformátory, potenciometr zapojený přímo v cestě signálu.
Bylo by zajímavé zjistit, ve kterém stupni k tomu nárůstu zisku dochází, nebo jestli se úroveň zvýší už na běžci potenciometru.

Může být příčinou rozdílná rychlost vybíjení vazebních kondenzítorů v bázích a emitorech budicího a předzesilovacího stupně, kdy při poklesu napájecího napětí napřed posunem pracovních bodů tranzistorů přestane účinkovat záporná zpětná vazba? Ta tam totiž nijak tvrdě utažená nebývá, ziskem naprázdno, potažmo počtem tranzistorů se tehdy ještě dost šetřilo. Takže asi může.
A další: co když mohl na nýtku zemního konce potenciometru hlasitosti časem vzniknout cuproxidový přechod, který normálně v ustáleném stavu nevadí, ale vybíjecí proud vazebních kondenzátorů ho "přivře" natolik, že pro střídavý signál změní dělicí poměr?
Jasně, jsou to hodně přitažené teorie, ale když jsem se s tímto projevem kdysi také setkal, nenapadlo mě se tím zabývat, pokládal jsem to za vlastnost, nikoli za závadu, neměřil jsem to.

sinclair v jiném vláknu píše:Spoustu věcí z Tuzexu opravovala Kovoslužba, Tesla jenom něco.
Ale skoro vždycky k tomu bylo orig schéma a většinou mizerně přeložený text ze servisního manuálu s případnými vkopírovanými obrázky, pokud šlo třeba o průběhy a tak. Záleží, kdo to prodával - já si tohle tedy vůbec nepamatuju.

Ano, byli jsme zvyklí, že se nějaká dokumentace přibalovala k elektronice, někdy byla i k tuzexové lepší, než k té z RVHP (ale třeba k Teslám a koprodukci se daly sehnat plnotučné servisní manuály za 5 - 20 Kčs, i když třeba až po 5 letech od ukončení výroby). Jenomže neviditelná ruka trhu utrhla i tuto možnost: chceš to opravovat, no tak to asi potřebuješ, živí tě to, zaplať plnotučnou cenu za duševní vlastnictví výrobce bez ohledu na to, že už neexistuje, ani nikdo z autorů přístroje za to neuvidí ani floka.
Určitě pamatujete stránky raupenhaus.de: z nich musel Klaus dokumentaci odstranit, protože práva na ni v tichosti záhadným způsobem odkoupil časopis Funkamateur a na provozovatelích podobných stránek právní cestou vymáhal předání (nikoli pouze odstranění) všeho, nejen toho, nač koupil práva. A ty dokumentace na stránkách Funkakamateura přibývají zoufale pomalu.
Elektrotanya pro jistotu v zeleném inzeruje, že "Tato stránka pomáhá zachránit Zem před elektronickým odpadem". Zátěž životního prostředí je dnes docela účinné zaklínadlo, ale snad jen v právním státu by mohlo zafungovat. Jde o prachy, ber kde ber, takže životnost této stránky bude omezená tím, jak dlouho odolají Maďaři tlaku ze zbytku EU. To Švýcarům nehrozí, přesto Radiomuseum v Luzernu je placená služba už od registrace, později už funguje na body za příspěvek, ať už schéma nebo fotky, či doplnění dat, za ty body se pak dají stahovat alespoň schémata.

Zdrojem v radiu to asi není, protože to dělé i na externí zdroj. Spíš to nějak souvisí s naladěním VKV části, protože ten příjem nic moc, radio je dost citlivé na natočení antény, reprodukce je více méně zkreslená. Na AM hraje bez problému.

Tys ale nenapsal "jen na VKV", ale "převážně na VKV".
Tam to právě může dělat mizerná citlivost FM cesty, mezifrekvence je sotva na hraně omezení, takže o potlačení AM se stará jen poměrový detektor.
Jak ujíždí ladění při změně napájecího napětí, vznikne na boku některé rezonanční křivky v mezifrekvenci, vunikne přídavní amplitudová modulace, kterou měl "sežrat" omezovač, ale ten nasycený nebyl. A to se projevuje téměř vždy vyšší hlasitostí.
Asi by neškodilo zjistit příčinu té hanebné citlivosti, opravit, a bude po problému.

Mne toto robí poskladané rádio. FM Tuner (ladenie otoč. kondenzátorom) je z nejakého starého lacného autorádia + konce s 2x MBA810 - z niečoho modul. To zosilnenie pri vypnutí je na okamih takmer dvojnásobné, neriešim to. Je to len v dielni...ide to tak zo 5 rokov

Ano, ta citlivost je slabá. Zkusím vyměnit transistor 2SC 461 ve VF části.

Já to připisoval tomu, že při vypnutí na výstupu trafa naskočí vyšší napětí, podobně jako na zapalovací cívce.