Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Pro vinutí transformátorů ve sp. zdrojích se nepoužívaní dráty, ale VF lanka.
Dotaz:
Jednotlivá lakovaná vlákna ve VF lanku
A) musí být smotaná
B) nesmí být smotaná
C) je to jedno

Díky za radu.

Isto tu budú viacerí čo majú presnejšie info, ale pokial ja viem tak "lankový" kábel má pri tom istom priereze menší odpor resp lepšie vedie el. prúd a tým pádom je výhodnejší.

Hlavně to bude asi o mechanických vlastnostech - pokud nebudou jednotlivá vlákna (=drátky) spletená, nebude výsledná licna mechanicky držet u sebe, rozplete se na jednotlivé drátky.

Na těch +- 50kHz se na skinefekt asi tak nehraje, spíš se svazek tenkých vodičů líp navine na pofidérní kostru než 3 mm drát.

Právě že na 50kHz se skinefekt už uplatní. Navíc dnes jsou frekvence spínání i 100kHz a při této frekvenci už se blížíme vysílání na dlouhých vlnách.

zvaty píše:Navíc dnes jsou frekvence spínání i 100kHz a při této frekvenci už se blížíme vysílání na dlouhých vlnách.

a díky snížení výkonu ČS vysílačů nic jiného než spínané zdroje ve městě mezi baráky nejde chytit . . .

sorry za OT, ale musel jsem . . .

Za C. Nesmotaná lanka navineš hustěji, ale jednotlivé závity budou mít vůči sobě větší kapacitu. Stejné cívky, lišící se pouze v smotaném/nesmotaném lanku budou mít tedy mírně odlišné parametry, ale posouzení, která z nich je "lepší" už záleží na konkrétní aplikaci.

Z literatury o spínaných zdrojích, o jejich návrhu a konstrukci (obecně řečeno, přesně už nevím kde to bylo uvedeno) jsem se dozvěděl, že do průměru CuL drátu cca 0,7mm se skin efekt projevuje při těch vyšších frekvencích pro spínané zdroje (uvedené cca 50kHz a výše) minimálně, zvětšováním průměru použitého drátu pak skin efekt exponenciálně narůstá... Doufám, že jsem to napsal správně. Proto se ve zdrojích často využívá vinutí prováděné dvěma, třemi, i více vodiči zároveň - vedle sebe - bifilární, trifilární, ... vinutí.

Výpočtem pro f=50kHz vychází hloubka vniku asi 0,32mm.
Takže si to vysvětluji tak, že kruhovým vodičem o průměru 2x0,32=0,64mm je veden téměř celý proud a další zvyšování jeho průměru už není příliš efektivní.
Ve skutečnosti je zde ale situace ještě horší, protože proud obsahuje vyšší harmonické kmitočty.
Tady se ukazuje hlavní výhoda použití lanka.

Tohle je spíše teorie, většina spínaných zdrojů je vinutá drátem, třeba zdroje z počítačů, tlumivky z počítačů. Ve snižovači napětí pro bateriovou síť 48V - z rozsahu 62 - 48V na 48V/100A jsem viděl (je stále provozován) pracovní tlumivku na toroidu cca 80mm průměr jádra, vinutí vodičem CSA 16mm² , snižovače (tzv. stabilizátory) takto pracují skoro 20 let. Další námi provozované (zakoupené) zdroje pro střední výkony 5 - 30kW, nabíječe, zvyšovače, mají transformátory planární, tam taky není žádné vf lanko, ale plochý vodič.
Asi jsem zapomněl na svářecí zdroje, tam ještě mají vinutí vf lankem využití.

A jaká je postačující rychlost (on/off time, ft) spínacího tranzistoru (půlmůstku), který pojede např. na 50 kHz ?

Ještě k VF lanku, nestačí aby bylo smotané, musí být spletené, to znamená - že vodiče lanka střídavě při splétání procházejí středem a okrajem svazku vodičů. Jinak se uplatní skinefekt stejně jako u pevného vodiče.

Toto tvrzení by potřebovalo nějak podepřít....

A nebo vyvrátit, já si to pamatuju ze školy z elektroniky, profesor měl k tomu nějaký graf a vzorce. Ale je to už přes pětačtyřicet let, tak to beru jako dogma, vycházím z toho, že většina z toho co mě v technických předmětech naučili byla pravda a hodila se mi většinu profesního života.

Tady už zřejmě bude záležet na tom, zda jde o jediné lanko, nebo o souběh mnoha lanek smotaných do cívky. První případ by možná stál za zvážení, ve druhém případě je však jednotlivým vodičům lanka zcela lhostejné, zda jejími sousedy teče proud téhož nebo jiného závitu, protože všechny tyto proudy i jejich magnetické účinky jsou totožné.