Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj, tak jsem po dlouhé době zkusil zapnout rádio Tesla Progresson, ale zjistil jsem, že hlavně na krátkých vlnách je spousta stanic a ladění velmi problematické. Pouhé "napružení" ladicího mechanismu může změnit stanici. Dnes jsem našel v diskusích několik stížností na stabilitu a přesnost ladění, jak se zdá, u tohoto rádia je to vlastnost, nikoli chyba.

Chci se zeptat, které teslácké rádio má podle vás nejlepší ladění,citlivost,reprodukci na krátkých vlnách ? Zkoumal jsem různá zapojení, některá rádia mají tranzistorové vstupy i mf, pak se používaly UL1211, A4100, A244D.

Díky, za diskusi.

V tehdejší době existovala podle ČSN tabulka, na jejímž základě byly přijímače děleny do několika tříd. Viděl jsem ji v modrém AR z konce 80. let. Aby mohl být konkrétní přístroj zařazen do určité kategorie, musel mít odpovídající výbavu, do které kromě jiného patřily i vlnové rozsahy, takže u většiny rádií z Tesly byly KV spíš do počtu, jako např. u toho Progressonu. Pokud chceš poslouchat na KV, tak na přijímači jiné značky...

Z tranzistorových rádií Tesla s normálně fungujícím KV rozsahem se mi vybavuje leda 810A. Lepší situace je u lampových rádií.

Na KV je z tranzistorových přijímačů dle mého dobrá třeba zde zmiňovaná Selena, 5 rozsahů a citlivost slušná. S lampovými přijímači moc zkušeností nemám. Trio celkem ušlo, ale daleko lepší výsledky dává Harmonie s pásmovým laděním. Naopak Stereodirigent je bída na všech rozsazích. Ale asi by snesl tak trochu GO.

na KV asi byly nejlepší ruské tranzistoráky a zvláště pak VEF206 . . .
samostatná KV pásma, slušná citlivost, dobrá selektivita . . .
. . . akorát to dneska sehnat funkční bude dost problém.

No, popravdě jsem osobně čekal lepší výsledky s integrovaným řešením a keramickými filtry, než s mezifrekvencí s LC obvody... Dokonce v sousední diskusi o A244D a A4100 vypadá, že A244D má lepší citlivost než ostatní integrované mezifrekvence. Pak ale nerozumím tomu, že rádia se starším obvodovým řešením jsou lepší.

VEF si pamatuji, kdysi jsme ho měli doma, pak snad někomu spadlo, rozbil se, karusel zaoxidoval, možná ho najdu na půdě.

Problém není v selektivitě. Teslácká rádia prostě nebyla na KV stavěna, nemají rozdělená pásma. Ladění je tak problém, protože KV pásmo zabírá příliš velký rozsah a přesnost naladění je pak problematická. To je čistě mechanický problém. V tomhle je ten VEF lepší, ne v selektivitě. Tam IO s keramickým filtrem vyhovují.

Aha, rozumím, takže nejlepší by bylo použít A244D s mech.filtry a rozprostřené ladění, už rozumím.

Možná, že se dám znovu po letech do bastlení. Syn chce pájet, tak mu vymýšlím stavebnici s LM386. Tak A244D může být modul k němu.

Tranzistorová rádia Tesla jsou vesměs nanic, zvláště poud jde o novější výrobky. Nebylo blíže specifikováno o jaký druh by mělo jít (stolní, přenosné). Stolní tranzistorové rádio z produkce Tesly by se snad dalo doporučit starší typu Galaxia-Spirituál, jinak byla také ve své době dobrá elektronková rádia z padesátých let (Harmonie, Symfonic, Dalibor, Opera a další obdobné modely) jelikož měla na jednotlivých krátkovlných pásmech rozprostřené ladění.
Z novější tranzistorové produkce jsou velmi vhodné již zde vzpomenuté typy z býv. SSSR - Selena, VEF, Spidola.
Mám i příznivé zkušenosti se stolními výrobky Unitry (Cotessa, Amor, Junior, Slazak, Sněžka), jelikož jsou všechny laděné kondenzátorem na dlouhé stupnici a nemají nějakou komplikovanou a zcela nevyhovující elektronikou, která neudrží stabilní naladění.

Otec mal tranzistorák Unitra PMP101, tá má ladenie kondenzátorom a navyše tam bol potenciometer dolaďovania. Na KV rozsahu sa dalo naladiť niekoľko staníc iba otáčaním týmto potenciometrom, bez ladenia konenzátorom.
Tesla, to je bieda, čo sa týka KV. Dokonca aj DV/SV rozsahy nie sú u rôznych typov rovnako použiteľné. Mám na mysli výrobky z 80. rokov.

Rádio Unitra PMP101 je jen dalším důkazem o kolik byla Unitra lepší proti Tesle. Tento přijímač v době jeho prodeje na našem trhu moc nebodoval svým vzhledem, ale má velmi příjemný zvuk, dobrou citlivost (a to i na vkv po přeladění) a bytelnou skříňku. Jeho nedostatkem je příliš tuhý chod ladění, ale již výše zmiňované jemné dolaďování na KV to plně kompenzuje.

Svého času jsem měl docela slušnou sbírku radiopřijímačů a ty sovětské mě vždy přitahovaly. Pokud se podíváme na cívkovou soustavu a velký ladící kondenzátor pro AM pásmo, zejména KV pásma, to je jako u vojenských přijímačů, spolehlivé ladění, výborná selektivita.



Přijímač VEF206 už nemám, ale jiné v dílně ještě mám – Selena, Okean, Spidola, Riga, Meridian




..ty přijímače mají svoje kouzlo..

Pro příjem KV na přenosných trp jsou dnes asi nejlepší tzv. všepásmové světové přijímače.
Už za minulého režimu byl nejznámější třeba "Grundig Satelit" (bylo jich několik modelů), anebo třeba o něco dostupnější a taky levnější OLYMPIA ATS 803A

Starší přijímače, které mají KV pásmo rozdělené na více rozsazích, mohou postrádat pásmo 22m (13,5 - 13,8MHz), které se nějak "narodilo" v poslední době.
Vidět je zde:
http://websdr.ewi.utwente.nl:8901/

Díky za odpovědi, našel jsem nějaké Tecsuny, nebo si počkám na nějaký Grundig Yacht Boy, škoda, že GYB 10 se už neprodává, byl ještě nedávno.