Takhle silný drát už se nechá bez problému skládat pěkně závit vedle závitu z ruky. Ano, píši z ruky, protože pokud ta navíječka nemá nastavitelné ukládání drátu tak, jak psali již kolegové výše, tak je toto prakticky jedinný možný postup, jak to udělat rozumně.
Je potřeba po rozjetí navíječky držet drát mezi prsty jakoby o něco zpožděný proti přímému pohledu na kostřičku. On se pak pěkně "tulí" k předchozím závitům a nevznikají mezery. Nesmí se ovšem zpožďovat hodně, protože pak závity "vyskočí" již na ty předtím navinuté.
Je potřeba vyzkoušet sílu "brždění" toho drátu mezi prsty kvůli správnému utahování závitů, a pak také vzdálenost palce s ukazováčkem, kterými prochází drát, od trnu s kostřičkou. V tomto případě je vždy lepší větší vzdálenost, aby byla "vůle" na možnost nenásilného uhýbání drátu dle potřeby. Ze své vlastní dlouholeté zkušenosti mám vyzkoušenou ideální vzdálenost tak 30-40 cm. A ještě dodávám, že cívku s drátem mám pod nohami. Takže drát jde z cívky do dlaně, pak prochází mezi ukazováčkem a palcem regulujícím utahování, no a pak už jen na kostřičku v navíječce ;-(
Na krajích kostřičky je potřeba snížit rychlost navíječky na i méně než jednu otáčku za sekundu kvůli možnosti přesně nasměrovat drát k čelům (a nemotat ho hlavně na "čela"), vyplnit tam přítomnou mezeru klidně i několika závity navíc na rovinu, a pak začít další vrstvu a držet drát zase se zpožděním. Nicméně doporučuji po několika vrstvách vinutí použít proklad, pro případné srovnání nepřesností.
Tohle se ale člověk nenaučí hned, trvá to několik transformátorů, než se začne objevovat alespoň částečně ten správný grif a součinost prstů, ruky a nohy pro regulaci rychlosti otáček + důležitého vyhodnocovacího článku, a to jsou oči.
Toť mé zkušenosti po navinutí několika tisíc transformátorů
Snad to pomůže. Nicméně jedná-li se o jeden transformátor, doporučuji dojít za někým, kdo to ovládá a má to v profi kvalitě, jak primár, tak sekundár, za hodinu hotové.
Vašek