Vláček PIKO Expert a ovládání autodráhy.
Napsal: 13 říj 2021, 20:15
Snažím se likvidovat staré věci a přemýšlím, zda mám následující věci ještě nechat pro "pravnoučata" (první pravnouče holčička má 8 měsíců), nebo zda by o to neměl někdo zájem, a nebo zda to odvézt do sběrného dvora.
1. Pulzní zdroj s šířkovou modulaci napětí - obrázek 1.
Tento zdroj jsem si vyvinul a postavil někdy v roce 1975 jako nabíječku akumulátoru pro mé první auto Moskvič z bazaru. Dnes v době levných automatických nabíječek nemá tento zdroj jako nabíječka význam.
Od osmdesátých let jsem jej však používal k pohonu autíček autodráhy a elektrického vláčku pro moje malé děti.
Zdroj pracuje s pevnou frekvencí, a napětí se reguluje šířkovým nastavením pulzů. Je přepínatelný pro napětí 0 až 12V nebo 0 až 24V, má nastavitelné proudové omezení od 1 do 7A (bylo potřebné pro použití jako nabíječka autobaterií) a ochranu proti zkratu a přetížení. Měřák lze přepínat pro měření napětí nebo proudu.
2. Elektrický vláček PIKO EXPERT - obrázek 2.
Kolejiště vláčku bylo napájeno tím pulsním zdrojem. Pulzní zdroj umožňoval plynulý pohyb vláčku od zcela minimální rychlosti do maximální rychlosti, než by při ní došlo k převrácení lokomotivy v oblouku. Jednoduchý ovládač přepínal směr jízdy, jízdu nebo stop a tlačítky se spouštěly závory. V kolejišti, které stále máme, byly jedny závory a ručně ovládána výhybka do slepé koleje. Na konci slepé koleje se lokomotiva automaticky zastavila, ale v opačném směru mohla odjet (poslední úsek slepé koleje je napájen přes diodu, která dovolila jen výjezd ven).
3. Autodráha s možnosti postavení do "osmičky" s křížením přes most a s mantinely v obloucích - obrázek 3.
Díly dráhy jsou stále ve skříni. V době největší slávy byla autodráha sestavena napevno na desce ze sololitu, a jako celek se ukládala pod válendu. Nikomu by se nechtělo tu dráhu pro hraní vždy znovu sestavovat a rozebírat.
K autodráze jsem postavil elektroniku s počítáním kol pomocí fotobuňek. Ovládač měl tyto funkce:
- Režim "TRENING". Autodráha byla trvale pod napětím, takže bylo možno jezdit a brzdit neomezeně, nastavit si optimální napětí pro rychlost a trénovat optimální projíždění obloukem.
- Režim pro jednoho jezdce. Časovačem se nastavila doba jízdy od 1 do cca 7 minut. Autíčko se postavilo pod fotobuňku a jízda se spustila tlačítkem START. Po nastaveném čase se napájení samo vypnulo a počítadlo ukázalo počet projetých kol. V místě zastavení autíčka se umístila značka, a mohla se jet další jízda na rekord pro překonání nejvzdálenější značky.
- Režim závod dvou jezdců. Bylo to podobné jako jízda pro jednoho jezdce, jen se dvěma autíčky. Vítězem se stal ten, kdo ujel větší počet kol, nebo při stejném počtu kol ten, kdo byl na trati dále.
Závod pro dva měl ještě režim pro automatické zastavení až při průjezdu cílem. Pokud by byl stejný počet kol, ukazovala svítící dioda u počítadla toho, kdo projel cílem jako první.
S autodráhou si hrály děti i dospělí. Posledních mnoho let už vše leží jen ve skříni. Autíčka mají zpuchřelé gumy, ale s novými gumami by mohla být ještě pojízdná.
K pulznímu zdroji (1) i k ovládání autodráhy (3) mám k dispozici kompletní schémata zapojení. Ovládač autodráhy byl navržen pro ten pulzní zdroj. Napájení 24V pro elektroniku je odvozeno z pulzů 24V v režimu 0 až 24V nabíjením kondenzátorů přes diodu. Je to z toho důvodu, že jsem sehnal jen elektromechanická počítadla na 24V. Střední napětí pro jízdu autíček se může nastavit téměř od nuly po maximální hodnotu, při které "pilot" ještě stačil autíčka ovládat. Obvykle se nastavilo kolem 10V.
Mám obavy, že v době počítačových her a mobilů už nejsou tyto historické skvosty pro děti ani pro jinochy zajímavé, a nakonec skončí ve sběrném dvoře. Pokrok nezastavíš. Ale třeba o to může mít někdo zájem, nebo to bude ležet až se mi narodí a dorostou další pravnoučata.
1. Pulzní zdroj s šířkovou modulaci napětí - obrázek 1.
Tento zdroj jsem si vyvinul a postavil někdy v roce 1975 jako nabíječku akumulátoru pro mé první auto Moskvič z bazaru. Dnes v době levných automatických nabíječek nemá tento zdroj jako nabíječka význam.
Od osmdesátých let jsem jej však používal k pohonu autíček autodráhy a elektrického vláčku pro moje malé děti.
Zdroj pracuje s pevnou frekvencí, a napětí se reguluje šířkovým nastavením pulzů. Je přepínatelný pro napětí 0 až 12V nebo 0 až 24V, má nastavitelné proudové omezení od 1 do 7A (bylo potřebné pro použití jako nabíječka autobaterií) a ochranu proti zkratu a přetížení. Měřák lze přepínat pro měření napětí nebo proudu.
2. Elektrický vláček PIKO EXPERT - obrázek 2.
Kolejiště vláčku bylo napájeno tím pulsním zdrojem. Pulzní zdroj umožňoval plynulý pohyb vláčku od zcela minimální rychlosti do maximální rychlosti, než by při ní došlo k převrácení lokomotivy v oblouku. Jednoduchý ovládač přepínal směr jízdy, jízdu nebo stop a tlačítky se spouštěly závory. V kolejišti, které stále máme, byly jedny závory a ručně ovládána výhybka do slepé koleje. Na konci slepé koleje se lokomotiva automaticky zastavila, ale v opačném směru mohla odjet (poslední úsek slepé koleje je napájen přes diodu, která dovolila jen výjezd ven).
3. Autodráha s možnosti postavení do "osmičky" s křížením přes most a s mantinely v obloucích - obrázek 3.
Díly dráhy jsou stále ve skříni. V době největší slávy byla autodráha sestavena napevno na desce ze sololitu, a jako celek se ukládala pod válendu. Nikomu by se nechtělo tu dráhu pro hraní vždy znovu sestavovat a rozebírat.
K autodráze jsem postavil elektroniku s počítáním kol pomocí fotobuňek. Ovládač měl tyto funkce:
- Režim "TRENING". Autodráha byla trvale pod napětím, takže bylo možno jezdit a brzdit neomezeně, nastavit si optimální napětí pro rychlost a trénovat optimální projíždění obloukem.
- Režim pro jednoho jezdce. Časovačem se nastavila doba jízdy od 1 do cca 7 minut. Autíčko se postavilo pod fotobuňku a jízda se spustila tlačítkem START. Po nastaveném čase se napájení samo vypnulo a počítadlo ukázalo počet projetých kol. V místě zastavení autíčka se umístila značka, a mohla se jet další jízda na rekord pro překonání nejvzdálenější značky.
- Režim závod dvou jezdců. Bylo to podobné jako jízda pro jednoho jezdce, jen se dvěma autíčky. Vítězem se stal ten, kdo ujel větší počet kol, nebo při stejném počtu kol ten, kdo byl na trati dále.
Závod pro dva měl ještě režim pro automatické zastavení až při průjezdu cílem. Pokud by byl stejný počet kol, ukazovala svítící dioda u počítadla toho, kdo projel cílem jako první.
S autodráhou si hrály děti i dospělí. Posledních mnoho let už vše leží jen ve skříni. Autíčka mají zpuchřelé gumy, ale s novými gumami by mohla být ještě pojízdná.
K pulznímu zdroji (1) i k ovládání autodráhy (3) mám k dispozici kompletní schémata zapojení. Ovládač autodráhy byl navržen pro ten pulzní zdroj. Napájení 24V pro elektroniku je odvozeno z pulzů 24V v režimu 0 až 24V nabíjením kondenzátorů přes diodu. Je to z toho důvodu, že jsem sehnal jen elektromechanická počítadla na 24V. Střední napětí pro jízdu autíček se může nastavit téměř od nuly po maximální hodnotu, při které "pilot" ještě stačil autíčka ovládat. Obvykle se nastavilo kolem 10V.
Mám obavy, že v době počítačových her a mobilů už nejsou tyto historické skvosty pro děti ani pro jinochy zajímavé, a nakonec skončí ve sběrném dvoře. Pokrok nezastavíš. Ale třeba o to může mít někdo zájem, nebo to bude ležet až se mi narodí a dorostou další pravnoučata.