Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Omlouvám se, muselo se to tu řešit mockrát, ale zatím jsem nenašel. Mám dvě Poézie (Tesla 427A). Jedna je vzhledově velmi zachovalá, hmatníky na přepínači rozsahů (VYP-gramo-DV-SV-VKV) jsou "jako nové". Ale uvnitř jsou nějaké zvláštní zásahy (mj. neoriginální výstupní trafo, větší než originál, divně visí na jednom šroubu); přišlo poštou špatně zabaleno a je rozbité sklo stupnice. A při zapnutí někde přeskočila jiskra, tak s ní do budoucna moc nepočítám.
Ta druhá velmi dobře hraje na SV, ale je vzhledově docela zdevastovaná, hmatníky na přepínači jsou všechny popraskané nebo částečně ulomené.
Naskýtá se několik možností: přemontovat výstupní trafo a zkusit rozchodit "tu hezčí" (ani nevím, jestli hraje...), anebo zkusit vyměnit přepínač rozsahů.
V tom druhém případě, jaký byste doporučili postup? Odletovat, odšroubovat a zaletovat, anebo zkusit dobrodužnější variantu a zkusit rozebrat osičku přepínače a prohodit páčky?

Vyndat tlačítkovou soupravu ven znamená odletovat asi 30 drátů v dost stísněném prostoru, navíc část je v pájecích bodech zahnuta a musí se to odcvaknout a většinou pak dát drát nový. Na druhé straně vyčistit zčernalé kontakty od oxidů v šasi je také práce "na výdrž" . Já osobně bych to nevyndaval a mechanicky nerozebíral. Klávesy jsou lepeny , v návodu na opravy je uvedeno lepit lepidlem Epoxy 1200 , ale v některých případech mně to moc nedrželo a šlo to po delším viklání sundat resp. jsem tomu pomohl zubařskou frézkou . Protože sehnat nové klávesy je problém , řešil bych to osobně buď opravou stávajících ( přibarvený tmel a lak) nebo odlitím nových barvenou pryskyřicí . Stačí vnější obal klávesy, vnitřek pak při montáži vyplnit tmelem apod.
Co se týče trafa , stupnice atd. - záleží na tom, co máš doma v krabicích a šuplatech , nahradit lze praktiky vše a " nějak" to hrát bude i s jiným výstupákem atd. - záleží hlavně na tom, na co si ty troufáš a jaký výsledek očekáváš.

Vyměnit trafo a hmatníky po nahřátí páky bude nejschůdnější řešení .

Nejprve bych se snažil uvést do chodu tu první, vzhledově lepší. Odstranil bych cizí zásahy, výstupní transformátor je v tomto typu kupodivu bez odbočky na primáru, takže bych to neoriginální ponechal až do konečné fáze. Kdyby tam patřilo trafo s odbočkou, tak je velká pravděpodobnost, že tam někdo nabastlil výstupák bez odbočky, což v tomto případě odpadá.
Snažit se přenést hmatníky z jednoho kusu na druhý je celkem riskantní operace, může se stát, že hmatník při demontáži poškodíš a na novém místě nebude držet. Taky jsem to zkoušel lepit epoxidem, ale po čase se to vždy uvolnilo. Možná dnes existuje nějaké lepší lepidlo kov-termoplast (Ceys), ale pokud bych měl k dispozici bezchybný přepínač a žádné náhradní hmatníky, tak bych to určitě neriskoval.
Na čištění přepínačů používám dosud socialistický Kontaktol, je nutno jej nechat důkladně odpařit, jinak způsobuje svody. S novějšími přípravky nemám zkušenosti.
Poézia je celkem jednoduché, klasicky zapojené rádio, při dodržení již mnohokrát popsaných postupů by neměl být problém zpojízdnit oba exempláře. Kdyby ses přece jen rozhodl jeden kus kanibalizovat, měl bych zájem o zadní a spodní stěnu, které už delší dobu sháním.

Bohužel většina stříbra přešla do solí a mosaz rychle koroduje ... Radíval jsem posluchačům jednou za čas promáčkonout všechny . Pokud se nějaký čas po renovaci nehnou , budou stejně zlobit . No víš důchodci ..

BOBOBO píše:Vyměnit trafo a hmatníky po nahřátí páky bude nejschůdnější řešení .

Ahoj, no v podstatě potřebuju buď jedno nebo druhé. V hezčím kusu je to neoriginální trafo, zachovalé hmatníky, nějak divně nastavovaná síťová šňůra (lustrsvorka, tam někde přeskočila ta jiskra - ale nevyrazila jistič) a vyměněný elyt. Zatím jsem nezkoušel. Tenhle kus má jednu kosmetickou vadu - paní to špatně zabalila a rozbilo se sklo stupnice. Jinak by zvenku vypadal velmi dobře.

Ten druhý kus hraje, přinejmenším na SV, sklo je v pořádku, ale hmatníky a knoflíky vypadají hrozně. Jinak je bez úprav (a strašlivě zaprášený).

Čili k tomu, abych dal do kupy dva kompletní kusy mi teď chybí jedna skleněná stupnice

Ty hmatníky - jak moc se dají nahřát?

Jindra

Hmatníky nenahřívej - nahřívej třeba pistolkou ten plech co je strčený do hmatníku kousek o něj abys jej nepopálil a s hmatníkem přitom kývej .

Však mu to tam píšu . Chce to teplovzduch s tenkou koncovkou a zatímco budeš nahřívat páku , tak rozumně táhneš za hmatník .

K tvým dalším dotazům :

ad1) K fixaci cívek používám včelí vosk , na rozdíl od třeba parafínu se nedrobí a neláme. Ale fixovat to má cenu až poté, co rádio uvedeš do bezvadného stavu a sladíš jej dle předpisu viz třeba oldradio.cz, je-li to trochu "rozmotané" , je to určitě i trochu rozladěné.

ad2) Hlasitost bude kolísat patrně kvůli zaoxidovaným kontaktům přepínače,
vadnému kondenzátoru v signálové cestě či AVC, nebo vadnému pravděpodobně vysoohmovému odporu třeba v detektoru nebo v AVC .

ad3) Signál je slabý jednak kvůli případnému rozladění , vadě v mf zesilovači, detektoru, AVC atd. atd. - musíš postupovat systematicky odzadu a měřit, máš-li čím . " Skákání " náhodně v rádiu nemá smysl , spíš si ještě nějakou závadu vyrobíš .
Vliv má samozřejmě i malý výkon vysílačů, v době výroby těchto rádií byl i 10x tak velký jako nyní. Zda jde o vadu či vlastnost zjistíš nejjednodušeji měřením za použití vf generátoru.

Ještě bych k tomu dodal, že u 60 let starého rádia je nutno počítat s tím, že prakticky všechny svitkové kondenzátory budou mít svod. To zásadně ovlivní funkci přijímače. Tenkrát se téměř výhradně používaly svitky zalité v podivné špinavě žluté hmotě, která popraskala a kondíky nasály vlhkost. I když nejsou všechny popraskané, doporučuji je všechny vyměnit za nové a kvalitní typy. Kvalitní jsou třeba žluté teslácké kondy řady TC20*. Lze použít i maďarské Remixy, enderácké TGL nebo levné čínské od Alíka, ale před jejich použitím doporučuji zkontrolovat jejich kapacitu a svod. Svod se projevuje až při vyšším napětí, proto jej nezměříš ohmetrem, ale nejjednodušeji multimetrem na napěťovém rozsahu proti anodovému napětí. Po několika vteřinách (až se kondenzátor nabije) musí výchylka klesnout na nulu.
Cívku na feritce lze fixovat třeba i parafínem ze svíčky nebo tavnou pistolí, ale to je ta opravdu poslední věc - až po sladění.
Skokovou změnu hlasitosti se ztrátou hloubek může způsobovat i znečištěná odporová dráha potenciometru hlasitosti, nebo teoreticky i blokovací ellyt v katodě koncové elektronky.

S těmi kondenzátory bych to neviděl tak hrrr. Jako první a preventivně vyměnit ten vazební před nf zesilovačem, na spousta jiných místech ten malý svod nevadí. A ty maďarské REMIXy bych tedy zrovna nepoužíval - pokud myslíš ty zalité kovové, tak s těmi mám snad horší zkušenosti než s tesláckými hovňáky. To už snad radši polské MIFLEX, ale těch jsem zatím použil jen několik.
Jak tu někdo napsal nade mnou - nejčastější příčinnou nahodilé změny reprodukce bývá přepínač.

Ahoj, tvoje stanovisko mě dosti překvapuje. Moje zkušenost je, že rádio po výměně hovňáků téměř zázračně ožije. Malý svod nevadí třeba u blokování napájení (tam se zase kond spíše rovnou prorazí), ale v obvodech AVC určitě vadí. S Remixy máš zřejmě špatné zkušenosti z maďarských televizorů, kde se rády prorážely, ale v rádiích žádné impulsní obvody nejsou, tak nevidím důvod, proč je nepoužít. Tedy mám na mysli ty styroflexové, ty kovové v žádném případě. S polskými Miflexy nemám žádné zkušenosti.

http://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=6514

Radio ani nepouštím a všechny vazební i blokovací , včetně cest AVC měním . Píši to sem asi 20 let .

I já po vícero neúspěšných pokusech postupuji stejně - všechny svitky bez
dalšího měření měním , obvykle za TC207 , 208 . V obvodech oddělujících síť
(anténní zdířka, zem třeba u Talismanů atd.) dávám bezpečnostní Y . Tzv.
síťové antény odpojuji a izoluji , mám se rád .
Kondenzátory v laděných obvodech (slídové, keramické) měním až při slaďování, když je to ujeté a nejde to naladit alespoň přibližně dle předpisu.
Výkonově zatížené odpory a odpory přes cca 0,5Mohmu před oživováním
měřím, hodně jich je vadných . Elektronky měřím , celou sadu rádia , obvykle bohatě stačí 70% emise, aby to slušně hrálo . Elyty ve zdroji formuji
na dc zdroji a měřím kapacitu, vždy jej vyndám a očistím dotykové plochy - blbá zem umí sestsakramentsky pozlobit.

Takto to zase nepřeháním , odpory měřím jen po změření napětí po náběhu radia . Kapacitu elytů neměřím , při formování se při vybíjení ukáže sama . No a za těch spousty rádií jsem vyměnil jen pár usměrňovaček . Ale ani na to nepotřebuješ měřák , po náběhu změříš napětí na zdroji a je jasno .
Pro hnidáče oddělím skupinu samostatných zesíků , tam jsou koncovky téměř vždy pryč . Proto jejich opravy nedělám , je to podobné , jak s výkonovými polovodiči , kvalita je náhoda .
Lahůdkou spíše bývá rozhýbání jader cívek .