Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím
Ani nevím jestli to píši do správné sekce
Tato vymoženost došla i ke mně ,brácha všechno spunktoval a proto že jsem se této technologii až dosud úspěšně vyhýbal tak nevím o ní nic.
Za první co je na té technologii -kondenzační natolik převratného?. když to žere co hodina tak jeden m3
Servisák který to tu byl zapojit tak nastavil teplotu na 55 stupňů a já se ptám když tu teplotu snížím tak nebude to mít vliv na tu kondenzaci
za druhé já když ho zapnu tak to čerpadlo zvyšuje otáčky až nevím kam až dosáhne těch 55 stupňů tak to čerpadlo otáčky sníží ,další věc proč to tak rychle dosahuje těch 55 stupňů tak asi za 20 minut za mě by to nemuselo tak rychle dosahovat tak rychle díky

to je kotel vhodný na podlahovky kde je požadovaná teplota vodu 40st C max, tam pak využijete kondenzačního tepla, na vysoké teploty je to stejné jako obyč kotel

Já mám dvoupatrový rodinný dům " kde soudruzi s NDR udělali chybu"

Tak ony nekondenzační kotle už se asi nesmí prodávat, nebo se pletu?

Prakticky je to tak, že EU zakázala od r. 2020 prodávat nové kotle, které nejsou kondenzační. Samozřejmě už se nikde nedočtete, že musíte překonstruovat topný systém, abyste využili kondenzační efekt. Taky se nikdo moc nešíří, že musíte z kondenzačního kotle odvádět trvale tekutý kondenzát, kterého je klidně i 15 litrů za den. Kondenzace funguje do max. teploty otopné vody cca 48 stupňů páně Celsia. Při nastavení nad 50 °C se kondenzační systém postupně vyruší. Bohužel, jen málokdo má radiátorový systém tak předimenzovaný, aby vytopil barák s otopnou vodou na 45 °C. Takže je potřeba přejít kompletně na podlahové vytápění. Jenže to moc nefunguje bez ekvitermní regulace, protože setrvačnost podlahového vytápění je značná a reakce na změny počasí (teploty) docela zpožděná. Hodně záleží na tom, co je pod topnými hady, aby se zbytečně moc tepla neakumolovalo třeba v betonu - právě kvůli té setrvačnosti.
Mám kotel Medvěd 20 koupený těsně před zákazem prodeje. Topím podle potřeby na teplotu otopné vody 55 - 65 °C, ekvitermní systém jsem nezapojil, víc spoléhám na sebe. V obýváku mám programovatelný termostat Salus, kotel o patro níž v dílně a vytápím tři obytná podlaží (cca 300 m²).

V r. 2017 jsem měnil klasický kotel Junkers za kondenzační Vitodens 100-w. Radiátory se neměnily, do původní ocelové vložky komínu strčili další plastovou vložku, regulace původním pokojovým termostatem, doplněn odvod kondenzátu do sifónu pod umyvadlem. Tři chlapi to zmákli za 6 hodin. A efekty?
Tepelná pohoda v domu je stejná. Za poslední 4 roky jsme spotřebovali 60 MWh energie, za předešlé 4 roky to bylo 65 MWh. Možná byly krutější zimy, ale dá se tam vidět i úspora.
Tepelná pohoda v kotelně se značně zlepšila. Původně se čerstvý vzduch do kotle tahal zvenku dírou ve stěně přes kotelnu, za mrazů tam byla celkem kosa. Teď tam jde ten vzduch skrz komín a v kotelně=dílně se dá pracovat i v zimě - pokud se tedy chce.

To Bernard - můžeš napsat, jakou teplotu otopné vody používáš? Jde totiž o využitelný teplotní spád na radiátorech - tedy o množství předaného tepla do prostředí. Radiátorové systémy jsou konstruované zpravidla na teplotní spád typicky 80/60 °C (někdy 70/50 °C). Tomu odpovídají i průměry rozvodů a rychlost proudící vody. Se snižující se teplotou otopné vody klesá schopnost ohřevu vzduchu v místě předávaného tepla.
Každý byt, dům, vila mají nějaké doložitelné tepelné ztráty. Pokud se ty ztráty nějakým způsobem nezmenší (např. zateplením), tak ty ztráty se prostě musí nahradit výkonem topného systému. Pak už se hraje jen na to, který topný systém má lepší účinnost, případně který je schopen zajistit lepší tepelnou pohodu.
Když jsem zateplil podlahu na půdě rodinného domu o ploše cca 120 m² vrstvou 16 cm polystyrenu s paropropustnou folií pod i nad polystyrenem, dále vrstvou 18 mm dřevotřískových desek + plovoucí podlahou tl. 7 mm, tak mi klesla spotřeba domu o 6 %, po zateplení krovů s 10 cm polystyrenem + palubkový obklad, klesla spotřeba ještě o 1 - 2 %.

jirkati píše:Se snižující se teplotou otopné vody klesá schopnost ohřevu vzduchu v místě předávaného tepla....
...Když jsem zateplil podlahu na půdě vrstvou 16 cm polystyrenu s paropropustnou folií pod i nad polystyrenem....

Takže je lepší, pokud jsou radiatory, používat raději trvale vyšší teplotu otopné vody? Já to zatím praktikuju tak že se snažím teplotu otopné vody na plynovém kotli regulovat ručně s ohledem na průměrné venkovní teploty. když je období větších mrazů tak teplotu vody manuálně navýším, atd..

Jak je to s těmi foliemi u izolací, kdy se dává paropropustná a kdy parotěsná, případně kdy žádná, lze to nějak jednoduše vysvětlit? Očekával bych že při izolaci kterou popisuješ se použije parotěsná aby se vlhkost z interiéru pod tím stropem nedostávala do konstrukce

@jirkati
Zkraje topné sezóny dávám 45°C, v sezóně 50°C a když jsou jó mrazy, tak 55°C. Dům je zateplen, radiátory jsou hliníkové nízkoobjemové, V celé soustavě jsou tak dva kýble vody.