Fosilní foto(aparát)

Zpráva

#16 Příspěvek od **EKKAR** » 20 bře 2019, 19:11

A to ještě nesmíš zapomenout na vliv chemickýho složení vývojky a její teploty při vyvolávacím procesu - že jsou vývojky "rejžáky", který sice z nasvícený emulze "vytáhnou" každej sebemenší krystalek narušenej fotonem světla, ale způsobujou přitom hrubší krystalizaci výslednýho kovovýho stříbra = vyšší zrno, ale taky navopak jsou vysoce jemnozrnný vývojky, který pracujou naopak strašně "ploše" a i s výrazným rozdílem exponovanou citlivou vrstvu vyvolají s minimálním rozdílem kontrastu a s tak jemným zrnem, že dovolily zpracovávat už před víc jak 50 lety vejškovou leteckou fotku respektive kosmickou fotku pořízenou z vejšky v řádu stovek kilometrů na snímky, na kterejch se (samozřejmě s přispěním příslušně kvalitní optiky) daly rozlišit už tenkrát detaily velikosti běžnejch novinovejch titulků (jak ukazujou zatím poslední odtajněný série z archívů CIA) - a s tou teplotou že to je samozřejmě tak, že kdo ji neuhlídal s přesností nějakýho ±0,5°C, tomu nikdy pořádně nemohly vyjít barevný fotky, protože prostě ty lázně jsou na danou teplotu a tím i strmost velice citlivý a i u černobílý fotky byl výsledek práce "flákače", kterej teplotu jen odhadoval velmi snadno odlišitelnej od práce člověka, kterej aspoň ten teploměr na lázně používal ... Srovnávat něco takovýho s digitálním čipem, kterej drží stejnoměrný zrno v rozmezí vnějších teplot -40°C až +60°C, citlivost a strmost převodu taky a jediný co se u něj s rostoucí teplotou výrazně zhoršuje, je šum v oblasti vysokejch citlivostí, to je myslím srovnávat jabka s bukvicema ... Prostě kvalitní digitální čip je skutečně dál než běžnej produkční film - a to nejenom ve formátu kinofilmu, ale i ve formátu svitkovýho (6cm) filmu. Na exaktní veřejný srovnání digitál vs. větší formáty (kratší rozměr negativu větší než 6cm) není dost relevantních a veřejně dostupnejch informací - ale když si vezmeme, že astronomický dalekohledy, který už v podstatě desítky let nejsou nic jinýho než foťáky s extrémní dýlkou ohniska (a to i ty vesmírný) nebo satelitní kamery pro snímkování planet už dneska skoro výhradně pracujou s polovodičovýma snímačema míisto s filmem, asi bude hodně lidí souhlasit, že situace i v týhle oblasti je víc něž jasná - film se světlocitlivou vrstvou v podobě vrstvičky fotocitlivejch chemikálií na průsvitný podložce používanej v roli snímacího média už stačil důkladně fosilizovat ...

Hubert_79 · #17 Příspěvek od **Hubert_79** » 20 bře 2019, 21:41

Záleží na filmu, zda má klasické či tabulární krystaly (klasické - subjektivně ostřejší výsledek, vyšší zrnění; tabulární - méně zrnění při vyšší citlivosti, ale subjektivně méně ostřejší), dále pak na optice a samozřejmě na procesu vyvolávání a kvalitě emulzí a dodržení postupů.
Pravdou je, že z filmů je na přesnost expozice nejméně citlivý barevný negativ a naopak nejháklivější je barevný diák.
Lze také zajímavě experimentovat - používat PUSH proces, kdy třeba film ISO 100 naexponuji jako 400 a jako 400 vyvolám. Výsledek je celkem zajímavý a ve většině případů použitelný. Taky jsem párkrát zkusil tzv. CROSS proces, kdy je barevný diák vyvolán jiným postupem a výsledkem je barevný negativ. Ty fotky pak vypadají velice zvláštně. Fajn experimenty pak jsou s filmy po expiraci (třeba i po 10 letech), kdy je ale potřeba tyto exponovat s plusovou korekcí. Třeba film ISO 100 exponovat jako ISO 50 a podobně.
Osvědčilo se mi ale mít min +1/3 EV na barevném negativu vždy - obraz je pak lépe nasycen a neztrácí se podrobnosti ve stínech.
Máš Jardo pravdu, že je primárně potřeba "vidět", ale když vidíš a technika je silně limitující, je to na hvno.

Osmdesat · #18 Příspěvek od **Osmdesat** » 21 bře 2019, 11:21

Prostě ten "fosilák" asi dává přednost kvalitě před novostí. Olympusy byly dobré foťáky.
Mám doma kompakt Minolta S414 z roku 2002, se 4 megapixely a compactflash kartou. CCD snímač velikosti 1/1,7". Optika je naprosto špicová - fotka ostrá jako břitva.
Tento foťák poskytuje fotky kvalitativně na vyšší úrovni než většina dnešních 16megapixelových kompaktů.
Přijde mi, že v počátcích digitalizace se i digitální foťáky dělaly tak nějak poctivěji, fortelněji, než dnes.

Osmdesat · #19 Příspěvek od **Osmdesat** » 21 bře 2019, 11:40

Apropos k té nesmyslné debatě digitál vs. film. Dá se říci, že dnešní fulfrejmové zrcadlovky za 100 tisíc "tak nějak" s vyplazeným jazykem a odřenýma ušima víceméně dejmetomu už pomalu dosahují dynamického rozsahu a rozlišení běžných inverzních kinofilmů.

Rozlišení filmu se neměří na pixely, ale v čárkách/mm. Běžný 100ASA film má rozlišení >100 čar/mm.
Na pixely se to špatně převádí, ale pro rozlišení 1 čárky je potřeba aspoň 2 pixely (1 pixel čárka a 1 pixel mezera).
Tzn. políčko 100 č/mm filmu 36 × 24 mm je ekvivalentem 7200 × 4800 pixelů, to jest >34 megapixelů.
Ty nejlepší DSLR snímají rozsah cca 10 EV, což odpovídá i rozsahu běžného filmu.

Pak jsou tu ovšem kopírovací a duplikační filmové materiály o extrémně nízké citlivosti, ale tím pádem i extrémně jemném zrnu - takové mají rozlišení klidně i 500 čar/mm!!!! Tam se může jít digitál s jistotou vycpat

Jo a nezapomínejme, že obrazové snímače mají "antialiasingový" filtr pro potlačení moaré. Tento filtr potlačuje vysoké frekvence, takže získané skutečné rozlišení je vždy nižší než by bylo možno teoreticky získat z počtu pixelů. Film samozřejmě žádný takový filtr nemá

O linearitě převodní charakteristiky obrazových snímačů lze taky úspěšně pochybovat. A týká se to i nejlepších DSLR. Takže i argument lineárního jasového převodu padá.

Ale jakože uznávám, že jednou digitální snímače dosáhnou vyšší kvality než film. Chtělo by to ale nějakou změnu, ty jejich trapné CMOSy už mě unavují...

Nakadah · #20 Příspěvek od **Nakadah** » 21 bře 2019, 11:45

To se dělají i dnes, ale za fortelnější konstrukci si prostě musíš připlatit a hodně. Je rozdíl třeba mezi digitální zrcadlovkou označenou jako "entry level" a nebo "flagship".

Je NEX-C3 fosílie? Koupil jsem ho primárně na pokus s přefocením negativů, jestli bude výsledek lepší než plochý skener který používám (a je to lepší o dost). Nakonec jsem zjistil že to i celkem pěkně fotí.

Osmdesat · #21 Příspěvek od **Osmdesat** » 21 bře 2019, 11:53

No určitě dělají, věřím tomu. Je tedy pravdou, že v počátcích i obyčejný digitál byl dost drahý... I ta moje zmíněná minolta stála nějakých 12 tisíc. Sice nebyla nejhorší, ale byl to jen pokročilý kompakt.
Za 12K dnes už člověk pořídí DSLR.
Mě ale na dnešních foťácích odrazuje to "honění pixelů", kdy se neustále na stejné ploše zmnožují pixely. Fyziku nelze ohloupit přece...

Nakadah · #22 Příspěvek od **Nakadah** » 21 bře 2019, 16:30

A proto jsem si sehnal fosilní "flagship" od Minolty - Dynax7. Sehnat nejvyšší 9ku nebo 9Ti to už je u nás málo pravděpodobné.

Blbé na tom je, že se často přistihnu jak raději fotím lehkou a mechanickou Praktikou VLC2 s Pancolarem 50.

Hubert_79 · #23 Příspěvek od **Hubert_79** » 21 bře 2019, 18:20

A proto jsem si sehnal fosilní "flagship" od Minolty - Dynax7

Filmový Dynax 7? Těch u nás bylo dost málo... Mám jeho digitální verzi, 7D a k tomu ještě 5D. Ve spojení s minolťáckými objektivy z osmdesátých let (35-105 mm a "big beercan" 75-300mm) velmi dobré. Seťák 18-70 mm je lehký, má lepší rozsah, ale... Ty starší si ho namažou na chleba.
80: Abys využil u filmu rozlišení 100 lpmm, tak bys potřeboval hodně dobrou optiku. Možná jedna firma z Wetzlaru něco takového vyráběla. Jinak je to celkem iluzorní a teoretická hodnota. Takže čistě teoreticky ano, ovšem prakticky (s přihlédnutím k celému procesu) má digitál navrch. I z 10 Mpix APS-C zrcadla uděláš hezkou metrovou zvětšeninu. Když s tím fakt hodně umíš.
Ten AA filtr nemají všechny DSLR, mám pocit, že nějaký Nikon (asi D800E, nechce se mi to hledat) ho neměl.

Nakadah · #24 Příspěvek od **Nakadah** » 21 bře 2019, 19:34

Big Beercan mám, to už se na krku pronese. Pak klasiku 28-105 a nakonec malý lehký a rychle ostřící 50/1,7.

#25 Příspěvek od **Hill** » 22 bře 2019, 05:59

Jestli chceš spolehlivě rozlišení přes 100 lpmm, pak je lepší oželet zoom a pořídit si nějaký objektiv na bázi Petzvalova Tessaru. Těch se vyrobilo hodně, například Pentacon Auto MC 1.8/50 je uvnitř taky Tessar a zvládá to.
Ano, dnes jsou objektivy navrhované počítačem, čočky asférické, vrstvy antireflecní, materiál skla vlastností téměř konstantních, ale i u nejlepších zoomů se musí něco malinko oželet, aby byl prodejný. Tedy, aby za něj byl někdo ochotný zaplatit tu cenu.

Hubert_79 · #26 Příspěvek od **Hubert_79** » 22 bře 2019, 09:52

Ta padesátka (50mm 1:1,7) to je sklo konstrukcí někdy ze šedesátých let, ale osvědčené. Ten 75-300mm se pronese nejen na krku, je to mrcha těžká, ale rád s ním fotím. Ještě jsem pořídil 28mm 1:2,8 což na digitálu mám jako záklaďák. Dobré sklo; na plnou díru trochu měkký, ale stačí 5,6 a kresba je od rohu do rohu krásně ostrá.

Nakadah · #27 Příspěvek od **Nakadah** » 22 bře 2019, 10:23

No hlavně Minolta AF bajonet má výhodu pro použití i starých manuálních skel (myšleno ostření na nekonečno bez problému). Vezmu redukci M42 s AF čipem a šup tam Pancolar nebo Flektogon nebo nějaký Pentacon. A nebo lehce upravenou tu stejnou redukci pro Altix bajonet a šup tam Trioplan 2,9/50V.

Mám i designove zajímavou Minoltu 7000AF, ale na tu nějaký 🤐 osadil klasický starý blesk a je nějaká pokažená. Jeden snímek cca ze čtyř špatně exponuje. Škoda.

Hubert_79 · #28 Příspěvek od **Hubert_79** » 22 bře 2019, 10:36

Ty staré Minolty se na aukru a spol přehazují vidlemi. Když jsem kupoval ty skla (35-105mm a 75-300mm) tak jsem je pořídil v setu s těly 7000i a 7xi. Tak je mám vystavený ve vitrínce, spíš tedy je to takový foto-hospic. U těch těl by mě s_alo, že jsou na nějaké ty spešl (a ne levné) baterky. Když na film a AF, tak jsem fotíval Nikonem F90x, ten je na čtyři tužkové. No a když bez AF, tak Olympus OM-4 (někdy i OM-1N a OM-2N).
Kdybys toužil po filmech, tak jich mám plnou bedničku v lednici, tudíž nevadí prošlá expirace. Kodaky ProFoto, nějaké Fuji a tak... Mám toho tolik, že to asi nezužitkuju. Pak jsou tam nějaké negativy EUROPRINT s expirací 2001 :lol:

Když se tomu naložilo +1EV, tak to pak mělo barvy jak pohledy ze 70. let.