Vypnutí auta na dálku

[xsc]

Vidím, že by si bol rád, ak.by som si to nemohol dovoliť povedať ani teraz. A to som sa ani nevyjadril na plnú hubu.

Vidíš prd, jen mi zas něco podsouváš a vnucuješ svůj názor. Psal jsem ti, že srovnáváš nesrovnatelné, ne aby byl ticho, tak to nepřekrucuj.

[JirkaZ]

...Jediný motory, který k běhu skutečně nepotřebujou elektriku, jsou takový, který ji nepotřebujou ani k transportu paliva do válců, ani k samotnýmu vstřikování = diesely s mechanickým vstřikováním a nejrůznějšíma druhama mechanickejch transportních čerpadel.

Tak tak. A proto pro případ jaderného výbuchu nebo dlouhodobějšího bolševikova škození (je to cca na stejné úrovni) jedině stabilák.

Ten, co jsem kdysi viděl v Solvayových lomech, se startoval roztočením setrvačníku klikou a přiložením žhnoucího knotu k otvoru v hlavě válce.

Nádhera.

[EKKAR]

Falsh, du dumme ... Ten knot se zapálí, sfoukne a žhavej konec se zašroubuje do hlavy dovnitř spalovacího prostoru a dělá podobnou funkci, jakou má v novejch motorech žhavicí svíčka = doslova funguje jako pomocný zapalovací tělísko. A není to jen tak historická záležitost, používá se to třeba i na malotraktorech TK-10 - https://www.youtube.com/watch?v=4ZrxHDZujuw .

[JirkaZ]

Ale no tak... Princip je téměř stejný, jen jsem prostě nepostřehl ty nuance.

Ono tam člověk není sám a nelze se ptát hodinu úplně na všechno, rozdělávat to atd.

Kapišto?

[EKKAR]

Princip je jeden, variant fůra. Žhavicí celá hlava - třeba starý traktory URSUS, žhavicí žárová trubička žhavená pro start zvenku plamenem - některý starší motory značky DEUTZ, právě tenhleten bavlněnej žhavicí knot - zase ty DEUTZy a spousta dalších motorů až do relativně moderního období, žárová hruška šroubovaná do hlavy - předchůdce toho knotu, různý typy elektrickejch žhavicích tělísek a svíček - furt se jedná o žhavej bod ve spalovacím prostoru, kterej usnadňuje vznícení vstříknutýho paliva, kterej se pro start musí vytvořit vnějším zdrojem tepla (energie) a kterej při běhu mezi jednotlivýma vznětama v sobě akumuluje teplo pro usnadnění následujícího vznětu. Modeláři znají žhavicí motorky na metylový palivo - tam to je stejná problematika. Bez nažhavení žhavicí svíčky se takovej motorek prakticky nedá spustit a když už se to po dlouhým protáčení startérem povede, jde takovej motorek nepravidelně a přerušovaně až do doby, než se dostatečně ohřeje hlava a právě ta žhavicí svíčka, která obsahuje žhavicí vlákno a další hmotu, akumulující v sobě teplo. Se svíčkou nažhavenou do oranžovýho žáru ale takový motorky (pokud mají nasátý palivo do karburátoru a jsou správně seřízený) startujou "na drc" - doslova na první protočení vrtule...

[dvorak]

Na vojně jsme za mrazu dávali véesce čuchnout hoří noviny do sání.
Nebo se použil eter.

[Celeron]

Starý Erťáky autobusy měli vedle řidiče nádobku se šroubením, do který se dala hliníková patronka s éterem a při zašroubování víčka se patronka propíchla a étér vlítnul trubičkou do motoru. Myslím, že Matesy náklaďáky (Š706) to měly taky.

[tomasjedno]

Na vojně jsme to měli i pro vejtřasky.

[DukeNuke]

706 to měly určitě, s nima jsem jezdil. Zašroubováním se propíchla éterová patrona, ale součástí byla i pumpička, kterou se éter napumpoval do sacího potrubí.
Avia měla žhavící svíčku, tam tekla nafta z přepadu a startovat se se mělo až po blafnutí.

[EKKAR]

Na vojně jsme to měli i pro vejtřasky.

Vojenský to měly i Tatry počínaje 138 určitě, jestli to měla 111 nevím, ale jak 148, tak 813 to měly taky. U 815 si nejsem jistej, na vojně jsem žádnou nepotkal.

[tomasjedno]

Však i svého Trabanta jsem tak párkrát startoval

[jurosdi]

Ja som odjazdil vojnu na T 815 8x8 a vstrekovač na eter.bombičku som nemal.
Chytala na brnk aj v silnejších mrazoch. Bola to V12 biTurbo.

[DukeNuke]

Však i svého Trabanta jsem tak párkrát startoval

U traboše stačilo v případě krutomrazu chcípnout motor vytažením sytiče. Pak mohl být krut jaký chtěl, chytil na brnk.