BF245A divnotranzisotor

Zpráva

robos · #31 Příspěvek od **robos** » 23 čer 2025, 08:50

Mám plnú krabicu cievkových teliesok a jadier, ale neviem rozoznať na prvý pohľad, či je niečo z toho ferokart.

V akých tvaroch sa vyrábali ferokartové jadrá? Mali svoje tvary, napr. MF hrnček, alebo sa vyrábali v rovnakých tvaroch, ako feritové jadrá? (t.j. hlavne červíky). Pýtam sa, aby som vedel rýchlejšie vytipovať jadrá, než do nich začnem rýpať hrotom.

#32 Příspěvek od **Hill** » 23 čer 2025, 09:14

Ferokartová jádra se dělala závitová (větších průměrů, nejčastěji se setkáš s 6 mm až 8 mm) i hrnečková. Poznáš je podle toho, že jsou měkká: šroubovákem se dají "ožvejkat", pájkou zase uděláš nový šlic pro šroubovák.
To ve feritu nejde, ten se štípe a praská.

robos · #33 Příspěvek od **robos** » 23 čer 2025, 12:12

Hill píše:Ferokartová jádra se dělala závitová (větších průměrů, nejčastěji se setkáš s 6 mm až 8 mm)

Napríklad tu? Štrtý obrázok, v pravej časti:
https://aukro.cz/hromadka-starych-elekt ... 7091912953
Telieska majú červenú farbu, takže mi pripomínajú východnú provenienciu.

Staré prachové jadrá určine nejaké nájdem, ale všetky su ešte z eletronkových rádií. Neviem, v akom budú stave. ťažko sa to vyšroubováva, je to ako plastelína.

Edit: v popise aukce je napísané, že je to Tesla Pardubice. Ešte aby to bol ferokart...

Ivan_Ryger · #34 Příspěvek od **Ivan_Ryger** » 23 čer 2025, 17:45

Podla katalogu by pri Ug1s blizkemu 0V ( co je cca tvoj pripad) mal tiect prud 6-40mA. Predpokladam, ze si ho nespajkoval trafopajkou. Ak mas iba trafopajku, skratuj vyvody aspon tenkym drotom. Mohol si aj chytit zly vyrobny kus, traduje sa, ze mali mizernu litografiu (problem s prachovou cistotou) v Piestanoch, no tranzistory merali a triedili po vyrobe, ak si sa nahodou nedostal k odpadovej varke.

Skontroluj si, ci si si nezamenil hradla g1 a g2, ci nie je otoceny naopak.to by zodpovedalo tvojmu meraniu. Este by som skontroloval rezistory, ci nemaju odlisnu hodnotu meranim. Taktiez ten tranzistor moze kmitat (co bol moj pripad), potom postupujes, ako som napisal skor.

Tie Pardubicke kostricky (hnedy bakelit) maju zvacsa ferit. Na frekvenciu <1MHz s velkou indukcnostou a vela zavitmi pouzivali ferokart. Kludne radsej chod do vzduchovej cievky.

#35 Příspěvek od **masar** » 23 čer 2025, 19:53

robos píše:V akých tvaroch sa vyrábali ferokartové jadrá? Mali svoje tvary, napr. MF hrnček, alebo sa vyrábali v rovnakých tvaroch, ako feritové jadrá? (t.j. hlavne červíky)...

Je zajímavé kolik různých názvů se používalo pro tato jádra (ferokartová, prášková, železová, karbonylová...)
Výtah z knihy Novák-Kozler: Amatérské součástky a stavba tranzistorových přijímačů:

robos · #36 Příspěvek od **robos** » 23 čer 2025, 20:35

Ivan_Ryger píše:Predpokladam, ze si ho nespajkoval trafopajkou.

Pájkoval, riskol som to. Inú možnosť doma nemám. Včera som ten T1 vyletoval a vypadá byť zničený. Osadím nový, ale predtým ho zmeriam. Preskratujem DPS a osadím ho a snáď bude všetko v poriadku.
Ferokartov mám plný sáčok, ale asi nič použiteľné. Hrubé jadrá a hrnčeky. Skúsim ísť cestou vzduchovej cievky. Ale nebude sa dať dolaďovať. Nejako to obídem trimrami. Najskôr až v piatok.

Všimol som si, že v bežných rozhlasových prijímačoch sa oscilátorové cievky nedávali do kritov. To bolo kvôli zvýšeniu Q? Vyžarovanie asi nevadilo. Videl som aj odporúčanie prerezať kryt oscilátorovej cievky. Je lepšie L oscilátora krytovať, ale nechať otvorenú?

robos · #37 Příspěvek od **robos** » 23 čer 2025, 20:39

->masar: díky za tip. Knihu mám, ale nemám taký prehľad. Je veľmi veľa starej dostupnej rádiotechnickej literatúry (a inej). V MZK majú naskenované snáď všetko, čo u nás vyšlo.

Edit: alebo je spločné dielo všetkých knižnic, to neviem. Ja pristupujem cez MZK.

#38 Příspěvek od **ok1hga** » 23 čer 2025, 21:25

robos píše:
Ivan_Ryger píše:Predpokladam, ze si ho nespajkoval trafopajkou.
Pájkoval, riskol som to. Inú možnosť doma nemám. Včera som ten T1 vyletoval a vypadá byť zničený. Osadím nový, ale predtým ho zmeriam. Preskratujem DPS a osadím ho a snáď bude všetko v poriadku.

v nouzi to jde i s trafopájkou,
ale je potřeba propojit jeden šroubek pájecí smyčky s kolíkem v zásuvce . . .
trafopájka má jen dvouvodičový síťový kabel,
kapacita mezi primárem a sekundárem způsobuje na pájecí smyčce dost velké střídavé napětí,
které dokáže prorazit citlivé součástky . . .
. . . samozřejmě, že mikropájka s třívodičovým přívodem je lepší.

robos · #39 Příspěvek od **robos** » 23 čer 2025, 21:33

ok1hga píše: ale je potřeba propojit jeden šroubek pájecí smyčky s kolíkem v zásuvce . .

Už som sa poučil, takže hrot prizemním. Ale bežný ESD pri manipulácii snáď tie tranzistory vydržia (?). Tieto veci v Eltos katalógu vtedy neuvádzali.

Ivan_Ryger · #40 Příspěvek od **Ivan_Ryger** » 23 čer 2025, 21:54

To skratovanie vyvodov tranzistora omotanim tenkym drotikom je najistejsie, zabezpeci, ze elektrody su na rovnakom potenciale a mala kapacita dielektrika sa nenabije nabojom.
Parkrat som skusal spajkovat trafopajkou, touto metodou sa to nudzovo da.

Na vzduchove cievky staci pouzit rovnicu solenoidu hamwaves a na pozadovanu velkost doladovat stlacenim alebo roztiahnutim zavitov.

Kryt na cievke znizi vyzarovanie do okolia, no Q-faktor vzdy znizi kvoli stratam virivymi prudmi indukovanymi vo vodivom kryte.

patrikvarga · #41 Příspěvek od **patrikvarga** » 24 čer 2025, 05:22

Skratované vývody mali aj KF521.

robos · #42 Příspěvek od **robos** » 27 čer 2025, 21:30

patrikvarga píše:Skratované vývody mali aj KF521.

V sáčku mám KF521 so skratovými spojkami, ale obvykle sú spojky v tom sáčku samostatne a tranzistory samostatne.

robos · #43 Příspěvek od **robos** » 27 čer 2025, 22:04

Po týždni sa konečne dostávam k veci. Na pozíciu T1 som osadil KF982. Dodržal som zásady pájkovania. Zapojenie som nakoniec nechal bez úprav, iba G2 som prizemnil cez odpor 100K proti uplávaniu pri odpojení bežca. Feritový krúžok nemám, tak som našiel tlmivku s trubičkovým jadrom, zeleným. Myslím, že sa používala v TV niekde na základovej doske, kde bol OMF a pod. (napr. Dukla). Diamantovým pilníkom som trubku rozpolil... ...a zlomil vo zveráku. Snáď to bude k niečomu.

V tomto zapojení sa pri pretáčaní P1 mení napätia na G2 od 0 do 2V. Na Source sa pritom mení napätie od 0,25 V do 0,37 V, takže prúd sa mení od 1,1 mA do 1,7 mA. Pritom Ug1=0. To je málo. Predpokladám, že treba zvýšiť napätie na bežci a to vyrieši problém.

Ten pôvodný tranzistor má podľa datasheetu pri Ug1=0 a Ug2=0 asi 3,7 mA. Pri Ug2=2V má asi 8,7 mA.

Pri Ug2=4V má ID=10mA. Predpokladám, že to je hodnoa prúdu, ktorú mám dosiahnuť aj s KF982. Otázne je, pri akom Ug2 to bude. Malo by byť tiež pri 4 V. Problém je v tom, Ug2 sa vzťahuje k Sourcu a tam sa napätie tiež zvyšuje pri zvyšovaní Ug2. Takže neviem, aký max. Id vlastne tiekol v pôvodnom zapojení (aká je rozumná hodnota).

Existujú charakteristiky pre KF982?

Ivan_Ryger · #44 Příspěvek od **Ivan_Ryger** » 29 čer 2025, 00:27

Ak sa dobre pamatam, tak charakteristiky boli v modrom Tesla katalogu. Kniha cca. A5 formatu

barnodaj · #45 Příspěvek od **barnodaj** » 29 čer 2025, 11:11

Z tesla katalogu KF982: