řemínky do tape deck Sony
Moderátor: Moderátoři
Našel jsem ji např. pod označením PX410 (zásuvka panelová, klip), nebo častěji IEC60320 C8 (síťová vidlice mini 230V, panelová). AME tento konektor (zdá se) nevede.
Dokumentaci k TC-K461S jsem našel u Maďarů (na stránkách hifiengine.com to chtělo registraci).
Ad postup při výměně obou řemenů:
"When installing, pull the capstan belt and put around the claws as shown below."
V odhadu jsem se moc nemýlil. Je vidět, že to tehdy skutečně měli propracované... Ale zřejmě to tak dělal kdekdo, akorát jsem se u rozebraných věcí o nějaké trčící kulatiny nijak nezajímal.
Ke stažení je i příručka uživatele. Však o HALFu ni slovíčka. Nezbyde, než simulovat nestisknutý spínač. Nač vrtat, když stačí vložený proužek papíru. Podobný trik jsem používal i u překonání zákazu nahrávání, stačilo vycpat jamku žmolkem papíru (nesnáším lep a mastnotu obecně, lhostejno, jestli jde o hifi, D.O., nebo klávesnici PeCe; lidi jsou čuňata!!!).
HALF má zřejmě indikovat malometrážní kazetu, nebo LP (jako u videa), tj. režim velké kapacity pásku, např. pro mluvené slovo. Posuv poloviční rychlostí.
judeware píše:Však o HALFu ni slovíčka. Nezbyde, než simulovat nestisknutý spínač. Nač vrtat, když stačí vložený proužek papíru. Podobný trik jsem používal i u překonání zákazu nahrávání, stačilo vycpat jamku žmolkem papíru
HALF má zřejmě indikovat malometrážní kazetu, nebo LP (jako u videa), tj. režim velké kapacity pásku, např. pro mluvené slovo. Posuv poloviční rychlostí.
Já myslím že to je daleko jednodušší. Pokud to je stejné jako na mém podobném Soňáku, tak to první spínací pérko je pro blokování nahrávání - pokud je na kazetě vylomené okénko je kontakt rozepnutý a nahrávání blokováno.
Druhé spínací pérko je na rozpoznání dané kazety (sepnutý kontakt FE / rozepnutý kontakt CR).
Třetí spínací pérko je detekce vložené kazety, pokud není, nejde spustit žádnou funkci. Při vložené kazetě je kontakt sepnutý.
Čtvrtý vzdálenější je rozpoznání metalky když je kontakt rozepnutý.
Bál jsem se, aby špatná výchozí poloha elementu Y (vpravo nahoře) neudělala něco destruktivního s mechanikou...
Jedno z jeho ramínek má malý výčnělek a na hlavním tělese je plast tvaru háčku (viz foto). V tomhle stavu jsem obě půlky mechaniky sesadil, řemínky pak stačilo jen popostrčit a... šlape to.
Řemeny z AME:
• 67,2 - 0,5 - 4 [mm] plochý; kód 600M008600, ASWO 5411957
• 22,5 - 1,3 [mm] čtvercový; kód 600M040100, ASWO 201082
Zadní plech jsem upravil pro osazení konektorem IEC60320 C8 (síťová vidlice mini 230V, panelová). Vzorek (ležící doma) měl rozměry pro díru 12×23,6 [mm], vypiloval jsem obdélník o pár setin v obou směrech větší. Rejpance tam byly už při vytažení z klece v e-odpadu.
Čím při restaurování čistíte? Od studentských let jsem nedal dopustit na líh. Jenže hrozilo riziko snížení čitelnosti nápisů na panelech (věže), nebo destrukce nástřiků na některých fóliích, které se vkládají pod starší auto LCD (Fiat Uno Digit), takže jsem později některé předměty hejčkal v mydlinách (pochopitelně jen plasty bez elektriky i kovu). Perchlor čistí skvěle, ale žere některé plasty. No a izopropanol vzhledem k drahotě užívám ještě méně často, než whiskey.
[1] Člověk (někdy i ženy) se stále učí a získává nové zkušenosti. Typicky u notesů se může přihodit, že na konci sborky zůstává dlouhý šroub, který se nikam nehodí (přečuhuje). Abych předešel chaosu při montáži, popadl jsem při demontáži fíbr 12×12[cm] z televizoru LCE CK-5484 (je to izolace dolního stínícího plechu pod blokem OMF/ZMF), šroubky do něj "po skupinách" natočil a raději popsal. Nic nevypadne a ani se nepoplete.
[2] Čištění holého spodního plechu: líh (zbytky řemenohumusu) -> perchlor -> mydliny -> horká sprcha -> vlhká švédská utěrka -> bezolejový kompresor.
• norma připouští jedno prachové zrnko na dm²
• souhlasná orientace sloupků představuje kvalitativní přínos pro audio, stejně jako vzorně srovnané mokasiny v botníku
[3] Čištění hlavní DPS: horká sprcha -> bezolejový kompresor -> dvouhodinové slunění -> bezolejový kompresor podruhé
• podle nejnovější hi-fi teorie kondenzátory lépe kondenzují, pokud na desce nevypadají, jako šikmá věž v Pise
[4] Vyčištěný čelní panel (deska připojení sluchátek, deska ovládání, displeje, celá mechanika): mydliny (event. saponát) -> teplá sprcha -> vlhká švédská utěrka -> bezolejový kompresor. Demontované desky jsem čistil samostatně, pouze tlakovým vzduchem.
Celá sestava už je přišroubovaná k dolnímu plechu tapedecku, ovšem ne na krev, anžto mi není jasné zda se nenadělá při klasickém magneťákovém čištění.
Jak na to? Názory se různí stejně, jako když se hádají chlapi v hospodě, jaký typ a značka ojetého vozu je nejlepší.
- Přílohy
Na čistenie hláv, akýchkoľvek, som mal vždy po boku kus vyradenej vypranej vyžehlenej posteľnej plachty, tej poctivej, nie z ikey tie nepríjemné naťahovacie chlpaté gate. Pre tie audio hlavy som z nej odtrhol potrebný kus, napríklad 2-3 x 5-10 cm, koniec privrel do zahnutej pinzety, zavrel, zavrtel tak že som druhý koniec závitovo ťahal ku zadku pinzety, prichytil palcom, na konček dal potrebné množstvo kvapiek izopropilalkoholu, a dalo sa veľmi účinne vyzvŕtať aj v neprístupnejšom teréne. S tým, že tie uchošťoury patria skôr asi do uší...
Zajímavé je, že hned první odkaz po zadání výrazu "čištění magnetofonu" do vyhledávače, mě přivádí na stránky, kde tu klasickou vatu radí taky.
Ad - "kde/co/kam" mě v případě tohoto mgf. taky dostihlo (a těch nadávek!). Napájecí trafo je na malé DPS. Sekundár přestavuje plochý kablík se sedmi vývody, plus jeden sólo černý, zakončený okem na kostru. Jenže kam s ním, když na zadní plech to k žádné díře nedosáhlo? I taková blbina dokáže potrápit, je co je pravda.
Aktuálně jsem to řešil ručním otáčením řemenice hlavního motoru, resp. postrkováním válečku prstem.