Mikropájka ERS50

[otakarv]

Já jsem jej koupil na Aliexpress.

[ok1hga]

test načtení stránky 38

[Celeron]

Tak půlroční zkušenost s železnejma špičkama hrotů ERS50, co jsem vloni v srpnu zkusil vysoustružit a nalisovat do původních trubek Sagat hrotů.
Stále dobrý, pocínovaná část drží, neoxyduje ani cín neleze nahoru směrem k trubce. Krátký tlustý špičky S1 naprosto bez problémů. Dlouhý odlehčený špičky S4/22 a S4/27 mají trochu problém s tepelnou vodivostí, u železa je menší a musí se přitopit a nebo dýl prohřívat.
Jedinnej problém byl při rozehřívání, kdy špička po čase začala vypadávat z trubičky. Trubička je z mědi a jak se rychle ohřívá, tak se roztahuje rychleji než železná špička hrotu. A to i když jsem špičky do trubiček nalisoval za horka. Tak jsem dodatečně trubičku po 120° "zadůlčíkoval" do špičky a už to asi 3 měsíce drží bez problémů. Zapájet stříbrem by bylo lepší, ale zase by to odneslo pokovení trubičky.

[rnbw]

Mam v robote v SL-20 hrot, ktory bol osadeny v novom pere, ktore som davnejsie kupil. Zaujimave na nom je, ze aj ked sa mi uz davno podarilo ulomit spicku, stale funguje - cin ho nevyzral vnutri. Mozno je tiez zelezny?

[Celeron]

Magnet? Hroty Ersa jsou sice na pohled vcelku ale když po něm jedeš magnetem, tak trubka, co se nasazuje na tělísko je nemagnetická a tam kde to přechází do vlastní špičky je fest magnetický. Nějaký galvanický poželezení pár tisícin by nebylo tolik magnetický. Nejspíš to je spájený natvrdo ze dvou dílů a pak teprve doobrobený a pokovený. Přemejšlel jsem až budu dělat ty hroty příště jestli nezkusit v železný spičce hrotu vyvrtat dovnitř v ose díru a nalisovat do něj měděný jádro, mělo by to lepší teplopřenos.

[Celeron]

Tak jsem šel z dílny na kafe. Po asi 15 minutách při návratu mě přivítal šílenej smrad a čoud. Nejdřív jsem skočil po centrálu a vše vypnul. Měl jsem obavu, že to je PC a hned jsem si nevšiml že ERS50 běží a zezadu čoudí.
Tak jsem vyvětral a pájku rozdělal. Ten smrad nebylo trafo, ale plošák. Po asi 40 letech od výroby se vyhřála jedna noha KT206, cín byl úplně šedivej a spálenej a od toho se začal škvařit laminát plošáku. Tak jsem plošáky ve spálenině prořezal mezery Dremelovým kotoučkem, KT206 byla dobrá a tak jen oškrábat nohy, zapájet na pomocný drátový "plošáky" a už zase pájím.
Je to zvláštní, že něco takovýho se stane zrovna v okamžiku, když není obsluha přítomna. Takže bacha, k vyhoření nebývá daleko. Mám docela bobky z různejch pulzáků adaptérů, jen těch, co běží neustále jsem napočítal po baráku 7 ks. Router, VoIp, hodiny, kamera, switch a dva STB. O spotřebičích, co jsou stále pod proudem a nejsou odseknutý kontaktním vypínačem ani nemluvě.

[judeware]

Je možné (když pominu 1N5401..08) osadit do hlavního můstku "japonské televizní diody" RU4A, RU4Z apod. (Fast recovery diode; 200V/3,5A; Axial [φ6.5×8.0L/φ1.4]), nebo je lépe trvat na výše ověřené klasice?

[PotPalo]

To je mi otázka. Tam je snáď jedno aké diódy tam sú, hlavne aby to vydržali napätím/prúdom. Skôr by som sa zameral na tie kondenzátory za nimi. Čo som to známemu opravoval, tak tam boli kondíky na 15V, a napájanie dávalo skoro 15V (u nás máme bežne 242V AC). A že to aj hnevalo, niekedy mal kondenzátor záhadne zvod, inokedy zasa nie. Dal som tam nippony na vyššie napätie. A ešte perlička: jedna tá dióda nemala zaletovaný jeden vývod, na medenej ploche tam cín nikdy nebol, takže sa zabudlo ešte vo výrobe.

[EKKAR]

Diody jsem dával P600D ...

[judeware]

To je mi otázka. Tam je snáď jedno aké diódy tam sú, hlavne aby to vydržali napätím/prúdom. Skôr by som sa zameral na tie kondenzátory za nimi. Čo som to známemu opravoval, tak tam boli kondíky na 15V, a napájanie dávalo skoro 15V (u nás máme bežne 242V AC). A že to aj hnevalo, niekedy mal kondenzátor záhadne zvod, inokedy zasa nie. Dal som tam nippony na vyššie napätie. A ešte perlička: jedna tá dióda nemala zaletovaný jeden vývod, na medenej ploche tam cín nikdy nebol, takže sa zabudlo ešte vo výrobe.

"...je snáď jedno aké diódy tam sú..." Za mých školních let jsem nic neslyšel o diodách rychlých, či Schottky. Jen o svítivých, stabilizačních, kapacitních (jen teoreticky), diodách vytunelovaných (a to před privatizací!) a těch "normálních". Takže jsem dotazem nepřímo vyslovil pochybnost, jestli se rychlá hodí do zdroje, který bude přes tyristor napájet ono tělísko (v čem se to může lišit). Dám tam RU4Z (mám jich ze tří diamantů dost):
• Transient Peak Reverse Voltage 250V
• Peak Reverse Voltage 200V
• Average Forward Current 3,5A
• Peak Surge Forward Current 70A (10ms, Half sinewave, one shot)
• Junction Temperature -40~+150°C
• Forward Voltage Drop 1,3V max. (IF=3,5A)
• Reverse Leakage Current 10µA max. (VR=VRM)

Během rychlé diagnostiky jsem zjistil, že trafo dává asi 31,4V (při 237V na velké straně), takže když odmyslím ztrátu na tyristoru (a změnu odporu tělíska v závislosti na teplotě), jely by původní diody na hraně dovolené hodnoty proudu v propustném směru.

A kondenzátory za hlavními diodami jaksi nejsou.

[EKKAR]

"Rychlost diody" popisuje její schopnost uzavřít se po přepólování. Neboli to je nepřímej údaj o schopnosti odvést z oblasti těsně kolem přechodu PN všecky majoritní i minoritní nosiče náboje tak, aby po přepólování docházelo co nejkratší možnou dobu k průchodu opačně orientovanýho proudu = de facto ke zkratu obvodu. Pro síťovej kmitočet se tahle vlastnost vůbec nemusí řešit, důležitá je v impulsních zdrojích, kde dochází ke komutaci v mnohem kratší době a běžná dioda třeba typu KY132/1000 = ekvivalent 1N4007 by se tam chovala skoro jako obousměrnej zkrat.

[PotPalo]

Kondenzátory... tak to bolo asi to druhé vinutie. Teraz som pozrel schému, menil som tam C1 a C2, bolo na nich 14,5V.

Obecne platí, že štandardnú diódu možno nahradiť ako schottkyho(*), tak aj rýchlou diódou, nič sa tým nepokazí. Opačne to samozrejme nejde.
*-keď zanedbáme že na dióde bude menší úbytok napätia.

Rýchle diódy sa uplatnia pri vysokých frekvenciách v desiatkach kHz.

[judeware]

Něco málo (dokumentačního) měření v průběhu opravy (po opravě)...

• odpor tělesa se šňůrou: 10,5Ω
• odpor vinutí [7-9]: 26,5Ω
• odpor vinutí [1-2]: 0,6Ω
• odpor vinutí [4-12]: 1,7Ω
(odečten odpor fousů kamaráda YF-3503 - 0,3Ω)

• I vst. [7-9] (obě malé strany ve vzduchu): 68÷70mA
• I vst. [7-9] (zkrat na výstupních svorkách [1-2]): 3A
• I vst. [7-9] (se zapojenou desky a tělesem): 0,32A
• I výst. [1-2]: 2,3A
• I výst. [4-12]: 24mA

• ~U vst. [7-9]/výst. [1-2]: 230V/30,6V
• ~U vst. [7-9]/výst. [1-2]: 237V/31,4V
(dvojí měření s odstupem mnoha minut, poměr U1/U2 cca 7,5)

I výst. [1-2] (a v jaké situaci):
• 2,2÷2,3A (topí)
• 0A (netopí)
• 0,8..1,2A (udržuje, hodnota jen orientační!)

• ~U [7-9]/[1-2]/[4-12] (provoz): 230V/28V/10,3V
• U ss (za můstkem): 23,8V
• U ss VD5 K/VD6 A (proti ┴): |13,40V|
• U ss VS A-K (sepnutý KT206/200): 1,13V

[EKKAR]

Něco málo (dokumentačního) měření v průběhu opravy (po opravě)...

• odpor tělesa se šňůrou: 10,5Ω
...

Zkus nejdřív tu ručku změřit v obou polaritách.

[judeware]

Sice to nepovažuju za důležité, ale budiž. Hodnota odporu je stejná v obou případech.


Pro pořádek ještě jednou zdejší schéma (jedna z více existujících variant): SPÁJKOVAČKA ERS50
Foto desky před opravou: Hořela, hruška hořela, rozfajrovaná do běla...

Jen jedna z diod má odpor blízký nule (ta zakřížkovaná vlevo nahoře). Ostatní popraskané jsou teoreticky v pořádku, ty dolní též. Ale v krabičce vadných součástek skončily všechny.

IMG_0864.JPG

4×RU4Z, červená LED (fungovala tam jako drát) zatím chybí. Očka k trafu a ke zdířce pro ukostření nejsou očištěná, zbytek desky ano (neodstranitelné uhlí nic nedělá!). Ředidlo udělalo z malých diod, malých odporů a MA1458, víceméně bezejmenné hrdiny.

IMG_0868.JPG

Tužkou školácky čmárané G K A neodstranilo ani těžkotonážní C6000, tři poničená místa pod diodami obsahují drátodlahy. Absence červené LED nevede ke zkreslenému kuličkovému měření teploty. Poloha erotoměru RP1 je fixovaná čtvercovým otvorem v desce (na foto není vidět), ve zploštělé části hřídelky RP1 je vrtaná jamka a související (ostrým červíkem fixovaný) hmatník pak vychází hodnotou 300°C na dvanáctou hodinu. Přesnost nastavení teploty nemám (zatím) jak ověřit. Prostě to od určitého okamžiku topí a pak pauzíruje (cca 2s, vs. 2s), a to s původním kabelem a ručkou. Poškozené místo kabelu jsem provizorně zdrátoval prasáckým elektrikářským (silnoproudařským) způsobem. Nemá někdo hov-nou (jak ručku bez poškození rozebrat)?

IMG_0869.JPG