Máš pravdu, p32, mladší generaci pojmy TK, tuzexové koruny nebo bony, což je jedno a totéž, už nemusí nic říkat.
Byla to náhražka za tvrdou měnu, kterou, když už si ji někdo v normálním světě za železnou oponou vydělal či zdědil v dolarech (snad jakýchkoli), západních markách, šilinkách, guldenech, lirách, francích, skandinávských korunách, pesetách..., prostě v jakékoli volně směnitelné měně, vyměnil stát za tuzexové koruny, v nichž se vedl účet jen v Živnobance. To vše povinně a v uměle stanoveném, mimochodem hodně zlodějském, kursu.
Druhá cesta, jak se k nim dostali i ti, koho ven nepustili, byl nákup od toho, kdo je měl legálně získané (obvykle mu v bance přepočetli bon za korunu, ale prodával se obvykle za 5 Kčs) nebo je načerno směnil za od turistů vyvekslovanou tvrdou měnu (u nich bývala cena i o dost vyšší, ten pětibon, co sem dál Vláďa, mohl být na černém trhu i za 33 korun).
Ti pěšáci veksláci postávali v blízkosti obchodů Tuzex, v nichž se za naše koruny nakoupit nedalo, a nabízeli. Ti vyšší měli stálá hnízda v hotelích a barech.
V Tuzexu se dalo koupit zboží, které se jinak na pulty našich obchodů, kde platily Kčs, nedostalo, či jen vyjímečně (třeba pro hifikluby a ještě řidčeji pro jejich členy na základě potvrzený). V Tuzexu se dala koupit kromě módy, potravin a drogere jinde u nás nevídané i elektronika od designově zajímavých výrobků průměrné kvality až po výrobky nabízející skutečnou kvalitu, takové ovšem také za nesmyslně přemrštěné ceny.
Stačí?
Pro posledního jednorožce: i když tu přímo nikdo B73 s Akai GX620 nesrovnával, zhruba to udělám já. Ale, ať nejsme zbytečně OT tady, dal jsem to do, doufám, případnějšího vlákna.
Výběr kvalitnějšího gramofonu
Moderátor: Moderátoři
hodnota 1TK (tuzexové odběrní poukázky) se počítala přes dojčemarku (DM) aktuální kurz DM:TK byl běžně veřejně vyvěšen na prodejně u pokladny no a ze známého kurzu DM:Kčs (ČNB) jste zpětně odvodili TK:Kčs na sklonku éry tuzexů nějakejch 2.50 - 2.60 Kčs / 1TK to vycházelo, tato fikce byla dokonalá a v praxi nereálná neboť kdo chtěl džíny LeeCooper či audiokazetu Sony, kalkulačku Sharp...z tůzu musel volky-nevolky použít černotržní kurz směnárníka za oněch 5-6 Kčs jak už bylo uvedeno
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Zajímavé byly v Tuzexu i ceny. Museli je dělat buď úplní tupci, nebo v tom byl nějaký úmysl. Švagr tehdy chodil v Ostravě skoro denně kolem Tuzexu, občas sehnal nějakou černotu kolem 5Kčs/TK. Ale nejvíc tam chodil slintat, protože těch bonů zas tolik neměl. Měl dost přehled, když dovezli zboží, a bylo neuvěřitelné, za kolik tam prodávali i ty nejhorší šunty, a naopak občas tam byly špičkové věci za "pár" bonů.
Jo, v Olmiku byly dva Tuzexy - normální na vše kromě potravin a potravinový. V potravinovém jsem kdysi nakoupil fůru flašek (Finskou vodku, Jamaica rum atd.) na svajbu. Nakonec se dávaly jako výslužka, protože nikdo nevěděl jak to pít a raději si to nechali na doma pro nasr..í sousedů. 
Žena ráda nakupovala v tom nepotravinovém Tuzexu, hlavně drogerii a spodní prádlo a pro děcka různé oblečení do kočárku atd. Já tam bral pračku, ledničku, TV, počítač na hraní Atari atd. Dnes už máme všechno v normálních obchodech a závidíme si jiné věci.
Žena ráda nakupovala v tom nepotravinovém Tuzexu, hlavně drogerii a spodní prádlo a pro děcka různé oblečení do kočárku atd. Já tam bral pračku, ledničku, TV, počítač na hraní Atari atd. Dnes už máme všechno v normálních obchodech a závidíme si jiné věci.
Tuzex prodával a na objednávky dovážel velice kvalitní přístroje a nejenom přístroje.
Moje úplně první Levisky, za peníze z prodanýho sběrovýho papíru a za následně vyškemraný bony po 4,50 od známého TIRáka, mi vydržely celých OSM LET. Než se začaly teprve po tolika letech mírně třepit dolní lemy nohavic. Měl jsem to štěstí, že jsem dlouhá léta měl ± furt stejnou váhu i postavu.
Pral jsem si je vždycky sám, tzv. "odborně". Tj. žádná automatka, ale pěkně naležato ve vaně, jak bylo tehdy zvykem a se vším, co k tomu postupu patřilo.
Stály celých 165 bonů a moji rodiče z toho byli div živí, kolik jsem vyvalil za jedny, pro ně absolutně nezajímavé kalhoty.
Těch osm let je absolutně výmluvných, ale tak to bylo z Tuzexu skoro se vším. Levisky, Superky či HIS-ky mých kamarádů vydržely zhruba stejně dlouho. Přitom, čím byly světlejší, tím častěji se musely prát - ale to podstatný je, že se nikde nic nepáralo, nesypalo, odnikud netrčely nitě atd.
Kdyby gatě téhle kvality šly koupit i dneska a za podobný peníze, koupím si rovnou troje..Takhle jsem nucenej si občas něco pořádného a za nemalý peníz objednat u značky Thor Steinar. Jejich věci prostě mají k té bývalé tuzexové kvalitě velmi blízko, nebo jsou na tom stejně.
A tak to bylo z Tuzexu skoro se vším. Do kterýhokoliv přístroje, tam koupenýho, se prostě nejmíň deset let nemuselo sahat. Maximálně běžně provozně vyčistit páskový dráhy aj.
Sice tam občas, ve vlnách prodávali kromě Technicsů, Panasoniců, Revoxů, Pioneerů, Akai, lepší Aiwy, Sharpy, Marantzů a dalších drahých "prémiovek" i ty levnější, typicky katalogový záležitosti od Neckermanna a Quelle. Možná z toho bylo i něco, co si tehdy nechával do své sítě vyrábět v HongKongu Conrad. Jako to dnes třeba dělá Thomann a prodává pod svou obchodní značkou. Už si všechny ty pseudoznačky ani nepamatuju, ale Wega, Tecco a myslím i TEC patřila Conradu určitě.
Ale i ty vysmívané Schneidery, NECy, Wegy, Goldstary, Daewoo a jiný levný obchodní značky těch řetězců, se zadními dekly ze sololitu a jinak komplet plastový, prostě fungovaly tak, jak se od nich čekalo. Nesraly se, nebo velmi málo a mnohé z nich fungují dodnes, jak se tu lze dočíst.
Přitom už tehdy všechno tohle zboží platilo za nižší střední třídu, či spíš nižší.
Skoro všecky tyhle přístroje ala Schneider by po stránce technických parametrů tehdy převálcoval kterýkoliv výrobek Tesly.
Výrobky Tesly měly jen tu smůlu, že byly vzhledově buď neatraktivní, případně rovnou škaredý, nebo prostě přišly pozdě. Některý z nich taky byly buď "pondělní", anebo pro změnu "páteční".
Třeba: Teslácký walkman KM340 byl velký, těžký, plechový, neměl nijak dobrý sluchátka, hlavně přišel už s křížkem po funuse. Ale zvukově byl jak přístroj, tak i ty průměrný VM sluchátka naprosto bez konkurence oproti sice polovičním, plastovým, mono, kolísajícím a kazety sukujícím levným šuntům z Taiwanu. Bohužel..
Zvukově stejný či mírně lepší byl až jeden, Tuzexem prodávaný walkman Panasonic. Sice taky plastový, ale elegantní, maličký, se skvělou mechanikou, rychlým převíjením oběma směry, reverzem, výbornou elektronikou i sluchátky. Za asi šestinásobek ceny KM340, když se jej vůbec povedlo sehnat.
Dnes už těžko někdo pochopí, že bývalo běžný si takovej výrobek nechat ještě v záruce a v opravně nastavit tak, jak nastavený být měl už z výroby, anebo to svěřit pracovníkovi takové opravny, který to udělal jako fušku-melouch a často ještě kvalitněji, než by to býval udělal v pracovní době.
Tehdy tyhle postupy u tuzemských výrobků byly prostě normální a nikomu to nepřišlo divný. Rozebírat to dneska s lidma, narozenýma po roce 1990, zase nemá žádný smysl, protože..
Moje úplně první Levisky, za peníze z prodanýho sběrovýho papíru a za následně vyškemraný bony po 4,50 od známého TIRáka, mi vydržely celých OSM LET. Než se začaly teprve po tolika letech mírně třepit dolní lemy nohavic. Měl jsem to štěstí, že jsem dlouhá léta měl ± furt stejnou váhu i postavu.
Pral jsem si je vždycky sám, tzv. "odborně". Tj. žádná automatka, ale pěkně naležato ve vaně, jak bylo tehdy zvykem a se vším, co k tomu postupu patřilo.
Stály celých 165 bonů a moji rodiče z toho byli div živí, kolik jsem vyvalil za jedny, pro ně absolutně nezajímavé kalhoty.
Těch osm let je absolutně výmluvných, ale tak to bylo z Tuzexu skoro se vším. Levisky, Superky či HIS-ky mých kamarádů vydržely zhruba stejně dlouho. Přitom, čím byly světlejší, tím častěji se musely prát - ale to podstatný je, že se nikde nic nepáralo, nesypalo, odnikud netrčely nitě atd.
Kdyby gatě téhle kvality šly koupit i dneska a za podobný peníze, koupím si rovnou troje..Takhle jsem nucenej si občas něco pořádného a za nemalý peníz objednat u značky Thor Steinar. Jejich věci prostě mají k té bývalé tuzexové kvalitě velmi blízko, nebo jsou na tom stejně.
A tak to bylo z Tuzexu skoro se vším. Do kterýhokoliv přístroje, tam koupenýho, se prostě nejmíň deset let nemuselo sahat. Maximálně běžně provozně vyčistit páskový dráhy aj.
Sice tam občas, ve vlnách prodávali kromě Technicsů, Panasoniců, Revoxů, Pioneerů, Akai, lepší Aiwy, Sharpy, Marantzů a dalších drahých "prémiovek" i ty levnější, typicky katalogový záležitosti od Neckermanna a Quelle. Možná z toho bylo i něco, co si tehdy nechával do své sítě vyrábět v HongKongu Conrad. Jako to dnes třeba dělá Thomann a prodává pod svou obchodní značkou. Už si všechny ty pseudoznačky ani nepamatuju, ale Wega, Tecco a myslím i TEC patřila Conradu určitě.
Ale i ty vysmívané Schneidery, NECy, Wegy, Goldstary, Daewoo a jiný levný obchodní značky těch řetězců, se zadními dekly ze sololitu a jinak komplet plastový, prostě fungovaly tak, jak se od nich čekalo. Nesraly se, nebo velmi málo a mnohé z nich fungují dodnes, jak se tu lze dočíst.
Přitom už tehdy všechno tohle zboží platilo za nižší střední třídu, či spíš nižší.
Skoro všecky tyhle přístroje ala Schneider by po stránce technických parametrů tehdy převálcoval kterýkoliv výrobek Tesly.
Výrobky Tesly měly jen tu smůlu, že byly vzhledově buď neatraktivní, případně rovnou škaredý, nebo prostě přišly pozdě. Některý z nich taky byly buď "pondělní", anebo pro změnu "páteční".
Třeba: Teslácký walkman KM340 byl velký, těžký, plechový, neměl nijak dobrý sluchátka, hlavně přišel už s křížkem po funuse. Ale zvukově byl jak přístroj, tak i ty průměrný VM sluchátka naprosto bez konkurence oproti sice polovičním, plastovým, mono, kolísajícím a kazety sukujícím levným šuntům z Taiwanu. Bohužel..
Zvukově stejný či mírně lepší byl až jeden, Tuzexem prodávaný walkman Panasonic. Sice taky plastový, ale elegantní, maličký, se skvělou mechanikou, rychlým převíjením oběma směry, reverzem, výbornou elektronikou i sluchátky. Za asi šestinásobek ceny KM340, když se jej vůbec povedlo sehnat.
Dnes už těžko někdo pochopí, že bývalo běžný si takovej výrobek nechat ještě v záruce a v opravně nastavit tak, jak nastavený být měl už z výroby, anebo to svěřit pracovníkovi takové opravny, který to udělal jako fušku-melouch a často ještě kvalitněji, než by to býval udělal v pracovní době.
Tehdy tyhle postupy u tuzemských výrobků byly prostě normální a nikomu to nepřišlo divný. Rozebírat to dneska s lidma, narozenýma po roce 1990, zase nemá žádný smysl, protože..
Wega byla původně německá značka ze Schwarzwaldu, stavěla zařízení dtřední až nejvyšší třídy hifi, ale jako ostatní - byla drahá. Těsně před konkursem ji koupila firma Sony, která řadu svých výrobků prodávala jako Wega - Brand, za všechny třeba přeznačený Sony TC755A nebo kompletní tunery se zesilovači. Ovšem časem začali zaostávat s vývojem, to už je strýc Morita nepotřeboval, vzniklo několik prototypů zařízení nejvyšší třídy, ale většina z nich se objevila jen v reklamě, protože obchod o ně, jako konstrukčně zpozdilé, už neměl zájem.
Tak se pod značkou Wega v osmdesátých letech začalo prodávat kdeco: uvnitř krytu Wega bylo Sanyo (to byla ještě lepší varianta), pak už to byl převážně Taiwan a Hong Kong.
Co z toho se kdy dostalo k nám do Tuzexu, to nevím. Ale v určitých letech to mohly být i opravdu špičkové výrobky, jen pro většinu těch, kdo by je dokázali využít, těžko cenově dostupné. A ty dostupné koncem osmdesátých let opravdu už nebyly ani německé, ani Sony...
Ale kurňa už jsme zase OT...
Tak se pod značkou Wega v osmdesátých letech začalo prodávat kdeco: uvnitř krytu Wega bylo Sanyo (to byla ještě lepší varianta), pak už to byl převážně Taiwan a Hong Kong.
Co z toho se kdy dostalo k nám do Tuzexu, to nevím. Ale v určitých letech to mohly být i opravdu špičkové výrobky, jen pro většinu těch, kdo by je dokázali využít, těžko cenově dostupné. A ty dostupné koncem osmdesátých let opravdu už nebyly ani německé, ani Sony...
Ale kurňa už jsme zase OT...
No, já nevím, ale v Olomouci bony neprodávali ani tak veksláci, ale staré vdovy padlých vojáků wermachtu z Bruntálska (sudet), z SRN dostávaly důchod v markách bankou převedeny na TK, cena pro nás standardní, tj. 5Kčs/1TK. Daly se koupit i tuzexová konta cca 4,5Kčs/1TK. A to bez většího shánění. V roce 1984 Škoda 120LX za cca 9600TK. Z rádií si vzpomínám na velmi levný VEF206, ze západu jen na objednávky nebo neodebrané zboží.
Jinak nákup pro organizaci od soukromníka bez problému pomocí bazarů.
Co by chudý študák v zaplátovaném, leč čistém kabátku, jsem měl na běžnou, tj lowend elektroniku. Kam se hrabal mgt Uran na podobný bateriový páskový mgt National. Jenže po připojení na zesík najednou bylo vše naopak.
Jak říkával starý koňský handlíř Nesét, dej mu pánbů klidné odpočinutí, prodává kabát a né vnitřek.
Kupte si staré rádio, opravte a naleštěte kastli, umyjte knoflíky a stupnici a zájemci vám utrhnou ruce, i když víc škvrčí než hraje. Vyhrajte si s vniřkem, přidejte konvertor, nechte kastli původní a nikdo vám práci neocení. Když mě učil rádia opravovat starý Franta z Mezu, nakonec se musel vyčistit kabát, přes to nejel vlak. A když k tomu přidal kocoura z vršků od piv, jak lidi ochotně platili.
A k té honosnější třídě, akorát jsem si trochu přičich k Techniksovým rádiím. Vf část je slušná což o to, ale osmdesátiwattové až stowattové konce by neměly dávat trvalou sinusovku na náhradní zátěži od 35W do 40W. Ne ne, tak zhůvěřilé Tesly z Litovle či odjinud (nemluvím o 820A) nejsou, co napíší, to se sice s obtížemi, ale snaží splnit.
Jo, a gramo používám z Litovle. Akorát jsem na 440 zmodernizoval napájení motorku a zapojil předzesilovač s operáky, tranzistory se moc neosvědčily. Nevím jak jinde, ale co vím od kamarádů, v Litovli potěmkiny neměli.
Vím, že dříve byl problém s materiály. Ale co se týká kvality, až na excesy (třeba třída HiFi u 820A), platily technické podmínky výrobků. Proto třeba u aut Škoda z technických podmínek vypadla hlučnost, stejně jako u mgt. tesla/unitra M2405S, kde šlo reklamovat přehřívání motorku, pokud byl hlučný (a že na 80% byl).
No, a v diskuzi by bylo dobré uvádět zhruba dobu výroby. Ony ty TEchnicky SLAbé výrobky jsou kupodivu dlouhoživotnostní oproti těm novým už třeba jen používáním olovnatého cínu. No a oblíbená ku...tka u těch starých Tesel jsou už známá. Po otevření hranic se zde objevil segment starých, leč kvalitních výrobků, oproti Teslám jiné váhové kategorie. Jenže stáří klepe na dveře. A ajta, ajta, občas dojdeme ke zjištění, že navenek huj, uvnitř fuj. A nedělají se ty nové v Číně?
A k tomu měření a počítačovým simulacím. Teorie je šedá pláň, ale praxe je strom zelený.
A poznámka nakonec, než se do mě pustíte. Voni si skutečně myslejí, že v těch fabrikách ti profíci vývojáři byli tak blbí, že je amatéři strčí do kapsy? Není problém udělat dobrý výrobek s dobrou materiální základnou, ale z nemožného udělat maximum možného. No a bohužel navíc si výroba potrpěla za zlepšovatelské hnutí, kde v rámci snižování nákladů neodrbali jen čas na pořádnou výrobu a seřízení, ale i některé součástky.
Znáte rozdíl mezi elektromotory, které dělal MEZ Mohelnice a které se vyráběly ve Švédsku? Motory z MEZu se dovezly do Švédska a tam se jim jen vyměnila ložiska. Podobně fungovali někteří výrobci repro na západě. Těm se v rámci dobrých obchodních vztahů lepily jejich štítky už ve valmezu. Nezapomínejte také na techologické dnešní možnosti. Klabalův tuner bez cívek skončil na nepřesnosti výroby DPS. Bylo by zajímavé testnout jeho tuner s DPS vyrobenými v HK.
Nelíbí se mi přehnané postoje ani na jednu, ani na druhou stranu.
Jinak nákup pro organizaci od soukromníka bez problému pomocí bazarů.
Co by chudý študák v zaplátovaném, leč čistém kabátku, jsem měl na běžnou, tj lowend elektroniku. Kam se hrabal mgt Uran na podobný bateriový páskový mgt National. Jenže po připojení na zesík najednou bylo vše naopak.
Jak říkával starý koňský handlíř Nesét, dej mu pánbů klidné odpočinutí, prodává kabát a né vnitřek.
Kupte si staré rádio, opravte a naleštěte kastli, umyjte knoflíky a stupnici a zájemci vám utrhnou ruce, i když víc škvrčí než hraje. Vyhrajte si s vniřkem, přidejte konvertor, nechte kastli původní a nikdo vám práci neocení. Když mě učil rádia opravovat starý Franta z Mezu, nakonec se musel vyčistit kabát, přes to nejel vlak. A když k tomu přidal kocoura z vršků od piv, jak lidi ochotně platili.
A k té honosnější třídě, akorát jsem si trochu přičich k Techniksovým rádiím. Vf část je slušná což o to, ale osmdesátiwattové až stowattové konce by neměly dávat trvalou sinusovku na náhradní zátěži od 35W do 40W. Ne ne, tak zhůvěřilé Tesly z Litovle či odjinud (nemluvím o 820A) nejsou, co napíší, to se sice s obtížemi, ale snaží splnit.
Jo, a gramo používám z Litovle. Akorát jsem na 440 zmodernizoval napájení motorku a zapojil předzesilovač s operáky, tranzistory se moc neosvědčily. Nevím jak jinde, ale co vím od kamarádů, v Litovli potěmkiny neměli.
Vím, že dříve byl problém s materiály. Ale co se týká kvality, až na excesy (třeba třída HiFi u 820A), platily technické podmínky výrobků. Proto třeba u aut Škoda z technických podmínek vypadla hlučnost, stejně jako u mgt. tesla/unitra M2405S, kde šlo reklamovat přehřívání motorku, pokud byl hlučný (a že na 80% byl).
No, a v diskuzi by bylo dobré uvádět zhruba dobu výroby. Ony ty TEchnicky SLAbé výrobky jsou kupodivu dlouhoživotnostní oproti těm novým už třeba jen používáním olovnatého cínu. No a oblíbená ku...tka u těch starých Tesel jsou už známá. Po otevření hranic se zde objevil segment starých, leč kvalitních výrobků, oproti Teslám jiné váhové kategorie. Jenže stáří klepe na dveře. A ajta, ajta, občas dojdeme ke zjištění, že navenek huj, uvnitř fuj. A nedělají se ty nové v Číně?
A k tomu měření a počítačovým simulacím. Teorie je šedá pláň, ale praxe je strom zelený.
A poznámka nakonec, než se do mě pustíte. Voni si skutečně myslejí, že v těch fabrikách ti profíci vývojáři byli tak blbí, že je amatéři strčí do kapsy? Není problém udělat dobrý výrobek s dobrou materiální základnou, ale z nemožného udělat maximum možného. No a bohužel navíc si výroba potrpěla za zlepšovatelské hnutí, kde v rámci snižování nákladů neodrbali jen čas na pořádnou výrobu a seřízení, ale i některé součástky.
Znáte rozdíl mezi elektromotory, které dělal MEZ Mohelnice a které se vyráběly ve Švédsku? Motory z MEZu se dovezly do Švédska a tam se jim jen vyměnila ložiska. Podobně fungovali někteří výrobci repro na západě. Těm se v rámci dobrých obchodních vztahů lepily jejich štítky už ve valmezu. Nezapomínejte také na techologické dnešní možnosti. Klabalův tuner bez cívek skončil na nepřesnosti výroby DPS. Bylo by zajímavé testnout jeho tuner s DPS vyrobenými v HK.
Nelíbí se mi přehnané postoje ani na jednu, ani na druhou stranu.
byla to vůbec podivná doba když uvážím že existoval devizovej monopol státu - řádovej občan cizí měnu v držení zkrátka nesměl mít ! kdo pracoval v cizině na montáži například tak dolarovej výdělek musel poskytnout bance výměnou za ty bony (TK) které nebyly plněhodnotným konvertibilním platidlem tož ako ?
no a potom pro gramofon Tesla NC420, BTV Oravan a rádiokazeťák Condor (chronicky nedostatkové zboží) no kde ? do Tuzexu ! co to mělo společného se zahraničním obchodem dodnes nevím
zde soudruzi národohospo plánovači nepřímo podporovali černej vexlobchod s valutama !
jo liberálnější Polsko mělo síť obchodů Pewex kde se nakupovalo platilo čímkoliv bez keců a sankčních následků
no nic, je to dějepis, dnes máme super-hyper i na vesnici a stejně nespokojenost tu vládne...
no a potom pro gramofon Tesla NC420, BTV Oravan a rádiokazeťák Condor (chronicky nedostatkové zboží) no kde ? do Tuzexu ! co to mělo společného se zahraničním obchodem dodnes nevím
zde soudruzi národohospo plánovači nepřímo podporovali černej vexlobchod s valutama !
jo liberálnější Polsko mělo síť obchodů Pewex kde se nakupovalo platilo čímkoliv bez keců a sankčních následků
no nic, je to dějepis, dnes máme super-hyper i na vesnici a stejně nespokojenost tu vládne...
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Společného to mělo to, že náš průmysl nebyl schopný ty devizy vydělat. Kdyby se věci z Tuzexu prodávaly za Kčs, dopadlo by to jako se vším - stály by se na ně fronty a bylo by to totálně nedostatkové zboží, jak ho bylo málo. Takhle naplnili pár desítek krámů po republice a z lidí, kteří měli k devizám přístup, je vytáhli.konosuke píše:co to mělo společného se zahraničním obchodem dodnes nevím
rudolf02 píše:...Voni si skutečně myslejí, že v těch fabrikách ti profíci vývojáři byli tak blbí, že je amatéři strčí do kapsy? Není problém udělat dobrý výrobek s dobrou materiální základnou, ale z nemožného udělat maximum možného. No a bohužel navíc si výroba potrpěla za zlepšovatelské hnutí, kde v rámci snižování nákladů neodrbali jen čas na pořádnou výrobu a seřízení, ale i některé součástky...
Nojo, jenže nad tím, že nadšenci ve vývoji elektroniky (z dostupných tuzemských materiálů, tedy takřka z ničeho, protože prý nebyla "bez výhrad společensky prospěšná") dokázali stvořit něco, co funguje, ba skutečně splňuje deklarované parametry, můžeme zaplesat my, kdo o tom něco víme. Běžné zákazníky (tehdy Spotřebitele) to nezajímalo - někomu stačilo, jak to hraje, někdo ohrnul pysk nad parametry, protože Tesla je neuváděla uměle vylepšené do fiktivna, hodně zájemců o Tesly odradil design, když šli po vzhledu. A dost nepříjemné byly i ceny.
Nějakou dobu trval vývoj a prosazování novinky do výroby, pak se škrtalo a racionalizovalo, následně, než proběhl schvalovací proces s nultou sérií a mohla se spustit sériová výroba, někdy uplynuly další dva tři roky... ale o tom už tu víckrát byla řeč.
Přiznám se, že svou C110 ST-II jsem taky koupil v Tuzexu v Jablonci za divadlem, už ani nevím, na kolik přišla... no, třeba ještě najdu účtenku.
rudolf02 píše:Jinak nákup pro organizaci od soukromníka bez problému pomocí bazarů.
Tak to pozor! To zas taková idyla nebyla! Pamatuji z Rudého Práva článek kde popisovali, jak toto provedl nějaký akademik, když zajistil pro ústav programovatelnou kalkulačku Hewlett-Packard. Tj. koupil bony po 5,- Kčs, koupil v Tuzexu kalkulačku a přes bazar (takto Obchod použitým zbožím podniku Klenoty) ji prodal svému výzkumáku - samozřejmě v hodnotě 1 bon (TK) za 5,- Kčs. A protože to udělal opakovaně a 1 TK byla oficiálně 1,- Kčs, tak mu přišili nedovolené podnikání. Ale možná, že Rudé Právo kecalo jako obvykle a bylo to jenom takové bu bu bu na zrádnou inteligenci.
Přátelé, abych to vrátil k tématu. Pro sebe jsem gramofon ještě nevybral. Dostal jsem ale za úkol vybrat gramec pro bratra. Stačí mu úplný základ (sám by si koupil nějaký krám podobný těm z Manfíldu). Sehnal jsem tedy Teslu NC 470 ve slušném stavu. Sháním na ni ale:
- řemínek
- pryžovou podložku na talíř
- tlumící olej do raménka
Kdyby jste to měl někdo k mání (popř. u toho oleje nějakou náhradu), dejte vědět. Díky.
- řemínek
- pryžovou podložku na talíř
- tlumící olej do raménka
Kdyby jste to měl někdo k mání (popř. u toho oleje nějakou náhradu), dejte vědět. Díky.