Potrebuju chladit elektromagnet na max 60C v prostredi ktere ma teplotu vzduchu 40C. Elektromagnet ma prumer 50mm a pouzdro z cca 5mm silneho oceloveho plechu.
Co bude mit lepsi vysledek, foukat na nej vetrakem primo nebo udelat podobny hlinikovy chladic jako je v odkazu a foukat az na nej?
Nedokazu odhadnout jestli tepelny odpor pri prechohu hlinik-ocel dokaze vynahradit vetsi plocha chladice. Vyroba takoveho chladice nebude levna, nerad bych ho nechaval delat pokud to bude k nicemu.
https://www.ebay.com/itm/Hobbywing-Ezru ... :rk:5:pf:0
Chlazeni elektromagnetu vetrakem
Moderátor: Moderátoři
O jak asi velkém ztrátovém výkonu elmg. se bavíme ? Jiné to asi bude, půjde-li o W, jiné, půjde-li o kW - pak možná tak tekutý dusík 
.
Já bych pro základní odhad vyšel z toho, že elmg. má nějakou vnější plochu,
a tepelný odpor bude (nelineárně) nepřímo úměrný této ploše. Každý další přechod třeba na chladič to zhorší - přidá nějaký tepelný odpor.
Na druhé straně může být chladič schopen vyzářit víc tepla než samotný elmg., neb může mít podstatně větší plochu a být z materiálu s lepší tep.vodivostí. O tom, které řešení je lepší, se bez znalostí viz dále asi rozhodnout nedá .
Je-li to fyzicky možné, začal bych aspoň orientačním změřením tepelného odporu samotného elektromagnetu . Z celkového ztrátového výkonu a
teplot, které udáváš, vyleze max.přípustný tepelný odpor. Oteplení vinutí
se dá změřit třeba ze změny jeho odporu s teplotou po nějakém ustálení.
Pak bych to změřil při ofukování vzduchem , tepelný odpor bude menší.
Bude-li však větší než max. přípustný , bez dalšího dobře tepelně navázaného chladiče se to neobejde, popř. zjistíš třeba, že to vůbec uchladit takto nepůjde .
Obávám se, že ten rozdíl teplot okolí a dovolené teploty elmg . 20°C
je pro větší ztrátové výkony dost malý a že budeš mít problém ,resp. to povede třeba ke konstrukční změně krytu elektromagnetu tak,aby to byl současně chladič, viz třeba chlazení výkonových polovodičů , kde
nesmí být překročena max.teplota čipu ,která je ovšem většinou hodně vzdálená od teploty chladícího vzduchu.
Zkus se podívat pro orientaci třeba na katalogy Tyco výkonových odporů (tj. zatmelených v hliníkovém chladiči) ,kde se dají najít provozní oteplení v závislosti na příkonu a způsobu chlazení.
.
Já bych pro základní odhad vyšel z toho, že elmg. má nějakou vnější plochu,
a tepelný odpor bude (nelineárně) nepřímo úměrný této ploše. Každý další přechod třeba na chladič to zhorší - přidá nějaký tepelný odpor.
Na druhé straně může být chladič schopen vyzářit víc tepla než samotný elmg., neb může mít podstatně větší plochu a být z materiálu s lepší tep.vodivostí. O tom, které řešení je lepší, se bez znalostí viz dále asi rozhodnout nedá .
Je-li to fyzicky možné, začal bych aspoň orientačním změřením tepelného odporu samotného elektromagnetu . Z celkového ztrátového výkonu a
teplot, které udáváš, vyleze max.přípustný tepelný odpor. Oteplení vinutí
se dá změřit třeba ze změny jeho odporu s teplotou po nějakém ustálení.
Pak bych to změřil při ofukování vzduchem , tepelný odpor bude menší.
Bude-li však větší než max. přípustný , bez dalšího dobře tepelně navázaného chladiče se to neobejde, popř. zjistíš třeba, že to vůbec uchladit takto nepůjde .
Obávám se, že ten rozdíl teplot okolí a dovolené teploty elmg . 20°C
je pro větší ztrátové výkony dost malý a že budeš mít problém ,resp. to povede třeba ke konstrukční změně krytu elektromagnetu tak,aby to byl současně chladič, viz třeba chlazení výkonových polovodičů , kde
nesmí být překročena max.teplota čipu ,která je ovšem většinou hodně vzdálená od teploty chladícího vzduchu.
Zkus se podívat pro orientaci třeba na katalogy Tyco výkonových odporů (tj. zatmelených v hliníkovém chladiči) ,kde se dají najít provozní oteplení v závislosti na příkonu a způsobu chlazení.
Tak kilowaty ten 5cm magnet mit nebude, pocitam 10-20W. Pokud ho nechladim dosahuje teplota kolem 90C. Pokud bych ho chladil pasivne, tak jsou zebra jasna volba, ale ja na nej chci foukat vetrackem a to nedokazu odhadnout. Vypocty jsem vzdal protoze je tam tolik promennych ktere nijak nezmerim a musel bych je stejne tipovat, takze by vysledek byl k nicemu. Ptam se jestli s tim nema nekdo podobnou zkusenost z praxe
Zkus se podívat na toto, viz příloha . Použije-li se proud vzduchu o rychlosti
cca 6 m/s , klesne tepelný odpor na cca 1/5. Ty máš dle měření teď tepelný odpor Rη = ( 90 - 25) / 10 až 20 W = 3,25 až 6,5 °C/W . Ty potřebuješ dosáhnout oteplení/příkon = 20 / 10 až 20W ,tj. 1 až 2 °C/W . Takže to by šlo ofukováním cca 6m/s dosáhnout, asi by měl být ten elmg , je-li to konstrukčně možné ,uvnitř třeba trubky , aby to nefoukalo kolem .
Rychlost vzduchu z větráku lze odhadnout z otáček , dodávaného množství vzduchu a průřezu díry větráku.
Tak bohužel, příloha je velká, nejde připojit , dej mi prosím maila a pošlu ti to mail.
cca 6 m/s , klesne tepelný odpor na cca 1/5. Ty máš dle měření teď tepelný odpor Rη = ( 90 - 25) / 10 až 20 W = 3,25 až 6,5 °C/W . Ty potřebuješ dosáhnout oteplení/příkon = 20 / 10 až 20W ,tj. 1 až 2 °C/W . Takže to by šlo ofukováním cca 6m/s dosáhnout, asi by měl být ten elmg , je-li to konstrukčně možné ,uvnitř třeba trubky , aby to nefoukalo kolem .
Rychlost vzduchu z větráku lze odhadnout z otáček , dodávaného množství vzduchu a průřezu díry větráku.
Tak bohužel, příloha je velká, nejde připojit , dej mi prosím maila a pošlu ti to mail.