Vaříme při bastlení II
Moderátor: Moderátoři
Jinak jsem se snažil říct, že naši předci neznali ani réžu, ani banány, no a kdyby uvažovali takhle, nikdy to tady dneska nemáme a všici by se cpali jen jáhlama. Já mám třeba jáhly taky rád, ale réža je jako příloha univerzálnější a neutrálnější, takže někdy děláme réžu, někdy jáhly, někdy to smícháme, nebo dokonce réža+ jáhly+ pohanka.
Co se týče fermentace, hermelín/camambert jsou zase běžný tady a nikdo se plísně nebo kvašení neleká. Přitom špatný sýr může taky někoho otrávit a jeho výrobu taky potřebujeme nejdřív technologicky zvládnout. A případně vyšlechtit kultury.
No vidíš - my povětšinou ne, takže nám se zase ekluje požírat nějaký zaplesnivělý strukoviny. Takovej hezky vypečenej bůček se zelím, to je přeci jen kus žrádla - a ne nějaký (i když záměrně připravený a navočkovaný) zapářky ze zrní prorostlý "bílou plísní na povrchu" ... A kromě toho - ten pes, když se umí udělat, je taky jen maso - a to jedlý maso. Neříkám že ke každodennímu jídlu, ale sníst se dá.jura80 píše:Já taky nejsu na housenky (jsu vegan). ...
A kutilmile - nelituju tě
By mě ještě taky zajímalo, co si představit pod pojmem "kus žrádla"...
Soju všeobecně považuju za velmi postradatelnou plodinu, je to takový nástroj ďáblův při zbavování lidí jejich původních kvalitních a tradičních plodin, aby se dali převést na nutričně odpovídající, ekonomicky nesrovnatelně výhodnější (pro autory) šlichtu, spolu s GM kukuřicí a dalším svinstvem. Stačí se podívat, ANO, kdo ji nejlíp využívá u nás pro šizení potravin.
Tohle multi obohacování v gastronomii mě docela začíná srát, napřed jakoby pestrost, pak člověk zjistí, že brambory skoro nejsou, stojí skoro už tolik co banány, jsou hnusný flekatý, přitom dřív jich byla plná Vysočina.
Všude smrdící kebabárna a chickenfastfůdy, smaží to na kdovíjakých sračkách, a když chcete někam zajít na dobrý segedín, koprovku, škubánky se skutečným tvarohem politý skutečným máslem, ejhle už to není.
Jak je to vůbec u vegana s chlastem, smí zakalit jako masožrout?
Zelí můžu upravit jako hlávkový - bez potřeby ho nechat vykvasit. A když už zkvasí, tak zkvasí tuzemskýma kvasinkama mlíčnýho kvašení - kterejžto proces je staletíma U NÁS V NAŠÍ ZEMĚPISNÝ POLOZE zvládnutej i v domácích podmínkách a nepotřebuje pro "rozjetí" zádný extra násady nebo kultůry. Navíc samotný ty aktivní baktérie ve výsledku už nejsou, protože vychcípají v podstatě na otravu svýma vlastníma "tělesnýma" produktama, který od určitý koncentrace v prostředí je samotný zabíjejí - kyselina mléčná jest tak nádherným příkladem "samokonzervantu". Dalším je třeba alkohol - o tom za chvíli.jura80 píše:Takže když si dáváš/dáváte bůček, nesmí to být s kysaným zelím (fermentovaná potravina), ani s kynutým knedlíkem (opět kvasinky)? Sýry (nejen hermelíny, ten bílý povlak na mnoha sýrech je taky plíseň, nežádoucí kvůli vzhledu, ale neškodná), těch se taky štítíš/štítíte? Taky zapářka? A co jogurty? Zkažená tělní tekutina kopytníka... A co třeba pivo, víno? Taky se Ti/vám hnusí? Zvlášť víno, hele na to, z čeho se záměrně vyrábí: https://cs.wikipedia.org/wiki/Plíseň_šedá
By mě ještě taky zajímalo, co si představit pod pojmem "kus žrádla"...
Na knedlíky se kvasnice kupujou - NENÍ TO SNAD HROMADNĚ VYRÁBĚNÁ A PEČLIVĚ KONTROLOVANÁ MONOKULTŮRA? Na kterou jsou zase naše těla za ty léta jejího používání navyklý? Neznám rodinu, která by si kvasnice na bílý pečivo pěstovala doma v podobě opakovaně obnovovanýho kvásku, jako to dělají fajnšmekři s kváskem chlebovým - ale dělají to rozumný pekaři už zase stovky let. Navíc - pečením se kvasinky spolehlivě zabijou a výsledek je biologicky sterilní - dokud do něj nějaký baktérie zase nenapadají s prachem nebo kontaminací zvenku třeba při přepravě nebo při prodeji.
Plesnivý sejry nežeru, jogurty taky ne - moje tělo nesnáší mlíčný bílkoviny a reaguje na ně dost nevyzpytatelným způsobem - někdy jsem po požití takový potraviny jen zdutej jak kráva po mokrým jeteli a prdím že bych moh i mladý tchoře a skunky učit, jindy (v horším případě) běhám na trase pokoj-hajzlík jak křeček v běhacím kolečku tam a zpátky klidně i půl dne v kuse a končím 🤐 z podoby tak, že málem musím i doma ukazovat občanku. Tudíž mlíko ze svýho života pokud možno vynechávám a spotřebovávat ho můžu jen v přesně vysledovanejch podobách a úpravách. Ty využívající jakýkoliv mikroorganismy jsou ve výlukách - bez výjimek.
A pivo nebo víno? Najdi prosím tě v těch tekutinách určenejch ke konzumaci s výjimkou PRAVÝHO NEPAJCOVANÝHO burčáku a nefiltrovanýho kvasničáku nějaký živý mikroorganismy, ano? Pivo se běžně pasteruje, aby vydrželo. Víno se filtruje přes mikrobiologický filtry. Navíc po dosažení koncentrace 14% C₂H₅OH v roztoku se kvašení samo zastavuje, protože kvasinky nejsou schopný přežít tak vysokou koncentraci tohoto jedu ve svým okolí. I proto se třeba víno pro námořníky "konzervovalo" dolitím pálenkou = zvýšením koncentrace alkoholu nad 20% se garantovalo, že víno nezačne ani kvasit, ani plesnivět nebo podléhat dalšímu mikrobiologickýmu procesu ...
Tak proč si do svýho stravovacího procesu zanášet nějaký další ŽIVÝ organismy, notabene z cizích biotopů a s jiným původem než jsme my tady? Někde jsem čet, že například exotický ovoce kromě nezvyklý chuti nám nemůže poskytnout ani zvýšenou dávku vitamínů, i kdyby nějakou jejich vyšší hladinu nakrásně obsahovalo - protože prostě za ty tisíciletí vývoje nemáme pro vstřebávání těch látek z potravin dostupnejch jedině o tisíce km dál příslušně nastavený tělní trávicí enzymy, takže dokážeme získat víc vitamínu C z blbejch tuzemskejch jablek nebo ze šípků natrhanejch na mezi u lesa než z citrusů dovezenejch přes půl Koule. Stejně tak nám nemůže úplně a na 100% prospět konzumace nějaký cizokrajný základní potraviny, na kterou tady ve středu Evropy prostě nejsme zvyklý, protože ta potravina tady ani v našem klimatu vyrůst nemůže - rejže, maniok, batáty, ságo, i ten 🤐 palmovej volej, kterej kde kdo do všeho nasere pod záminkou "zdravějšího tuku" je pro nás CIZÍ a tudíž i hůř stravitelná potravina ... Jděte prostě do háje zelenýho s nějakýma "moderníma úpravama" a naklíčeným zrním porostlým bílou plísní - nikdy se to tady nežralo a tenkrát vzhledem k většímu soužití se samotnou přírodou asi i lidi věděli proč to nežerou - tak je myslím zhola zbytečný se to učit jen proto, že někde na Kouli jsou lidi takový humusáci, že žerou i shnilý vejce nechaný 2 měsíce zahrabaný v zemi, ptačí hnízda z mořskejch chaluh slepenejch slinama těch ptáků nebo maso žraloka, který nechají shnít natolik, že smrad z něj zabíjí doslova na dálku ...
A kutilmile - nelituju tě
Jasně že nikomu tempeh nevnucuju, a už vůbec ne jeho domácí výrobu (jinak se dá za dost nečestný prášule pořídit průmyslově dělaná malá 180g kostka ve kdejakým mega hyper dobra levna kosile pane super, to už je ale marinovaná varianta, co chutná jako kdyby to bylo dělaný z masa). Rozhodně se ale nebudu štítit plísně, která je zdravá a bohatá na živiny, tak jako se neštítím jiných kvalitních hub, je jedno jestli místních, nebo zahraničních. Jestli je pro Jávany tempeh o něco nebo o hodně zdravější než pro středoevropany, to nevím. Když by se argumentovalo výzkumama, můžu se dovědět, že ke každé studii je přece protistudia, etc., etc. Rád jsem se ale tady pochlubil výsledkem své práce a hledání optimálního řešení v kuchyni.
Tempeh se mně fantasticky osvědčil třeba do čočkové polívky místo žampiónů, která po něm dostane fascinující říz, trochu po houbách, trochu po... ...hmm, těžko definovat chuť surovýho tempehu, to se musí zažít. Když se jen tak nasmaží na pánvičce, je to fascinující... Když se nasmaží se zeleninou (rajčata, paprika, cibula, česnek, majoránka, sůl) a díky svojí porézní struktuře nasaje chuť ingrediencí, je to labužnická záležitost.
PS: Tady v Evropě se používá k fermentaci jen čistá plíseň. Zato v zemi původu mají jako součást kultury i bakterie (teď se mně nescá hledat jméno těch breberek). Tam ale tempeh dělají jinak- sóju suší na slunku a místo do plastu balí zrající tempeh do banánových listů. Pak to prodávají za babku na tržištích...
A kutilmile - nelituju tě
A kutilmile - nelituju tě