Magnetofon, nahrávání funguje z části.
Moderátor: Moderátoři
- NikolausNik
- Příspěvky: 25
- Registrován: 15 led 2019, 00:00
Magnetofon, nahrávání funguje z části.
NikolausNik píše: Stopa 1-4 nahrává špatně, je tam spousta rušení, škvrčení a dalšího ruchu. Stopa 3-2 nahrává čistě. Zkoušel jsem i otáčet pásek, jestli není vyjetý, ale nic se nezměnilo. Co jsem bádal ve schématech, zahrnuje to pravý nahrávací kanál, i když mi trochu nesedí proč se pak nastavuje levým potenciometrem a spouští se při tom levý ukazatel.
stopa 1-4 je levý kanál, přehoď si bedýnky !
NikolausNik píše:Jediné co jsem našel na destičce při sundání vrchního panelu byly dva spodní potenciometry oddělené od uhlíkové dráhy, úplně odpadly.
sežeň si stejné a vyměň je . . .
- NikolausNik
- Příspěvky: 25
- Registrován: 15 led 2019, 00:00
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
- NikolausNik
- Příspěvky: 25
- Registrován: 15 led 2019, 00:00
Potenciometry jsem zkusil. V ten moment jsem zničil nahrávání na oba kanály. Když jsem je vrátil do původního stavu. Tak zase fungovalo nahrávání na 3-2. Jinak pořád stojím, zkoušel jsem proměřovat desku, ale to mi moc neřeklo. Našel jsem jen že jeden z kanálů není u hlavy ukostřený. Nevím jak to přesně má magnetofon, jestli jsou oba kanály na hlavě ukostřeny, nebo jestli je hlava kostřena jako celek,jelikož k ní vedou 4 vodiče. Zkoušel jsem jí dodatečně ukostřit o šasi, ale to mi taky moc nepomohlo. Jestli ještě někdo máte v záloze nějaké rady, velmi bych je ocenil
- NikolausNik
- Příspěvky: 25
- Registrován: 15 led 2019, 00:00
PS: Nevím proč ale od doby co mám B4 mám pocit že B101 je takové malé problémové děcko.
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Jinak svoje pochybnosti o ne/pokřivenosti páskové dráhy musíš rozptýlit vlastním měřením, to za tebe nikdo neudělá. Já jen napovím, že "všechno je relativní". Správné vedení pásku je vyladěný mechanický proces, do kterého vstupuje m.j. i správný TAH pásku a KOLMOST, ROVINNOST a PŘÍTLAK hnací kladky a hřídele. Ale to platí obecně.
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Ještě doplním, že osa čela hlavy musí být rovnoběžná s ostatními prvky, jinak bude pásek pořád ujíždět nahoru nebo dolů a krčit se. Záleží i na stavu přítlačných polštářků, na ty jsem v předchozím postu zapomněl.elektrosvit píše:... Ta se dá po uvolnění šroubku na boku seřídit tak, aby nedocházelo ke krčení pásku. ...
- NikolausNik
- Příspěvky: 25
- Registrován: 15 led 2019, 00:00
Protože u magnetofonů platí důležité zásady (přeneseně vlastně platí i kdekoli jinde):
- dokud to hraje bezchybně, nelez dovnitř
- jestli něco nehraje bezchybně, napřed identifikuj příčinu, ale ničím nekruť
- po odstranění příčiny problémů to zkontroluj, případně můžeš něčím pohnout, ale musíš přesně vědět čím
- když už neodoláš a něčím pokroutíš, poznač si původní polohu, i když přesně víš, co to mělo udělat. Třeba jsi ještě nenašel tu správnou závadu, tak ať se to dá vrátit.
- jestli slepě pokroutíš kdečím, čeho smysl neznáš, aniž bys původní polohu znal, tak se nediv.
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Správná poloha pásku vůči hlavě je vymezena krajními vodicími sloupky a kolmostí tónového hřídele. Další prvky ji nesmějí ovlivňovat. Nezbyde ti, než nejprve nastavit výšku a kolmost od oka pomocí nějakého starého pásku, na kterém už moc nezáleží, a pak polohu hlavy dostavit přesněji s páskem nahraným na jiném nerozladěném magnetofonu. Nevýhodou je, že přes přiklopená stínicí dvířka není na čelo hlavy vidět.
EDIT: Hill mě předběhnul.
Jako první musíš zkontrolovat unašeče, musí být ve stejné výšce nad dobře zašroubovaným horním krytem a nesmí házet. Jako že asi nebudou, to by bylo dost výrazné poškození, ale vyzkoušet se to musí, jinak všechna další nastavení budou k ničemu. Pokud nejsou ve stejné výšce, musí se vespod na osách unašečů nastavit podložkami
Jako druhé se musí ověřit (nastavit) správná síla a charakter přivíjení při pomalém pohybu vpřed. Pravý unašeč s páskem je uvnitř magnetofonu volně položený na spodní předloze z nějakého silonu, která se pohybuje pomocí tenkého řemínku s převodem do pomala tuším z setrvačníku. Unašeč s páskem po ní klouže filcovými vložkami a vzniklá třecí síla závislá na hmotnosti unašeče plus navinutého pásku tak vytváří tah, který při pomalém chodu vpřed navíjí pásek na pravou cívku a vytváří tah, kterým vytahuje pásek z páskové dráhy. Síla přivíjení by měla být +- akorát, když filc a předloha pod ním jsou čisté, nezašpiněné něčím, co buď příliš klouže nebo naopak je příliš adhezní.. Kontrola -přivíjení by mělo být dostatečné, i pokud je na pravém unašeči prázdná největší používaná cívka - osumnáctka a tah by měl být stále stejnoměrný a dostatečně slabý, i když je na pravém unaše cívka osumnáctka plně navinutá a tudíž na filc tlačí největší možná hmotnost cívky a pásku. Dále otáčky by měly stačit a tah by neměl být příliš velký, když je na pravém unašeči prázdná nejmenší používaná cívka - má nejmenší průměr trnu, na který se pásek navíjí. Vytahovala by příliš velkou silou pásek přitlačený kladkou na tónovém hřídeli setrvačníku, pásek by tam prokluzoval a obrušoval se a rychlost pásku by byla větší.
Mechanika B5 potom měla v unašečích rázovou spojku, unašeče byly ze dvou dílů přitlačených plochou pružinou, jejím přestavením se dala přesně nastavit síla, kterou unašeče prokluzovaly při zastavení z rychlého přivíjení. Daly se tak používat starší málo pevné pásky, nebo pásky s trojnásobnou hrací dobou i na největší cívce 18 bez nebezpečí, že by se při zastavení poškodily, vytahaly nebo dokonce přetrhly. U B 100 a 101 se tyto spojky myslím ušetřily a nejsou tam, ale pro úplnost je uvádím.
Dále je potom třeba zkontrolovat v páskové dráze vstupní a výstupní pevné vodicí kolíky. Musí být ve stejné výšce jako čela cívek na unašečích a musí být kolmé. To asi budou, pokud to někdo nepokřivil. A nesmí být nerovnoměrně opotřebené. Pokud jsou, dá se kolík povolit šroubkem a pootočit tak, aby v kontaktiu s páskem byl ještě neopotřebený povrch. Nebo by se musel segment kolíku vymontovat a přebrousit a přeleštit. ( V nejhorším případě nějakým starým páskem.
Dále se kontroluje postupným přibližováním kolmost přítlaku tónové kladky na tónovou hřídel setrvačníku.
Dále se potom kontrolují ostatní segmenty páskové dráhy. Kolmost obou hlav, obou pohyblivých kolíků mezi hlavami, tónové hřídele setrvačníku a kaldky na ni a kolmost a stav filců přitlačujících pásek na čela hlav ( pokud u B 101 filce přitlačující pásek na hlavu jsou, to teď nevím jistě, znám hlavně B5.) Magnetofon je bez horního krytu, aby byl k páskové dráze přístup. Do magnetofonu se založí nějaký pásek, levý unašeč se zablokuje, pravý se slabě napíná nebo nechá napínat přivíjením. Magnetofon se z vypnuté polohy velmi pomalu zapíná pro přehrávání a v páskové dráze se sleduje průběh přibližování napnutého pásku k jednotlivým segmentům. Musí být po celé šířce a v celém průběhu přibližování rovnoměrné - neboli všechny segmenty plus vedení pásku dané jeho napnutím jsou kolmé. Když se potom uvolní levý unašeč a pásek se rozběhne, musí běžící pásek zůstat ve stejné výšce. To už je prakticky hotovo. To je třeba asi dělat s pořádnou lupou, já jsem krátkozraký, mně stačí sundat brýle.
Jsou tam dva háčky. Pokud bylo předtím nastavení páskové dráhy špatné a provozovalo se to delší dobu, do segmentů mohou být páskem vybroušeny drážky, které tu špatnou polohu pásku fixují, i když se jiná komponenta, třeba hlava vymění nebo přenastaví. To je potom třeba zjistit, segmenty buď vyměnit nebo přebrousit. Třeba i čela magnetofonových hlav. Pásek se jinak totiž v šířce nerovnoměrně namáhá, vytahuje, případně krčí, nebo je špatný přítlak na hlavu a tím nekvalitní zvuk na pásku nebo je vlastní vedení pásku nestabilní a občas pásek pomuchlá.
Pokud je opotřebována tónová kladka, guma na kladce je na krajích oproti středu vymačkaná a trochu menšího průměru. Potom dochází k tomu, že při přehrávání guma kladky vytlačuje pásek po tónové hřídeli setrvačník unahoru nebo dolů. Co s tím dělat, mimo náhrady za novou kladku, nevím, u kotoučáků jsem se tím seřizováním zabýval naposledy před takovými 25 - 30 lety a to ty kladky ještě byly relativně nové.
Setkal jsem se taky s tím ,že některý "opravář" vyřešil ty problémy s kladkou a tónovou hřídelí prostou výměnou pružiny kladky za podstaně silnější. Krátkodobě to některé problémy vyřeší, ale výrazně to zvýší opotřebení pásku i magnetofonu - ložiska setrvačníku.
Přítlak kladkou na pásek na tónové hřídeli má být ve vztahu k síle přivíjení levého unašeče minimálně tak slabý, aby ve všech režimech přivíjení dokázal právě zpomalovat rychlost pásku na jmenovitou hodnotu. Ve vztahu k mechanickým údajům pásku má být přítlak maximálně tak silný, aby při zastavené levého unašeče nedošlo k natahování mechanicky nejslabšího používaného pásku nebo dokonce k jeho přetržení.
Co se týká stálosti mechanického nastavení, výrobce šroubky na místech vystavených vibracím, třeba nastavení hlav na páskové dráze, zajišťoval zakápnutím nějakou červenou rychleschnoucí barvou. já jsem to třeba dělal rychleschnoucím lepidlem Kanagom. Doporučuji něčím podobným dělat i nyní - nanést třeba kapku špejlí.
Radim píše:...Síla přivíjení by měla být +- akorát, když filc a předloha pod ním jsou čisté, nezašpiněné něčím, co buď příliš klouže nebo naopak je příliš adhezní..
Mechanika B5 potom měla v unašečích rázovou spojku, unašeče byly ze dvou dílů přitlačených plochou pružinou, jejím přestavením se dala přesně nastavit síla, kterou unašeče prokluzovaly při zastavení z rychlého převíjení. U B 100 a 101 se tyto spojky myslím ušetřily a nejsou tam, ale pro úplnost je uvádím.
Váhově závislá spojka je stále o několik koňských délek lepší, než pevně nastavená. která se později dávala do magnetofonů "nastojato". Udržuje přivíjecí tah se v průběhu cívky od prázdné do plné v daleko menším rozsahu, než ty pevně nastavené.
Mám B101, měl jsem B100, a oba mají v unašečích 2PF248 53 rázovou spojku, jen B101 má vzhledově jiný unášeč 2PF24868. Střední kotouč spojky s filcem 2PF248 55 je stejný pro celou řadu B5/B100, stejně, jako pero rázové spojky 2PA783 99.
O tu rázovou spojku to prostě ošidit nešlo, ale je pravda, že časem buď začala prokluzovat při převíjení, tak prostě chytrolíni přesadili pero na vyšší zub, pak to při brždění i pásek přetrhlo. Přitom stačilo vysunout segerovku, rozebrat rázovou spojku, vyčistit plochu a vyprášit filc. A chvíli se prudit se skládáním...
Ten prokluz při převíjení ke konci cívky byl zpravidla způsobený rovněž znečištěnou spojkou či brzdou (to podle toho kam), tedy tou "o patro níž".
A někdy dokonce uživatel ani nepřišel na to, že neklouže rázová spojka, ale že o další patro níž jsou směrové spojky a mají udrbané gumičky.)
Ano, máš pravdu, do mechaniky B5 se stačí chvíli pozorně dívat, aby člověk přišel na to, k čemu co slouží, a jak. Mnoho příčin potíží je na první pohled vidět. Další jsou slyšet, a na ten zbytek jsou servisní návody nebo zkušenost. A nejlépe společně.
- NikolausNik
- Příspěvky: 25
- Registrován: 15 led 2019, 00:00