Keramiku používám jak vývodovou, tak smd jen do 100nF a ještě POUZE a JEDINĚ jako blokovací.
Z kondenzátorů COG, konkrétně od Vishay a v hodnotách 1uF, 2,2uF a 4,7uF jsem už navždy vyléčenej.
Radši přidám /teda Ondra přidá/ trochu místa na desce a buď se použije kvalitní submini-elektrolyt, nebo třeba smd elyt či tantalák, podle toho, kde a jak je zapojenej.
To, co prováděly tyhle "značkový" keramický kondenzátory, bylo k neuvěření. Až se mi nechtělo věřit, že to prodává Vishay pod svou hlavičkou..
V datasheetech lze vyčíst ledacos, teplotní závislosti, tolerance kapacit i při referenci 20°C. Ale už se nejde dočíst o jejich minimálně přípustném izolačním odporu, kterej mají COG keramiky asi takovej, jako prasklej MP hovňák, včetně toho mizernýho Q.
O napěťový závislosti kapacity se toho nakecalo docela dost už za totáče, okolo blokovacích supermitů TK782-TK784. U těch "naběhla" kapacita až přiložením napětí /jedno, zdali ac či dc/ nějak okolo 100mV.
To byl taky důvod, proč nebyly doporučovaný ani v nejvyšší nouzi jako vazební - ne kvůli jejich ostatním vlastnostem, ale právě kvůli tomuhle.
Něco se lze dočíst v sekci o Supermitech na odkazu, kde jsou oskenovaný všecky československý ker. kondenzátory.
Je tam i poznámka, že jednou na ss napětí připojenej Supermit se "polarizuje" a pokud ho vypájíte, zpátky se musí dát se stejnou, poznačenou polaritou. V opačném případě do několika dnů nabíhá svod co roste až natolik, že kondenzátor na tvrdém napětí začne hořet, popř. se na měkčím napětí prorazí. Všecko to tam je.
Pokud se někde z naprostý nouze a cenových důvodů /oddělení běžce poťáku od vstupu MBA810 třeba/ použil třeba TK783 100nF/32V, tak se to do určitýho vstupního napětí chovalo, jako by ztratil kapacitu, nebo ji měl nejmíň 20x nižší. Hrálo to jen výšky a část středů, až by jeden usuzoval, že je kapacita malá. Až s vyšším vybuzením "naběhly basy", to se skutečně takto chovalo. Přišlo se na to tak, že namísto nouzový keramiky někdo zkusil zapojit malej japonskej svitek. Nakonec se přišlo na to, že s ohledem na Rvst MBA810 úplně stačí 33nF. Ale ne keramika
Proč se vlastně tyhle COG kondenzátory /údajně až do 22uF!/ vyrábějí a kde je vlastně největší oblast jejich použití?
Já su hňup starý, blbý. Chca udělat desku úplně maximálně plochou /nejvyšší tam vlastně byl běžný SIL8 šváb/ a s krátkými spoji, tak jsem ty Vishay, z COG hmoty a o kapacitě 2,2uF /myslím na 16V/ použil jako vazební.
Teď si říkáte, no tak jseš pýča, tak čemu se divíš.
Jenže to bylo místo, kde VŮBEC nezáleželo na tom, CO a KOLIK tam bude, pokud to bude nad asi 1uF.
Bylo tam zapotřebí jenom dobré ss oddělení, na skutečné kapacitě a jejím kolísání vůbec nezáleželo, bylo to fakt jedno.
Nasral jsem se na tento druh materiálu vlastně 4x. Možná vícekrát.
Poprvé na vlastní blbost, že jsem uvěřil výrobci, že lze udělat v této velikosti "úměrně kvalitní" keramický kondenzátor /i při vědomí si jejich nectností/, s izolačním odporem aspoň těch 10M. Pak mě dožralo to, kolik jsem za ně vč. poštovného zaplatil /za cenu jedné mizerné keramiky mohlo být asi 8-12 submini elytů stejný kapacity, podle značky/. Pak mě už při pohledu na desku sral ten vlastní, mimořádně shitovej výrobek a naposled jsem zuřil, když se předělávala deska na submini elyty 2,2uF/35V. Nippon tuším, rozměr 3,5 x 7mm výška.
Už nikdy a ani omylem, i kdyby to mělo třeba 2x2x2mm a kapacitu 10uF na 50V. A už vůbec ne za tyhle peníze.
NIKDY.
