Dlouhovlnný vysílač_experiment_ úprava pro vyhledání kabelů.

Zpráva

dotaz · #16 Příspěvek od **dotaz** » 28 led 2019, 14:12

Opět zdravím a díky za podněty, zdá se, že postupuji správným směrem. Dokonce se potvrdila reálnost mého nápadu s výstupním transformátorem, který je ke kabelu připojen svým původně primárním vinutím. Mám už hotové "vrabčí hnízdo", ze kterého mi pípá amplitudově modulovaný signál 160 KHz, promodulování asi 50 %, tedy pokud k němu připojím NF generátor jako zdroj modulačního signálu. Takže mne dále čeká vytvoření nějakého RC generátoru tak 1 KHz a koncový stupeň, kterým budu vytvářet signál dostatečného výkonu pro "nabuzení" kabelu. Samozřejmě další zkušenosti a nápady jsou stále vítány, díky za ně!

dotaz · #17 Příspěvek od **dotaz** » 28 led 2019, 14:30

Ještě drobnost pro "tornado6" : Minohledačka či civilní detektor kovů běžného provedení v ceně do 5000Kč dokáže najít drát o průměru 5 mm tak do hloubky 30-40 cm v nepříliš mokré půdě. Dražší přístroje jsou citlivější, ale nalezení sdělovacího kabelu s mnoha tenkými izolovanými žilkami metr hluboko je prakticky neproveditelné. Něco jiného je, když kabel "nabudíme" signálem, který by se ve volném prostředí z něčeho podobného anténě šířil minimálně stovky metrů. Ten už se na povrch prodere i když je připojen k tenkému drátu, který bez signálu nerozezná ani drahý detektor. Tak je možno najít i místo přerušení kabelu, ani to by detektor kovů nezvládnul.

ZdenekHQ · #18 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 28 led 2019, 14:31

tornado6 píše:Nechapem ,vysvetli preco by som toho moc nenasiel. To ten kabel je tak jemny že tam je toho kovu tak malo ,alebo prečo.

Nejenom to, ale většinou se pohybuješ v místech, kde je takový rušení, že ten detík prakticky nefunguje. Další věc je bordel kolem a falešný cíle.

tornado6 · #19 Příspěvek od **tornado6** » 28 led 2019, 14:34

Aha už chapem tak vela zdaru☺

dotaz · #20 Příspěvek od **dotaz** » 04 úno 2019, 13:42

Znovu zdravím, pár dní pokusů (a samozřejmě i omylů) přinesly ovoce v podobě opět poněkud rozbujelejšího "vrabčího hnízda". Nyní již produkuje vlastní interně amplitudově modulovaný signál 160 KHz, promodulovaný asi 30% 1 KHz. Na výstupu je možno odebírat do odporu 1 K ohm napětí asi 70 V. Ještě je co vylepšovat, chci aby byl výkon odevzdáván také do "tvrdší" zátěže (50, 75 Ohm). A co je stavebním materiálem onoho hnízda? Začnu od původní ideje. V době přípravy a prvních nápadů mne zastihla zpráva o úmrtí Luďka Munzara, amatérského pilota, závodníka a milovníka historické techniky, známého mimo jiné jako Jakub sklář. Tak mi připadlo stylové uctít jeho památku něčím historickým, co v sobě spojuje oheň a sklo. Poradil jsem se s katalogy a sáhnul do zásob. Jako nejvhodnější kompromis se ukázala dvojice PCF82 a PCL86. Nejprve Vf oscilátor, ten tvoří trioda PCF82. Nejsnazší zapojení je za daných okolností systém Hartley. Odmotal jsem zbytky drátku s dosti oškubané kostřičky, tvořící kdysi středovlnnou vstupní cívku přijímače "Talisman". Ze zachráněné části anténní sekce se mi podařilo divoce navinout 400 závitů 0,1 mm s odbočkou na stém závitu, tam je připojena katoda. Celé vinutí překlenuje kondenzátor 470 pF , konec blíže odbočky je uzemněn, druhý přes 56 pF připojen na mřížku se svodem 22 Kohm. Anodový odpor 39 Kohm blokuje kondenzátor 220 nF. Z katody jde signál na "horní" konec trimru 1 Mohm, dolní je uzemněn a střed připojen na g1 pentody. Tímto nastavujeme nejvhodnější velikost Vf napětí pro pentodu, která slouží jako základ modulátoru. Pracovní bod je nastaven katodovým odporem 220 Ohm, blokovaným C 47 mikro F a keramikou 100 nF. Druhá mřížka pentody je ke kladnému napětí zdroje (270V) připojena přes odpor M22, blokovaný kapacitou 2n2 , ta "stáhne" většinu Vf napětí, ale propustí dostatečnou úroveň sem dodávané Nf, tím na anodě pentody s pracovním odporem 32 Kohm vzniká superponovaná směs, ze které přes RC člen 68 pF a 39 Kohm odebírám amplitudově modulovaný signál. Nf kmitočet přibližně 1 KHz generuje trioda PCL86, zapojená jako RC oscilátor se čtyřmi členy 100 Kohm/ 1nF. V katodě nastavuje pracovní bod odpor 1K5 blokovaný kondenzátorem 22 mikro F. Pracovní odpor v anodě je M27. Na anodu je připojen trimr 1 Mohm jen jako proměnný odpor a přes vazební C 33 nf vstupuje Nf signál do G2 pentody PCF82. Pentoda PCL86 má nastaven pracovní bod katodovým odporem 150 Ohm, blokovaným kapacitou 47 mikro F. Druhá mřížka je na zdroj 270V připojena odporem 2K2, blokovaným C 220 nF. Do anody jsem zhotovil cívku, jejíž základ poskytla krátkovlnná vstupní cívka pocházející z již zmíněného značně zdevastovaného "Talismanu" (před časem jsem zakoupil za symbolickou cenu několik různě oškubaných šasi). Původní vinutí 10 závitů 0,4 mm a 10 závitů 0,1 mm jsem ponechal. Z plastového obalu od balíčku baterií pak vystříhnul čela o průměru kolem 30 mm a mezi ně navinul 390 závitů 0,2 mm s odbočkami na 90. a pak po 100 závitech. To mi umožňuje různě připojovat zátěž a dolaďovat rezonanci, spolu s drobnými změnami paralelního kondenzátoru 470 pF a šroubování jádra. Abych si ladění usnadnil, doplnil jsem ještě k původně antennímu vinutí 30 závitů, pokud je ve správné fázi připojím přes C 82 pF ke g1 pentody PCL86, odpojím napájení anod PCF82 a koncový stupeň se rozkmitá sám. Stačí jej doladit na stejný kmitočet jako má oscilátor modulačního stupně. K takovému orientačnímu slaďování postačí jakýkoli dlouhovlnný přijímač. Ještě chci navinout 90 závitů 0,5 mm drátem s odbočkami na 10. a pak po 20 závitech pro připojení "tvrdší" zátěže řádu desítek-stovek ohmů. Pokud se vše podaří, uvažuji transformovat "vrabčí hnízdo" do něčeho vzhlednějšího.

#21 Příspěvek od **PavelFF** » 04 úno 2019, 22:59

Právě proto , aby se nemusely psát tuny textu, bylo vymyšleno schéma zapojení. Spousta lidí to ani nebude číst do konce, když k tomu chybí obrázek.

Artaban001 · #22 Příspěvek od **Artaban001** » 04 úno 2019, 23:13

Ahoj. Mám originá "trasovací sadu" na kabelová vedení "Kurth KE300". Nevím jaký má parametry, ale ta přijímací sonda reaguje už 25 cm na displej tabletu. Injektor dává nejspíš obdélníkový signál o volitelné frekvenci - jedna z nich je snad 2600 Hz a amplitudě 9V.
https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&url=https://www.isatel.ch/de/dokumente/131-ke401-bedienungsanleitung-1/file%3Fforce-download%3D1&ved=2ahUKEwihstOZiqPgAhVQKVAKHT0YAzYQFjAOegQIARAB&usg=AOvVaw20SNROxBYpBHY0KG1vAUXF&cshid=1549317774430

dotaz · #23 Příspěvek od **dotaz** » 05 úno 2019, 11:24

PavelFF : Neuměle načrtnuté schemátko i obrázek "hnízda" se vbrzku chystám přiložit.
Jistě existuje spousta možností, jak podobné zařízení realizovat a i to mé "frankensteinovské monstrum" by se pravděpodobně dalo vylepšit.
Rozhodně pochybuji, že se vyrovná opravdu profesionálním aparátům, ale snad alespoň splní svůj účel a pak si s ním mohu ještě trochu pohrát, třeba vyměnit cívky a do RC členu připojit klíč nebo jiný zdroj modulace...

Artaban001 : To vypadá moc hezky, ale dokázal byste mi to zařízení zapůjčit až zmizí sníh a já jej budu potřebovat v Mladějově na Moravě?

Mějte se a děkuji za podněty a připomínky!

dotaz · #24 Příspěvek od **dotaz** » 05 úno 2019, 11:38

Artaban001 : Teď jsem si prohlédl prospekt toho zařízení. Je skvělé k vyhledávání a diagnostice kabelů, bohužel jen uložených ve zdi nebo v suchém prostředí do hloubky 60 cm. Kabel uložený metr hluboko v mokré hlíně nemáš s podobným zařízením šanci najít.

danhard · #25 Příspěvek od **danhard** » 05 úno 2019, 12:45

Jak jsou dostupné konce kabelu ?
Měří se magnetické vyzařování kabelu, důležitá je pro citlivost velikost procházejícího proudu.
Na tvaru injektoru nezáleží, může to být obdélník, takže zdroj je účinný.
Snímací anténa je rámová, kolmo k půdě, tvar by se dal optimalizovat na lichoběžník.
Taky by se to dalo zkusit s feritkou.
Na slušnou citlivost se dostaneš selektivním měřením.
Vhodná základní frekvence je kompromis mezi útlumem a rušícím spektrem.

dotaz · #26 Příspěvek od **dotaz** » 07 úno 2019, 14:56

Nyní prosím o shovívavost. Přikládám neumělý náčrtek a foto skutečného stavu "vrabčího hnízda" nebo též "zajíčka v své jamce". Možná už o víkendu provedu nějaké praktické testy, podle stavu sněhu.

ZdenekHQ · #27 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 07 úno 2019, 15:06

Tak to je síla... Ale už jsem něco podobnýho viděl...

Fakt s tím půjdeš do sněhu?

dotaz · #28 Příspěvek od **dotaz** » 07 úno 2019, 16:40

Právě že do sněhu se mi s tím moc nechce, předpovědi však věští oblevu. Ono to není zas až tak nebezpečné, přes oddělovací kapacitu se do kabelu dostane tak max. 50V VF. Od sítě vše oddělují transformátory. Jen nesmí nikdo o krabičku zakopnout nebo na ni šlápnout...

danhard · #29 Příspěvek od **danhard** » 07 úno 2019, 19:38

Důležitej je proud.

dotaz · #30 Příspěvek od **dotaz** » 08 úno 2019, 09:23

Vzhledem k momentálnímu a předpokládanému na déšť a sníh bohatému počasí se test odkládá.
Někteří zde tvrdí, že nejdůležitější je, aby vyhledávaným kabelem protékal "signální" proud. Ale co u kabelů přerušených a s neznámo kde umístěným koncem? Tady asi nezbude než budit kabel jako anténu, což je můj úmysl. I když budeme-li to pitvat, i anténou nějaký proud protéká...Ale přitom jde o otevřený obvod z hlediska stejnosměrného a nízkofrekvenčního.