Zdravím,
koukám tu na jedno schéma a mám k tomu pár otázek.
První otázka se vztahuje k rezistoru R3. Chápu, že tu slouží k nastavení odporu řídícího proudu báze T2. Zároveň by tu mělo být počítáno se situací, kdy se otevře T1 a mezi kolektorem a emitorem se objeví saturační napětí. Od toho se pak odvíjí celková hodnota odporu. Chápu to správně?
Další otázka míří na R1 - odpor činí 0.3ohm. V literatuře je napsané, že celkový odpor této elektronické pojistky se rovná hodnotě odporu rezistoru R1. Není to blbost? Kromě R1 jsou tu další rezistory zapojené paralelně k R3. Co si o tom myslíte? Děkuji moc za odpovědi.
Elektronická rozpojovací pojistka
Moderátor: Moderátoři
-
weed_smoker
- Příspěvky: 2673
- Registrován: 02 pro 2011, 00:00
- Bydliště: Jaroměř
Je to zapojení,kde se řídící část napájí z úbytku na spínači.Nějak to fungovat bude,ale nečekej od toho zázraky,na něco serióznějšího bych použil nějaký zapojení s OZ a kvalitnější bočník na snímání proudu.A lepší jsou zapojení s relátkem na výstupu,narozdíl od tranzistoru(ze kterýho se někdy může stát obyčejnej drát) to zajistí fyzický odpojení zátěže.
Weed_smoker ma pravdu, sice zaklady je potrebne sa naucit, ale nie som si zrovna isty, ci v dnesnej dobe ma moc zmysel zaoberat sa takymito "obvodmi" 
Mozno na otestovanie, ci chapes funkciu, ale inak nic, dnes su moznosti uplne niekde inde ako pred tolkymi rokmi 
Bolo by zaujimave sledovat funkciu takehoto obvodu napriklad v karavane, pri odbere 100A, ako by fungovalo snimanie prudu pomocou 0.3 Ohmoveho odporu 
Mozno na otestovanie, ci chapes funkciu, ale inak nic, dnes su moznosti uplne niekde inde ako pred tolkymi rokmi Bolo by zaujimave sledovat funkciu takehoto obvodu napriklad v karavane, pri odbere 100A, ako by fungovalo snimanie prudu pomocou 0.3 Ohmoveho odporu Tak především je potřeba si uvědomit, že tento obvod není statický, ale dynamický. Takže jakákoliv změna procházejícího proudu, byť jen o jedinou miliampéru, změní všechny parametry v obvodu (proudy i napětí). Pro výpočty a jeho vyřešení je potřeba používat Ohmův zákon, a pro pochopení kudy tečou jaké proudy a jaká se kde vytvoří napětí, také oba Kirhoffovy zákony. Takže s těmi výpočty je to trochu složitější, protože do nich budou dost "kecat" také převodní charakteristiky tranzistorů, jejich bety (zesílení h21e), napětí Ube a Uce (saturační). Nechala by se na to napsat klidně "bakalářská práce", s hromadou výpočtů.
Zjednoduši si to tak, že si představíš, že je to nastavitelný omezovač proudu (nechci říkat zdroj proudu), který Ti omezí procházející proud podle natočení toho nastavovacího potenciometru. Nic jiného v tom nehledej, jinak se v tom moc zamotáš a stejně se nedobereš odpovědi na svoji otázku.
Nevím, co napsal autor v té knize, to nemám bohužel čas číst
, takže to tam třeba i takto zjednoduše je napsané.
Popsal tam autor jak to funguje ? Čili jaké jsou cesty proudů přes přechody tranzistorů, a jak jsou tím pádem ovládané (otvírané-zavírané) ?
A ano, momentální napětí CE (případně saturační napětí, pokud je již plně otevřen) výkonového tranzistoru T4 je potřeba započítat (ovšem nikdo neví, pokud se právě nyní nezměří, jaké ve skutečnosti pro aktuální procházející proud je).
Vašek
Zjednoduši si to tak, že si představíš, že je to nastavitelný omezovač proudu (nechci říkat zdroj proudu), který Ti omezí procházející proud podle natočení toho nastavovacího potenciometru. Nic jiného v tom nehledej, jinak se v tom moc zamotáš a stejně se nedobereš odpovědi na svoji otázku.
Nevím, co napsal autor v té knize, to nemám bohužel čas číst
, takže to tam třeba i takto zjednoduše je napsané.
Popsal tam autor jak to funguje ? Čili jaké jsou cesty proudů přes přechody tranzistorů, a jak jsou tím pádem ovládané (otvírané-zavírané) ?
A ano, momentální napětí CE (případně saturační napětí, pokud je již plně otevřen) výkonového tranzistoru T4 je potřeba započítat (ovšem nikdo neví, pokud se právě nyní nezměří, jaké ve skutečnosti pro aktuální procházející proud je).
Vašek