Elektrárny - proč se chladí voda?

Zpráva

#61 Příspěvek od **tomasjedno** » 03 úno 2019, 12:52

pajosek2 píše:Navíc od kritické teploty 374 stupňů celsia s rostoucí teplotou nevzrůstá tlak...

To je hodně zavádějící formulace.
Nad kritickou teplotou už neexistuje voda v kapalném stavu, ale při dalším ohřevu páry samozřejmě její tlak vzrůstá.

pajosek2 · #62 Příspěvek od **pajosek2** » 03 úno 2019, 15:59

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sytá_pára

Rád bych upozornil na poznámku "u přehřáté páry můžeme nezávisle měnit tlak i teplotu."

https://cs.wikipedia.org/wiki/Přehřátá_pára
Tady je zajímavý první řádek " přehřátá pára má nižší tlak i hustotu"

Artaban001 · #63 Příspěvek od **Artaban001** » 03 úno 2019, 16:38

kdysi jsem viděl ještě funkční Oslavanskou elektrárnu, kdy byla chladící věž skoro u silnice a pak později opuštěnou chladící věž v Brně, která je doposud využívána pouze coby nosič reklamního nápisu. K Těm Dukovanským přístup není - možná v rámci nějaký exkurze, jinak ne. Ta brněnska se dá najít na Kafelance vyfocená zevnitř. Ta věž je z jedné třetiny dolů vyplněná ocelovými pláty, který jsou skrápěné rozprašovači vodou. Ta teče po těch plátech dolů a proudícím vzduchem díky komínovýmu efektu zbytku věže se voda ochlazuje. Tím, že se z části vypařuje do ovzduší se chladící efekt zvyšuje. Ztráty vody se doplňují z nejbližšího vodního díla - ta voda nikdy turbínu, ani reaktor, či kotel nepozná. Protíká přes kondenzační výměnníky, kde ochlazuje parní okruh turbín. V kotlech, či reaktoru se vaří demi-voda, která tam cirkuluje stále dokola a případné úbytky se doplňují z úpravny vody. Teplotní poměry uvnitř pracovních okruhů jsou volený tak, aby se parní okruh využíval co nejhospodárněji - chladit vodu na pokojovou teplotu a pak ohřívat zpět na 300°C (při těch tlacích) je podle mě blbost a zbytečnost.

Ruprecht · #64 Příspěvek od **Ruprecht** » 03 úno 2019, 17:43

V kotlech, či reaktoru se vaří demi-voda...

Vařit nesmí. Proto ty tlaky.

...chladit vodu na pokojovou teplotu a pak ohřívat zpět na 300°C (při těch tlacích) je podle mě blbost a zbytečnost.

Na výstupu z turbíny v Temelíně má pára cca 40°C, teplota chladicí vody z věží je asi 20-28°C (teplotní spád na kondenzátoru přibližně 15°C). Při větším teplotním spádu se víc vyrobí (v třeba v zimě). Reaktor ohřívá vodu jen asi o 30°C (z 290°C na 320°C) při tlaku asi 160 atmosfér.

p.s. při spouštění reaktoru se musí ohřát voda v primáru, tak se spustí čerpadýlka a ta vrtí vodou. A rozvrtí ji na teplotu přes 200°C

#65 Příspěvek od **tomasjedno** » 03 úno 2019, 18:05

pajosek2 píše:Rád bych upozornil na poznámku "u přehřáté páry můžeme nezávisle měnit tlak i teplotu."

Jistě, chová se podobně jako ideální plyn: pV=RT.

pajosek2 píše:Tady je zajímavý první řádek " přehřátá pára má nižší tlak i hustotu"

než sytá pára téže teploty.
A co je na tom tak zajímavého? To je snad samozřejmé.

ec1045 · #66 Příspěvek od **ec1045** » 03 úno 2019, 18:23

Ruprecht píše:
V kotlech, či reaktoru se vaří demi-voda...

Vařit nesmí. Proto ty tlaky.

Kdes přišel na to, že voda v jaderném reaktoru se nesmi voda vařit, co pak jsou za reaktory v Černobylu či Fukušimně, případně nedostavěná atomka v Rakousku v Clentendorfu nebo jak se to píše. Co vím tak jde o varné typy. Aneb voda co je v reaktoru je i na turbíně tj. pára tím padám je nutno stínit turbinu, ale zas to zvyšuje učinost. U reaktoru, který je chlazen a moderován vodou (vyvinuto pro ponorky) má podmínku v tom že palivové tyče musí bit pod vodou, aby vše fungovalo jak má. Kvůli konstrukci palivových soborů se s teplotou nechodí moc přes 300 stupňů, tím pádem jde získat pouze sytá para. Pokut se nepletu tak v Temelíně je jeda vysokotlaká turbina a tři nízkotlaké turbiny.

Artaban001 · #67 Příspěvek od **Artaban001** » 03 úno 2019, 18:50

"v reaktoru vaří voda" jsem myslel obecně. Pro popis parních poměrů uvnitř turbínových okruhů nemá cenu řešit přestup tepla z palivových svazků do parogenerátorů, který se děje u reaktorů používaných v ČR pomocí vody pod vysokým tlakem a z přídavkem látek, které pomáhají optimalizovat štěpnou reakci, protože voda je i jako moderátor.

vasekpetr1 · #68 Příspěvek od **vasekpetr1** » 03 úno 2019, 22:55

V Dukovanech horká má voda na vstupu do reaktoru 269°C, ven jde opět horká voda 299°C při tlaku 12,25MPa do parogenerátoru. Zde předává teplo napájecí vodě na sekundáru (ta má teplotu na vstupu do PG 222 °C) a ven na turbíny jde pára o teplotě 256°C a tlaku 4,5MPa. Pára projde VT dílem turbíny, na jednotlivých stupních ztrácí teplotu (na 145°C). Za VT dílem je pára opět pomocí separátoru a přihřívače přihřáta na teplotu 218°C a vstupuje do NT dílů. Projde NT díly, v kondenzátoru je ochlazena chladící vodou z věží na kondenzát o teplotě 30°C a pomocí NT a VT regenerace, kde opět nabere teplotu do úrovně 222°C, je z napájecích nádrž rozváděna přes hlavní napájecí kolektor do parogenerátorů. Primár i sekundár je demi-voda, chladící voda je přímo z Mohelna, očištěna od mechanických nečistot s mírným obsahem chemie - kondenzátory mají titanové trubky, na kterých se nezachytávají řasy. :wink:

A viz artaban: v primáru se pro rychlou regulaci štěpné reakce používají regulační tyče a pro pozvolnou regulaci roztok kyseliny borité v koncentraci od "nuly" po 12,5g/l ve vodě, kdy dochází k úplnému zastavení štěpné reakce.

lesana87 · #69 Příspěvek od **lesana87** » 11 úno 2019, 19:46

Á, pan vrchní zase nedokázal uznat chybu a tak to radši smazal. A opět se vymluvil na to, jak strašně ho všichni zatěžují. No jak tu v jiném vlákně

microlan píše:Nad hloupostí se nedá vyhrát, ale bojovat se s ní musí neustále

Já jen dodám, že je jedno, jak moc pomazaná hlava ty hlouposti vypouští z tlamičky.

ZdenekHQ · #70 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 11 úno 2019, 19:52

Ty jsi vážně nepoučitelná slepice.

Smícháním vody a kyseliny borité vznikne velmi slabý roztok kyseliny borité. Nic víc. Říká se tomu třeba i modifikovaná voda a nevím, co ještě. Chemicky je to pořád kyselina boritá. Dá se to koupit i v lékárně, tam tomu taky neříkají třeba azbest.

Co je nelogického na tom, že chemicky velmi slabý roztok kyseliny borité jeden neutron zpomalí a dva zachytí? Tím obecně vzato moderuje štěpnou reakci.

lesana87 · #71 Příspěvek od **lesana87** » 11 úno 2019, 20:00

Došly argumenty, přicházejí nadávky. :roll:

Látka, která jeden neutron zpomalí a dva zachytí, není moderátor.

microlan · #72 Příspěvek od **microlan** » 11 úno 2019, 20:03

Vašekpetr1

Laický dotaz, proč se kondenzát chladí na 30° a následně ohřívá na 220°

//Aha, omlouvám se, četl jsem jen jeden příspěvek

ZdenekHQ · #73 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 11 úno 2019, 20:03

Já to chtěl jen uklidnit, Ty jen dokazuješ opak.

Tak jak se to teda jmenuje?

#74 Příspěvek od **tomasjedno** » 11 úno 2019, 20:04

Sorry, ale tady se musím Lesany zastat.
Velmi slabý roztok kyseliny borité je velmi slabý roztok kyseliny borité. Obsahuje dvě složky - moderátor neutronů (vodu) a absorbér neutronů (kyselinu boritou). Poměrem těchto dvou složek se řídí klíčová vlastnost lázně, a proto je věcně nesprávné označovat ji v tomto kontextu jménem či funkcí jen jedné z obou složek. Howgh.

lesana87 · #75 Příspěvek od **lesana87** » 11 úno 2019, 20:11

Kyselina boritá je asi tak dobrý moderátor jako ty, Zdendo. Taky umí reakci/diskusi jen utnout.