Výkon přenášený jádrem transformátoru

Zpráva

#151 Příspěvek od **tomasjedno** » 14 úno 2019, 15:42

No a od toho tam je komutátor, aby v bodu, kdy síla prochází nulou a mění směr, přepnul vinutí.

microlan · #152 Příspěvek od **microlan** » 14 úno 2019, 17:22

Ok, ale proč se od tohoto uspořádání odstoupilo a vinutí se ukládá co nejblíže k povrchu válce kotvy?

#153 Příspěvek od **tomasjedno** » 14 úno 2019, 18:00

Nevím o tom, že by se od toho ustoupilo, naopak se to u motorů běžně používá. Samozřejmě se optimalizuje geometrie cívek a jejich jader/pólových nástavců pro co nejlepší parametry motoru.

P.S. vinutí blízko osy rotoru by asi vyžadovalo redukci průřezu jádra, že.

#154 Příspěvek od **tomasjedno** » 14 úno 2019, 19:05

Možná by sis mohl něco přečíst o dvou konstrukčních variantách (které ale nic nemění na principu).

Kremik · #155 Příspěvek od **Kremik** » 15 úno 2019, 10:38

Microlane, co by se asi stalo, kdyby jsi kovovou kotvu nahradil třeba plastovou?
Navíc žádný magnetický pól v motoru nebrzdí. Buď táhne, nebo se neuplatňuje. Ve všech případech, ať už se jedná o magnety nebo plechy. Představ si třeba malý stejnosměrný motorek se třemi cívkami a statorem z magnetů. Tam pořád táhnou nejméně dvě cívky, v určitých polohách tři. Nebrzdí žádná.
Odpovím Ti - motor bez magnetického jádra se bude točit, ale vždy bude slabší než s jádrem. Vyjímkou by snad mohly být cívky běhající v úzké mezeře mezi magnetickými póly, tam by výkon obou motorů mohl být podobný.

#156 Příspěvek od **EKKAR** » 15 úno 2019, 11:09

Kremik píše:...
Navíc žádný magnetický pól v motoru nebrzdí. Buď táhne, nebo se neuplatňuje. Ve všech případech, ať už se jedná o magnety nebo plechy. Představ si třeba malý stejnosměrný motorek se třemi cívkami a statorem z magnetů. Tam pořád táhnou nejméně dvě cívky, v určitých polohách tři. Nebrzdí žádná.
...

Tomuhle ale asi ani ty sám nevěříš, co? Prosím tě si nejdřív namaluj silový vektory a pak něco plácej. To že výsledná síla působící kroutící moment na hřídeli motoru má směr shodnej se směrem otáčení a tudíž "táhne rotor ve směru pohybu" ještě neznamená, že na určitou část rotoru nepůsobí ve stejným okamžiku síla opačně orientovaná, ale vektorově MENŠÍ, TAKŽE VÝSLEDNICE SIL VYCHÁZÍ "KLADNĚ" = sčítá se s vektorem dosavadního pohybu rotoru. Brzdný momenty tam jsou - v každým okamžiku, ale vektorově jsou eliminovaný většíma momentama působícíma shodně se směrem pohybu.

danhard · #157 Příspěvek od **danhard** » 15 úno 2019, 11:10

Kremik píše:Představ si třeba malý stejnosměrný motorek se třemi cívkami a statorem z magnetů. Tam pořád táhnou nejméně dvě cívky, v určitých polohách tři.

To jsi velký optimista

microlan · #158 Příspěvek od **microlan** » 15 úno 2019, 11:47

Tady se nám to trochu posunulo jiným směrem.

Vrátil bych se k původnímu problému s trafem.

Jak a hlavně čím změřím tu přenášenou energii v tom jádru?[/u]

#159 Příspěvek od **tomasjedno** » 15 úno 2019, 12:08

Bych ti poradil.
1) Vezmi trafo, připoj si ho na jmenovité napětí, sekundár naprázdno, a změř si proud I₀ primáru.
2) Pak z trafa odstraň jádro, a primár připoj na takové napětí, aby jím tekl proud I₀.
3) Oměř si voltampérovou charakteristiku na sekundáru.
4) Slož trafo zpátky, připoj si ho na jmenovité napětí, a oměř si voltampérovou charakteristiku na sekundáru.

Rozdíl mezi měřením výkonu na sekundáru 4) a 3) je výkon přenášený jádrem (ztráty ve vinutí jsem pro zjednodušení abstrahoval, ale jistě je k tomu budeš umět dopočítat).

P.S. Selský rozum ti asi poví, že nemá smysl se tím vysilovat, protože výsledek je předem zřejmý.

danhard · #160 Příspěvek od **danhard** » 15 úno 2019, 12:12

Dáš si tam pomocný sekundár a na něm vidíš indukované změny magnetického toku jádra.
Jaká tam pumpuje magnetická energie snadno odvodíš podle primitivních základů zde

https://physics.mff.cuni.cz/kfpp/skript ... /elmag/4_3
I všechny motory jsou založeny na změnách energie mag. pole.

pajosek2 · #161 Příspěvek od **pajosek2** » 15 úno 2019, 12:35

EKKAR píše: Brzdný momenty tam jsou - v každým okamžiku, ale vektorově jsou eliminovaný většíma momentama působícíma shodně se směrem pohybu.

No důležitý je moment,kdy uhlík na komutátoru přejíždí z jedné lamely na druhu a na okamžik jsou spojeny,tenhle zkratzávit taky nelze opomenout.

#162 Příspěvek od **tomasjedno** » 15 úno 2019, 20:00

Tak tohle snad hrozí jen u rotoru s jednou cívkou a dvěma lamelami na komutátoru, což se snad ani nevyrábí.

Artaban001 · #163 Příspěvek od **Artaban001** » 15 úno 2019, 20:16

Vzhledem k tomu, že v těch motorkách je ta trojice vinutí na kotvě zapojena do trojúhelníku (někdy i do hvězdy) a když je jeden kartáč na středu plochy jedné lamely, tak druhý je přesně na dvou ostatních lamelách, tak tam je to docela zajímavý.
Motorky s rotorem "bez železa" bývají třeba v těch malých dronech. Magnet je váleček, kterým prochází hřídel kotvy. Kotva je samonosný vinutí ve tvaru dutýho válečku s hřídelkou, který je nasazen na tom magnetu. Komutátor má 6 pólů..

danhard · #164 Příspěvek od **danhard** » 15 úno 2019, 21:40

Artaban001 píše:... a když je jeden kartáč na středu plochy jedné lamely, tak druhý je přesně na dvou ostatních lamelách, tak tam je to docela zajímavý.

To se děje právě na cívce, kde dochází ke komutaci, co by se tam mělo dít ?
Myslel jsem, že tomasjedno bod komutace vysvětlil :roll:

Protože tam dochází k přerušení proudu do indukčnosti motoru, tak je tam jiskření, že je cívka chvíli zkratovaná nedělá nic.

samec · #165 Příspěvek od **samec** » 16 úno 2019, 00:31

Najlepšie to spočítate metódou konečných prvkov. V prípade transformátora s prekladanými vinutiami budú tie konečne prvky hodne malé, aby sa zmestili medzi tie vinutia, ale stále konečné.